V pondělí 18. března se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC), které se věnovalo především současné situaci na Ukrajině, v Bělorusku a na Blízkém východě. Unijní ministři se na dálku spojili s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Českou republiku za jednání zastupoval ministr Jan Lipavský.
Neformální výměna názorů s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem
Ministři si na začátku zasedání prostřednictvím videokonference spojili s ministrem zahraničí USA Antony Blinkenem, se kterým se společně zaměřili na téma ruské agrese vůči Ukrajině, situaci na Blízkém východě, přístup k Číně a oblast Indo-Pacifiku.
Obě strany se shodly na tom, že transatlantická spolupráce má i nadále zásadní význam pro řešení současných výzev, což se týká zejména situace na Ukrajině a na Blízkém východě, s cílem dosažení trvalého míru mezi Izraelem a Palestinou.
Další pomoc Ukrajině a volby v Rusku
Po pravidelném videokonferenčním vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby, který své unijní protějšky informoval o nejnovějším vývoji a současných prioritách Ukrajiny, Rada formálně schválila navýšení Evropského mírového nástroje o 5 mld. eur, které budou použity na vojenskou podporu v rámci nově vytvořeného Asistenčního fondu pro Ukrajinu.
„Čas pomáhat Ukrajině je teď, proto jsem dnes na jednání vyzval evropské partnery k dalším příspěvkům do české muniční iniciativy. Zároveň jsme s mými protějšky rozhodli o zřízení Asistenčního fondu pro Ukrajinu, který představuje stěžejní finanční nástroj pro pokračování vojenské podpory Ukrajiny ze strany EU. Řešili jsme také aktivní zapojení Česka do přípravy 14. balíčku sankcí vůči Rusku. A to včetně českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků mimo státy EU, ve kterých jsou akreditováni,“ uvedl Jan Lipavský.
Ministři si rovněž vyměnili názory na ruské prezidentské volby, které se konaly minulý víkend. Ministři se v debatě shodli na tom, že volby neproběhly dle zákonných podmínek a voliči neměli možnost skutečné volby, jelikož čelili systematické vnitřní represi.
Porušování lidských práv v Bělorusku
Ministři rovněž diskutovali o současné situaci v Bělorusku, kdy vyjádřili znepokojení nad zhoršujícím se stavem lidských práv v zemi po únorových parlamentních volbách, nárůstem represí vůči kritikům režimu a porušování občanských a politických práv běloruského lidu.
Rada znovu vyzvala stávající běloruský režim k okamžitému propuštění všech politických vězňů a je připravena přijmout další restriktivní opatření.
Situace na Blízkém východě
Rada následně jednala o zhoršující se humanitární situaci v pásmu Gazy, kde podle nedávné zprávy Světového potravinového programu hrozí drtivé většině obyvatelstva hladomor. „V rámci snah o zlepšení situace plánuje Česko poskytnout další příspěvek do Světového potravinového programu na akutní potravinovou pomoc v Gaze,“ uvedl Lipavský.
Ministři rovněž diskutovali o kyperské iniciativě týkající se námořního humanitárního koridoru. Vysoký představitel Unie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba rozvíjet kyperskou námořní trasu, ale zároveň je nutné, aby Izrael zajistil více pozemních tras a otevření dalších přechodů. Česko dle Lipavského podporuje přijetí nových sankcí proti palestinským teroristickým skupinám.
Zelená diplomacie a aktuální záležitosti
Ministři zahraničních věcí taktéž debatovali o vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem, a situaci v Nigeru a na Haiti, kde zdůraznili nutnost udržitelné politické transformace. Rada v pondělí také schválila závěry k zelené diplomacii. Jedná se o důležitý nástroj pro spolupráci s partnery ze třetích zemí na podporu inkluzivní zelené tranzice a provádění globálních závazků ve společném boji s klimatickou změnou a jejími následky.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR
Foto: Rada EU
