Evropská komise dnes zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na jedno procento. V předchozí únorové prognóze letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. V příštím roce čeká zrychlení růstu na 1,6 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém jarním hospodářském výhledu.
Evropská komise nadále předpokládá, že v samotné eurozóně se letos hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 0,8 procenta. Napřesrok pak v zemích používajících euro očekává zrychlení hospodářského růstu na 1,4 procenta.
V loňském roce ekonomika v EU i eurozóně vzrostla o 0,4 procenta. „Překvapivě silný růst na začátku roku 2024 a pokračující pokles inflace vytvářejí prostor pro postupné rozšiřování hospodářské aktivity,“ uvedla Komise. Za růstem ekonomické aktivity v letošním a příštím roce by podle ní měla stát zejména zvyšující se soukromá spotřeba.
Průměrná inflace v EU se letos podle komise sníží na 2,7 procenta z loňských 6,4 procenta. V příštím roce by pak měla klesnout na 2,2 procenta. Míra nezaměstnanosti v EU letos podle prognóz zůstane na 6,1 procenta, napřesrok by se však měla snížit na šest procent.
Komise dnes rovněž předpověděla, že rozpočtový schodek členských zemí EU by se měl v letošním roce snížit na tři procenta HDP z loňských 3,5 procenta. Ke zlepšení stavu veřejných financí by mělo přispět rušení podpůrných opatření souvisejících s energiemi.
Statistický úřad Eurostat dnes potvrdil, že ekonomika Evropské unie i eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta oproti předchozím třem měsícům. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP Evropské unie stagnoval, zatímco HDP eurozóny se snížil o 0,1 procenta.
„Ekonomika EU na začátku roku zaznamenala comeback po delším období stagnace,“ uvedla Evropská komise. Upozornila, že růst v prvním čtvrtletí sice nedosáhl předpokládaného potenciálu ekonomiky EU, ale překonal očekávání. „Aktivita v eurozóně rostla stejným tempem, což znamená konec mírné recese ze druhé poloviny loňského roku,“ dodala.
Komise nicméně poukázala na přetrvávající ekonomickou nejistotu v době zvýšeného geopolitického napětí. „Rizika pro hospodářský výhled se v posledních měsících dál zvyšovala, zejména v důsledku vývoje vleklé útočné války Ruska proti Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě,“ uvedla. Varovala rovněž, že americká centrální banka (Fed) by kvůli neuspokojivému vývoji inflace v USA mohla dál odkládat snižování úrokových sazeb, což by mohlo znamenat obtížnější finanční podmínky ve světě.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Unsplash
