V Praze se 30. a 31. května uskutečnilo neformální zasedání ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance (NATO). Hlavním tématem jednání byla podpora Ukrajiny. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání zdůraznil jednotu aliance v tomto směru. Podle něj by vítězství Ruska v konfliktu znamenalo tragédii nejen pro Ukrajinu, ale i zvýšenou zranitelnost dalších zemí. Stoltenberg dále uvedl, že podpora Ukrajiny je i otázkou vlastní bezpečnosti členských států NATO.
Ministři se shodli na nutnosti prohloubit podporu Ukrajině a diskutovali o uvolnění omezení týkající se využívání zbraní darovaných Ukrajině, což by umožnilo jejich použití i na ruském území. Tento krok už částečně realizovaly Spojené státy, které podle agentury AP a webu Politico zrušily zákaz použití amerických zbraní na ruském území pro obranu Charkova. Stejný přístup zaujalo i Německo, Švédsko, Estonsko a Polsko, zatímco Itálie svá omezení kvůli vnitrostátním předpisům ponechala.
Stoltenberg oceněn v Praze
Setkání v Praze připomínalo 25. výročí členství České republiky v NATO a 75. výročí založení aliance. Český prezident Petr Pavel při této příležitosti udělil Jensu Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za jeho zásluhy o demokracii a stabilitu ve střední Evropě.
Jednání v Černínském paláci zahrnovalo i řadu bilaterálních schůzek. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se setkal s českými představiteli, včetně prezidenta Petra Pavla, ministra zahraničí Jana Lipavského a ministryně obrany Jany Černochové.
Přípravy na Summit ve Washingtonu
Ministři zahraničí se soustředili i na přípravu nadcházejícího summitu NATO ve Washingtonu, který se bude konat v červenci. Hlavním cílem summitu má být demonstrace síly aliance a poskytnutí další pomoci Ukrajině včetně víceletého finančního závazku členů NATO vůči Ukrajině a posílení koordinační role aliance v podpoře Ukrajiny. Prezident Pavel zdůraznil důležitost jednoty a připravenosti aliance investovat do kolektivní obrany.
Podpora Ukrajiny v oblasti protivzdušné obrany a bezpečnosti
Diskuse na okraj setkání zahrnovaly i otázky produkce munice a posílení protivzdušné obrany Ukrajiny. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zdůraznil potřebu rychlé a efektivní západní pomoci, konkrétně v oblasti protivzdušné obrany. Podle něj má Západ potřebné systémy, které by měly být co nejdříve dodány Ukrajině.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Polsko nikdy nezavedlo omezení na využití darovaných zbraní a že země poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě zhruba čtyř miliard eur. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková potvrdila, že sebeobrana zahrnuje i prevenci před raketovými útoky na civilní objekty, jako jsou školy, nemocnice a supermarkety. Zdůraznila, že Rusko porušuje mezinárodní právo a že NATO musí dělat vše pro pomoc Ukrajině.
Na závěr dvoudenního zasedání se ministři shodli na nutnosti pokračovat v podpoře Ukrajiny, zajištění politiky otevřených dveří NATO pro nové členy a přípravě na červencový summit ve Washingtonu. Prezident Pavel zdůraznil, že jednotná a odhodlaná aliance je klíčem k zajištění bezpečnosti a stability nejen pro současné členy, ale i pro budoucí generace.
Zdroj: ČTK, NATO
