V pondělí 27. května se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC), které se věnovalo současné situaci na Ukrajině, Blízkém východě a v Gruzii. České diplomacii se podařilo na unijní sankční seznam prosadit zařazení ruské propagandistické platformy Voice of Europe a podnikatelů Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Rozšíření protiruských sankcí
Rada pro zahraniční věci již tradičně jednala o vývoji ruské agrese vůči Ukrajině, kdy ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval své unijní protějšky o posledních ruských útocích na civilní a energetickou infrastrukturu a o potřebách Ukrajiny, pokud jde o systémy protivzdušné obrany, rakety a munici. Mezi důležitá témata jednání patřily například i přípravy červnového mírového summitu ve Švýcarsku nebo využití výnosů z imobilizovaných ruských aktiv.
„Rusko neustále situaci eskaluje. Odstranění hraničních bójí na řece Narvě, sabotáže, bombardování civilních cílů. Nutně potřebujeme vytvořit strategii na zadržování putinismu,“ zdůraznil ministr Lipavský, který bude v této věci apelovat i na spojence v NATO během neformálního setkání ministrů zahraničí v Praze na konci týdne.
Ministři následně přijali dvojí restriktivní opatření vůči celkem dvěma desítkám osob a dvěma subjektům odpovědným jednak za provádění propagandistických akcí zaměřených na občanskou společnost v EU a sousedních zemích nebo také podílejícím se na závažném porušování lidských práv a potlačování občanské společnosti a demokratické opozice v Rusku.
České diplomacii se podařilo na unijní sankční seznam prosadit zařazení ruské propagandistické platformy Voice of Europe a podnikatelů Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Pro dotčené subjekty to znamená zmrazení veškerých finančních prostředků v EU. Zmínění podnikatelé mají navíc zákaz vstupu do všech členských států i tranzit přes jejich území.
Situace na Blízkém východě
Ministři diskutovali o situaci na Blízkém východě společně se svými arabskými protějšky z Kataru, Jordánska, Saúdské Arábie, Egypta a Spojených arabských emirátů. Do debaty o hledání politického řešení konfliktu a zvýšení humanitární podpory pro obyvatele Gazy se rovněž zapojil generální tajemník Ligy arabských států Nabíl al-Arabí.
V rámci jednání ministři mimo jiné diskutovali o tom, jak dosáhnout toho, aby Izrael respektoval nedávné rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, zastavil vojenské operace v Rafáhu a umožnil opět přístup humanitární pomoci do Gazy. Mnoho členských států také apelovalo na pokračování snah o propuštění rukojmích držených v Gaze.
Ministři se také věnovali zajištění obnovy plateb Izraele pro Palestinskou národní správu, které jsou nezbytné pro její další fungování. Ministři se shodli na plánu uspořádat zasedání Rady přidružení EU-Izrael, v rámci níž budou moci vést s Izraelem dialog o zmíněných tématech. Tématem bude i možná reaktivace civilní monitorovací mise EUBAM Rafah.
Gruzínský zákon o zahraničním vlivu
Rada byla informována o vývoji v Gruzii v souvislosti s přijetím kontroverzního zákona o zahraničním vlivu, který je v rozporu se zásadami svobody slova a tisku. Právní výbor gruzínského parlamentu v pondělí odmítl veto prezidentky Salome Zurabišvili a v úterý parlament veto rovněž přehlasoval.
Členské státy se dohodly, že zváží nejvhodnější reakci EU v případě, že bude zákon přijat, s cílem přijmout případné rozhodnutí na červnovém zasedání Rady pro zahraniční věci. Evropská komise také zřejmě brzy zhodnotí, jaký dopad bude mít přijetí tohoto zákona na naplňování podmínek přístupového procesu Gruzie do EU.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, ÚV ČR
Foto: MZV ČR
