Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu poprvé detailně diskutovali o novém, čtrnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Evropská komise nové postihy představila minulý týden, některým zemím se ale balík příliš nelíbí, jak se ukázalo během středeční tříhodinové debaty. Výhrady mají podle diplomatických zdrojů ČTK Maďarsko či pobaltské země. Praze zase vadí, že v něm není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Přijetí sankčního balíku se očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června.
Podle informací bruselského serveru Politico by měl nový balík protiruských sankcí zahrnovat další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise nenavrhuje úplný zákaz dovozu LNG, i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. Navrhuje ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech.
Takové opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska. Právě z něj se plyn rozváží do přístavů EU a dále do zbytku světa. Nové sankce by rovněž znemožnily unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. „Odvětví by tak nemohlo expandovat, a tím by byly omezeny ruské příjmy,“ napsalo Politico. Navrhované omezení sice dovoz LNG do Evropy nezastaví ani nezabrání přímým ruským dodávkám do zbytku světa, i tak by mělo zasáhnout ruské zisky plynoucí z těchto obchodů, domnívá se unijní exekutiva. Energetika je nicméně velmi citlivé téma, i proto se mezi zeměmi EU očekává ohledně těchto sankcí bouřlivá debata.
Česku se podařilo dostat do sankčního balíčku mediální platformu Voice of Europe. Vláda Petra Fialy tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam, podle českých tajných služeb se platforma snažila ovlivnit evropské volby. Do 14. balíčku bylo Voice of Europe zařazeno spolu s dalšími třemi mediálními subjekty obviněnými EU, že šíří ruskou propagandu.
Praha by chtěla na unijní sankční seznam dostat i proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka, kteří se podle ní pomocí Voice of Europe pokoušeli ovlivňovat politiky v několika evropských zemích. I o tom nyní probíhají jednání na úrovni pracovních skupin.
Čtrnáctý balíček sankcí by měl zahrnovat rovněž zákaz dovozu ruského hélia. Naopak baltským státům v něm chybí úplný zákaz dovozu ruského hliníku, Česku zase omezení pohybu ruských diplomatů v schengenu. Pro obě témata se zatím podle všeho mezi státy nepodařilo sehnat dostatečnou podporu.
Česko již delší dobu prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavsého se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které jsou obtížněji padělatelné a hůře se propojují s falešnou identitou. Některé země ale mají s tímto opatřením problém, zejména se obávají recipročních kroků ze strany Moskvy.
Předchozí, třináctý balík sankcí byl schválen na konci února u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese na Ukrajinu. Neobsahoval tehdy žádné sektorové sankce, jako tomu bylo například u předchozího, který se týkal zákazu dovozu diamantů. Obsahoval ale omezení vůči dalším 106 jednotlivcům a 88 právnickým osobám. Šlo o subjekty především z vojenského a obranného sektoru. Dále osoby, které se podílejí na dodávkách severokorejských zbraní do Ruska. Na seznamu byli i další lidé z ruské justice, místní politici či jiné osoby zodpovědné za deportace ukrajinských dětí.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Unsplash
