V úterý 14. května se v Bruselu uskutečnilo formální zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), které se věnovalo směrnici o srážkových daních, modernizaci fakturování přeshraničních transakcí či plánu na obnovu Ukrajiny. Českou republiku na jednání zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Daňová směrnice FASTER
Rada dosáhla obecného přístupu ohledně Směrnice o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní (tzv. FASTER). Cílem směrnice je zvýšit spolehlivost a efektivnost postupů v oblasti srážkové daně v EU pro přeshraniční investory, vnitrostátní daňové orgány a finanční zprostředkovatele, jako jsou banky nebo investiční platformy.
Dle informací Ministerstva financí Česká republika výnosy z dividend zdaňuje srážkovou daní přímo u firmy, která dividendy vyplácí. Avšak jiné evropské země, jako například Německo, používají refundační systém a vrací zaplacené daně investorům ze zahraničí. „Tento systém je však složitý a výplata vracené daně může být zdlouhavá,“ uvádí ministerstvo.
Česká republika zpočátku administrativní systém navržený směrnicí odmítala, jelikož je přizpůsoben právě zejména státům s refundačním systémem, což by v Česku vedlo ke zvýšení administrativní zátěže. Po posledních dojednaných úpravách textu směrnice v souladu s požadavky české strany a rozšíření výjimek z její aplikace, kývli nakonec tuzemští zástupci na její přijetí.
DPH v digitální éře
Ministři financí si následně vyměnili názory na balíček týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) v digitálním věku, který cílí na boj proti podvodům v oblasti DPH, klade důraz na podporu podniků a rozvoj digitalizace.
„Přivítali jsme to, protože jednotná pravidla jsou dobrou zprávou i pro české podnikatele,“ komentoval balíček ministr Stanjura. Cílem změn je modernizace fakturování přeshraničních transakcí díky přechodu na obecnou elektronickou fakturaci a sjednocení informací, které musí osoby povinné k DPH o každé přeshraniční transakci oznamovat.
Cílem balíčku je rovněž umožnit registraci k DPH pouze jednou pro všechny členské státy EU, a to rozšířením a zlepšením fungování stávajících systémů jednoho správního místa a mechanismů přenesení daňové povinnosti.
Plán obnovy Ukrajiny
V průběhu další části jednání Rada přijala prováděcí rozhodnutí pro tzv. Plán pro Ukrajinu, který byl předložen ukrajinskou vládou. Tento plán připravuje půdu pro pravidelnou a předvídatelnou finanční podporu obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny v příštích čtyřech letech. Jeho schválení bylo podmínkou pro čerpání finančních prostředků z Nástroje pro Ukrajinu, který počítá v letech 2024 až 2027 s podporou ve výši 50 mld. eur. Letos by Ukrajina mohla z tohoto nástroje získat až 15,9 mld. eur.
Diskuse se prostřednictvím videokonference zúčastnil také ukrajinský ministr financí Sergej Marčenko, který se svými unijními protějšky rovněž jednal o využití mimořádných zisků ze zmrazených finančních prostředků ruské centrální banky a o 14. sankčním balíčku.
Další témata
Rada rovněž přijala závěry k finanční gramotnosti, jejichž cílem je přispět k dokončení unie kapitálových trhů. Ministři také schválili závěry o výzvách pro fiskální udržitelnost vyplývajících ze stárnutí populace a byli rovněž informováni o aktuálním stavu legislativních návrhů v oblasti finančních služeb.
Zdroj: Rada EU, MF ČR
Foto: Rada EU
