Ve dnech 21. a 22. března 2024 se v Bruselu uskutečnilo druhé letošní zasedání Evropské rady, na kterém unijní lídři ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu, vyzvali k umožnění humanitární pomoci v Gaze a jednali o zlepšení podmínek evropských zemědělců. Summit rovněž rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou. Česko na jednání zastupoval předseda vlády Petr Fiala.
Podpora Ukrajiny
První den summitu byl věnován tématu podpory Ukrajiny, která již více než 2 roky čelí ruské agresi. S unijními lídry se prostřednictvím videokonference spojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který společně s členskými státy ocenil iniciativu České republiky na nákup munice pro Ukrajinu. Premiér Petr Fiala o iniciativě následně samostatně jednal s nizozemským premiérem Nizozemska Markem Ruttem a dánskou premiérkou Mette Frederiksen, se kterými ČR spolupracuje v této oblasti dlouhodobě. „Na jednání Evropské rady byla často zmiňována česká iniciativa. Velmi pozitivně. Mám radost, že v ní pokračujeme dál,“ uvedl Fiala.
Vedoucí představitelé EU rovněž přivítali zřízení Asistenčního fondu pro Ukrajinu a zvýšení kapacity vojenské asistenční mise EU. Rovněž zhodnotili pokrok směřující k využívání mimořádných příjmů ze zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny, včetně možnosti financování vojenské podpory. „Evropská rada dále souhlasila s přípravou dalšího sankčního balíčku. Vyzvala také k sankčním opatřením proti zemím, které Rusko v agresi podporují – Bělorusku, Severní Koreji a Íránu,“ doplnil Fiala.
Bezpečnost a obrana
Evropská rada ve svých závěrech uvedla, že je odhodlána v souvislosti s rostoucími bezpečnostními hrozbami zvýšit celkovou obranyschopnost Unie, snížit strategické závislosti a navýšit své kapacity. Lídři se shodli, že v zájmu naplnění těchto cílů bude potřeba mimo jiné plnit závazky v oblasti výdajů na obranu, zlepšit přístup evropského obranného průmyslu k veřejným i soukromým finančním prostředkům nebo podporovat rozvoj a společné nákupy s cílem řešit kritické nedostatky v oblasti bezpečnosti EU. Evropská rada také vyzvala k pokroku v práci na Evropské obranné průmyslové strategii (EDIS), včetně návrhu Evropského programu pro obranný průmysl (EDIP).
Blízký východ
Dalším tématem summitu byla situace na Blízkém východě, kdy lídři opětovně odsoudili teroristické útoky Hamásu a uznali právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním a humanitárním právem. Evropská rada také vyzvala k okamžité humanitární přestávce vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí a poskytování humanitární pomoci. „Úplný a bezpečný humanitární přístup do Gazy je nezbytný pro poskytnutí pomoci civilnímu obyvatelstvu při záchraně životů v této katastrofální situaci v Gaze,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.
„Společně s Rakouskem se nám podařilo upravit závěry, které se týkají Blízkého východu tak, aby bylo jasně rozlišeno, kdo je viník a kdo je oběť, a aby byla jasně pojmenována vina Hamásu,“ uvedl Fiala později na síti X. Evropská rada rovněž ocenila iniciativu Amalthea, která otevírá námořní trasu pro nouzovou pomoc z Kypru do Gazy.
Rozšíření a reformy EU
Evropská rada v průběhu prvního dne summitu rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Učinila tak na základě doporučení Komise ze dne 12. března 2024, dle kterého balkánská země výrazně pokročila ve zlepšování systému justice, v boji proti korupci a organizovanému zločinu a zvládání migrace. „Vaše místo je v naší evropské rodině,“ oznámil Michel.
Hospodářská témata
Evropská rada měla na programu i několik bodů spojených s ekonomickými otázkami. Během pátečního dopoledne se prezidenti a premiéři členských států EU slavnostně setkali s předsedy vlád Islandu, Norska a Lichtenštejnska u příležitosti 30. výročí Evropského hospodářského prostoru. Následně byl na programu tzv. eurosummit v rozšířeném formátu, tedy jednání představitelů všech členských zemí, platících i neplatících eurem. Lídři zhodnotili současnou ekonomickou situaci EU a přijali společné prohlášení, které mimo jiné apeluje na pokrok ve vztahu k unii kapitálových trhů. Lídři dále formálně potvrdili letošní politické priority evropského semestru a potvrdili i návrh doporučení Rady týkajícího se hospodářské politiky eurozóny.
Zemědělství
Jedním z hlavních témat druhého dne jednání hlav států a předsedů vlád bylo zlepšení podmínek evropských zemědělců. Již dříve v průběhu února se podařilo dohodnout konkrétní opatření, která zjednodušují administrativní postupy a zemědělci tak mohou být více flexibilní v otázce plnění environmentálních požadavků.
„Minulý týden pak díky našemu společnému tlaku Evropská komise představila legislativní návrh, který dále sníží byrokracii. Věřím, že se ho podaří schválit co nejdříve, ještě před volbami do Evropského parlamentu. Česká republika tento týden také vyzvala k omezení dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska, zejména obilovin a olejnin, které bylo rovněž dnes navrženo,“ uvedl k věci premiér Fiala.
Evropská rada závěrem vyzvala Komisi i Radu, aby pokračovaly v práci na dalších opatřeních, a usnesla se, že se tématem bude průběžně zabývat.
Kompletní znění závěrů Evropské rady naleznete ZDE.
Zdroj: Rada EU, Úřad vlády ČR
Foto: Úřad vlády ČR
