Konsensus v Evropské unii byl oslabený krizemi, ať už finanční, migrační, pandemií covidu-19 či bezpečnostní a energetickou krizí po ruské agresi na Ukrajině. V projevu na Pražském evropském summitu v Černínském paláci to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Z polarizace společností těží podle ní extremistické síly.
Na tom, že by měla být Evropa silná, bezpečná, demokratická, solidární a sociálně spravedlivé je podle končící hlavy státu poměrně shoda. Výzvou je však tuto vizi přetavit do reality zejména v čase krizí. Plány pro klimatickou neutralitu do roku 2050, strategie pro obranný průmysl či plány na posílení soběstačnosti v klíčových a kritických odvětvích existují, jsou však zbytečné, pokud je oslaben konsensus na tom, na jakých hodnotách evropské společenství stojí.
Shoda byla oslabena mnoha krizemi, řadu zkoušek Evropa zvládla díky spolupráci, míní Čaputová. Bylo by však podle ní nebezpečně naivní a krátkozraké nevidět, že krize posilnily i odstředivé síly ve společnostech i EU jako takové. Z fragmentarizace a polarizace těží extremistické síly.
Výsledky víkendových voleb do Evropského parlamentu jsou podle ní varováním. Čaputová je ráda, že demokratické strany si zachovaly po eurovolbách většinu, posílily ale podle ní i extremistické a populistické proudy. „Stačí jeden volební cyklus a v Evropě se demokratické síly mohou ocitnout v menšině. Potřebujeme proto začít o více aktivněji pracovat na tom, aby se scénář nenaplnil a zachovali jsme Evropu, která bude bezpečná, mírová, ale také demokratická,“ poznamenala.
Nedávný pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica i další útoky na evropské politiky jsou podle Čaputové potvrzením, že nenávist šířená na sociálních sítích už nezůstává jen virtuální. „Evropská unie nepřežije, pokud tento proud nenávisti nezastavíme. Zničí to nejen demokratické síly, ale i demokracii samotnou,“ dodala.
Cest k tomu, aby se černé scénáře nenaplnily, jsou podle Čaputové rozmanité. Nebudou však úspěšné bez konkrétních kroků. Zmínila větší demokratickou regulaci sociálních sítí, ocenila i místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou za kroky, které v této oblasti učinila. Dalším krokem je podle slovenské prezidentky změna přístup. Za kroky k oslabení polarizace a k posílení smíru mají podle ní největší odpovědnost veřejní činitelé. Zmínila například nutnost nesnažit se nositele jiného názoru porazit, nýbrž získat.
Zdroj: ČTK, Profimedia
