Během loňského léta, v době prázdnin evropských institucí, organizoval portál Tvoříme Evropu na sociálních sítích edukativní projekt #EUPickles, který se věnoval tématu působení České republiky v Evropské unii a fungování institucí EU. Přinášíme rozhovor s výherkyní závěrečného soutěžního kvízu Daniellou, která měla možnost strávit den v Bruselu s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem na zasedání Rady pro obecné záležitosti.
Co Vás motivovalo k zapojení do naší soutěže EU Pickles?
Já jsem sledovala tehdejší portál Euroskop, nyní tedy Tvoříme Evropu, již poměrně dlouhou dobu. Většinou se snažím moc nespoléhat na informace ze sociálních sítí, ale obvykle sleduji oficiální profily institucí, u kterých předpokládám, že ta informace bude mít nějakou kvalitu. Takže jsem si všimla i té kampaně a následně jsem na Instagramu zahlédla i Vaši soutěž.
Jaký je Váš osobní vztah k tematice Evropské unie?
Nemám v tomto směru nějakou odbornost, ale jednou jsme součástí Evropské unie a myslím si, že by se každý občan měl zajímat nejen o to, co z EU dostáváme, a jaké výhody díky ní máme, ale taky jak EU funguje, a jak k tomu sami můžeme přispět. Takže mám o téma spíše osobní, laický zájem.
Daniella Gurevič
Daniella donedávna pracovala v Oddělení styku s veřejností v Kanceláři prezidenta republiky.
Nyní se věnuje práci v rodinném podniku a zároveň studuje magisterský obor Strategické komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak probíhala Vaše cesta s ministrem Martinem Dvořákem do Bruselu?
Odlet z Prahy do Bruselu byl časně ráno, asi v 6:20, ale už před odletem jsme nějakou dobu čekali na letišti v Kbelích, kde jsem se seznámila s panem ministrem Dvořákem. Přišel se se mnou hned pozdravit, to bylo moc milé. Pak jsme si ještě před nástupem do letadla řekli, jak ten den bude přibližně probíhat, protože jsme letěli Casou, kde si člověk během letu úplně moc nepopovídá, protože to tam je hodně hlučné. Už ten samotný let byl velký zážitek, to bylo fakt super.
Jak začal program Vašeho dne v Bruselu?
Po přistání jsme jeli do budovy Europa. Tam měl pan ministr hned od začátku velmi nabitý program. V úvodu absolvoval tiskovku na doorstepu a poté už začalo samotné jednání.
Měla jste možnost k jednání Rady nahlédnout?
Byla jsem tam na chvíli, asi na 15 minut. To zrovna vystupovali zástupci Francie. Takže to bylo moc fajn, protože jsem seděla v jednacím sále přímo za ministrem a měla jsem tak možnost to alespoň na chvíli vidět. Pan ministr měl ten program opravdu nabitý, jednal v podstatě celý den, a ještě mimo to hlavní zasedání měl samostatná jednání s dalšími ministry, takže toho bylo opravdu hodně.
V sídle Evropské rady a Rady EU jsem si trošku připadala jako v seriálu House of Cards. Zaujalo mě všechno to interní a zákulisní vyjednávání.
Jak pokračoval Váš program v době, kdy se ministr účastnil zasedání Rady?
Po většinu dne se o mě starala tisková mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU Alice Krutilová, která mě provedla budovou Europa. Ne teda úplně celou, protože ta je tak obrovská, že za jeden den by se to určitě nedalo stihnout, ale dostala jsem moc zajímavý výklad. Ale hlavně jsem díky Alici získala velmi zajímavý vhled do zákulisního fungování celé té instituce. Občas jsem si trošku připadala jako v seriálu House of Cards.
Čím to bylo? Jak byste atmosféru sídla Evropské rady a Rady EU popsala?
Připadalo mi, že tam ta atmosféra byla v té době dost ovlivněná tím, že dva dny po mé návštěvě se tam mělo rozhodovat o podpůrném finančním balíčku pro Ukrajinu a řešili se tam samozřejmě Maďaři. Takže to bylo zajímavé v tom, že v podstatě celá budova uháněla jakéhokoliv Maďara, aby se zjistila nějaká informace, ale všichni jen odpovídali: „No comment, no comment.“ Takže jsem viděla, že se ty informace opravdu získávají i takto v zákulisí, přesto se ale až do poslední chvíle nevědělo, jak to dopadne. Ale nakonec to teda dopadlo, to jsem sledovala.
Jak dlouhý byl Váš den v Bruselu?
Zpět jsme odlétali asi v 6 nebo 7 večer. A to bylo taky celkem dobrodružné, protože nad Prahou se snesla velká mlha a ještě před odletem jsme dostali informaci od pilotů, že určitě nepřistaneme v Kbelích, ale zřejmě až v Pardubicích. Tak to jsem si říkala, že by pro mě byla docela komplikace, co se týče dopravy, ale nakonec se podařilo přistát na Ruzyni. Takže celodenní zápřah. Pro mě to byl úžasný výlet a den plný nových zajímavých informací a zkušeností, ale panu ministrovi opravdu klobouk dolů, protože pro něj jsou takové náročné pracovní dny denním chlebem.
Jednalo se o Vaši první návštěvu některé z institucí EU?
V Bruselu jsem už dříve byla, ale instituci EU jsem navštívila úplně poprvé a ta možnost vhledu do fungování zevnitř je něco, co mi asi zůstane v hlavě dlouho. Navíc jsem taky mohla vidět, jak kvalitní lidi tam máme. A co chci ještě poznamenat – moc se mi líbilo, že jak tým pana ministra, tak tým v Bruselu, tvoří z velké části ženy. Velmi inteligentní, schopné a fajn ženy a to mě motivuje.
Je něco, co Vás překvapilo? Ať už na Bruselu, jednání Rady či samotném ministrovi?
Na fungování té instituce mě opravdu zaujalo to interní a zákulisní vyjednávání, líbil se mi lidský přístup pana ministra i profesionalita českého týmu. Musím říct, že Alice Krutilová ze Stálého zastoupení je opravdu chodící bichle, která ví všechno o všem, co se v Bruselu děje a dokáže si najít cestu k informacím, jak nikdo. A zároveň jsem viděla její komunikaci s novináři, jak krásně a srozumitelně jim podala informace, a jaký čas jim věnovala, aby oni byli poté schopni o dění v EU komunikovat dál.
V letošním roce slavíme 20 let od vstupu Česka do EU. Co pro Vás osobně naše členství v EU znamená? Vnímáte ho nějak ve svém každodenním životě?
No jasně, ať už jde o svobodu pohybu zboží a služeb, práce nebo bezproblémové a bezpečné cestování. To je pro mě důležité. Ale i mimo mou osobní rovinu si myslím, že členství v EU posiluje naše postavení na mezinárodní scéně jako takové, ale i doma skrze například evropské dotace. My nejsme úplně velký stát, ale díky našemu působení v EU máme větší možnosti na mezinárodním poli. A vždycky je fajn mít přátele v sousedství.
