Dne 12. března se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), na kterém se společně sešli ministři financí a ministři práce a sociálních věcí unijní sedmadvacítky, aby jednali o významu sociálních investic v kontextu zvýšení konkurenceschopnosti EU. Českou republiku na jednání zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Investice a reformy v sociální oblasti
Ministři financí a ministři práce a sociálních věcí členských států vedli společnou rozpravu o sociálních investicích a reformách pro podporu hospodářského růstu a ekonomické odolnosti. Zároveň se ministři podělili o zkušenosti s nedávnými reformami ve svých státech. „Sociální investice a reformy jsou zásadním prostředkem k oživení naší produktivity. Proto se v EU musíme naléhavěji zaměřit na inovace, výzkum a vývoj, kvalitní vzdělávání, zvyšování kvalifikace, rekvalifikaci a aktivní politiku trhu práce,“ uvedl belgický ministr financí Vincent Van Peteghem.
„Považuji za nutné, aby systémy sociálních dávek byly nastavené tak, aby v kombinaci s daňovým systémem motivovaly lidi zůstat na trhu práce, což má pozitivní fiskální efekt. Špatné nastavení může vést ke změnám chování ve společnosti, které se politicky velmi obtížně odbourává a z dlouhodobého pohledu představuje i nemalou ekonomickou zátěž.“
Ministři dále debatovali o posílení spolupráce mezi pracovními skupinami ECOFIN a EPSCO, aby bylo možné lépe posoudit dopad sociálních investic a reforem na hospodářský růst, fiskální udržitelnost a sociální soudržnost v kontextu evropského semestru. „Hlavní otázkou je měřitelnost dopadů sociálních opatření a efektivita těchto výdajů. Proto se nebráním případným společným vodítkům k systematickému hodnocení dopadů,“ doplnil Stanjura.
Hodnocení provádění Nástroje pro obnovu a odolnost
Ministři financí se v další části zasedání seznámili s hodnotící zprávou Evropské komise o implementaci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), která posuzovala provádění tohoto nástroje v letech 2021 až 2023 a hodnotila dosavadní pokrok.
Komise hodnotila zejména účinnost využití finančních zdrojů RRF a míru dosažení stanovených cílů nástroje. Prostřednictvím národních plánů obnovy bylo členským státům EU přiděleno již 224 miliard eur v grantech a půjčkách.
Hospodářské a finanční důsledky agrese Ruska vůči Ukrajině
Ministři byli seznámeni s pokrokem v provádění Nástroje pro Ukrajinu, který by měl přinést až 50 mld. eur v následujících 4 letech. Momentálně jsou také připravovány legislativní návrhy ohledně využití mimořádných výnosů z imobilizovaných aktiv Ruské centrální banky ve prospěch Ukrajiny. V navazující diskuzi členské státy ocenily přijetí Nástroje, zejména v kontextu nejasné podpory ze strany USA. Většina ministrů apelovala na co nejrychlejší přijetí legislativních návrhů týkajících se imobilizovaných aktiv v souladu s mezinárodním právem.
Rozpočet EU na rok 2025
Rada schválila vodítka pro rozpočet EU na rok 2025, která by Komise měla zohlednit v návrhu rozpočtu na příští rok, který předloží v polovině letošního roku. Ministři znovu potvrdili, že je EU i nadále odhodlána spolu s partnery poskytovat finanční pomoc Ukrajině a podporovat její odolnost a dlouhodobou obnovu. Zároveň by měly být ponechány dostatečné rezervy v rámci stropů víceletého finančního rámce, aby bylo možné řešit nepředvídané události a reagovat na související výzvy.
Zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 ve dnech 28. - 29. 2. 2024
Belgické předsednictví a Evropská komise shrnuly hlavní výstupy ze zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, které se konalo ve dnech 28. a 29. února v brazilském Sao Paulu. Mezi probíranými tématy byly mj. úloha hospodářských politik při řešení nerovností, globální ekonomika, mezinárodní zdanění, globální dluh a financování udržitelného rozvoje.
Zdroj: Rada EU, MF ČR
Foto: Ministerstvo financí ČR (síť X)
