V pondělí 17. června se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady pro životní prostředí (ENVI), na kterém ministři formálně schválili návrh nařízení o obnově přírody. Dosáhli také obecného přístupu ke směrnicím o environmentálních tvrzeních, monitorování půdy a odpadech a zabývali se rovněž řízením klimatických rizik. Českou republiku na jednání zastupoval ministr životního prostředí Petr Hladík.
Dohoda na plánu obnovy přírody
Rada ministrů životního prostředí EU formálně schválila vůbec první legislativní nařízení o obnově přírody, jehož cílem je obnova 20% suchozemských a mořských oblastí v EU do roku 2030. V dlouhodobém výhledu by schválená opatření měla zajistit obnovu všech ekosystémů, které ji potřebují, do roku 2050.
„Jsem opravdu velmi rád, že se nám podařilo přijmout nařízení o obnově přírody, které je pro nás z hlediska boje proti úbytku biodiverzity a mezinárodní důvěryhodnosti Evropské unie naprosto zásadní,“ uvedl po jednání ministr životního prostředí Petr Hladík. „Přijetí nařízení o obnově přírody považuji za naprosto nezbytný krok, který pomůže v boji proti úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu,“ doplnil.
Součástí opatření bude například ochrana hmyzích opylovačů rostlin, výsadba nejméně tří miliard stromů do roku 2030 či ochrana městské zeleně.
Snižování množství potravinového a textilního odpadu
Ministři dosáhli obecného přístupu k návrhu revize rámcové směrnice o odpadech se zaměřením na textilní a potravinový odpad. Jejím cílem je snížit množství textilního a potravinového odpadu a minimalizovat plýtvání potravinami.
Návrh zavádí tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců, kteří by měli nově přispívat na náklady spojené s textilním odpadem. Budou se také muset řídit harmonizovanými pravidly pro třídění, recyklaci a opakované využití textilních materiálů. Rovněž byl stanoven také závazný cíl snížení množství potravinového odpadu do roku 2030, a to o 10% ve zpracovatelském a výrobním průmyslu, a o 30 % v maloobchodním odvětví, stravovacích službách a domácnostech (na obyvatele).
Ochrana před greenwashingem
Ministři dosáhli obecného přístupu k návrhu směrnice o enviromentálních tvrzeních, jejímž hlavním cílem je ochrana spotřebitele před tzv. greenwashingem. Směrnice má zajistit, aby se v celé EU používala spolehlivá, srovnatelná a ověřitelná environmentální tvrzení a rovněž se zpřehlednilo označování produktů, což by mělo eliminovat nekalé obchodní praktiky a klamání spotřebitelů.
Co je to greenwashing?
tzv. „lakování na zeleno“ je praxe výrobců vytvářející falešný dojem o pozitivních dopadech jejich produktů či služeb na životní prostředí, která může být zavádějící a uvádět spotřebitele v omyl.
Směrnice o monitorování půdy
Další ze série dohod se týkala směrnice o monitorování půdy, jejímž cílem je výrazné zlepšení zdraví půdy do roku 2050. Kromě povinného monitoringu stavu půdy řeší směrnice i pravidla postupu při její kontaminaci a následné sanaci nebo zásady udržitelného hospodaření.
„Půda představuje jedinou složku životního prostředí, jejíž ochrana nebyla dosud na úrovni Evropské unie legislativně ukotvena. Velmi mě proto těší, že společná usilovná práce vedla k současné podobě návrhu, který dle mého názoru vhodně harmonizuje sledování půd napříč členskými státy a zároveň umožňuje navázat na dobrou praxi na národní úrovni,“ uvedl ministr Hladík.
Osmý akční program pro životní prostředí
Odpolední část zasedání ministři započali schválením závěrů k 8. akčnímu programu pro životní prostředí, který má zajistit pokyny pro další postup na cestě k ekologickému, spravedlivému a inkluzivnímu přechodu k udržitelné Evropě.
Závěry se zabývají například odolností vůči změně klimatu, připraveností na rizika, ochranou biologické rozmanitosti, oběhovým hospodářstvím či postupem k dosažení nulového znečištění.
Ministr Hladík zdůraznil, že Česká republika považuje za důležité zavedení snížené sazby DPH na výrobky, které obsahují recyklát. Tento krok by zvýšil poptávku po recyklovaných výrobcích, což dle Hladíka představuje zásadní nástroj pro cirkulární ekonomiku.
Klimatický cíl pro rok 2040 a řízení klimatických rizik
Všechny členské státy se zapojily do politické debaty ohledně klimatického cíle EU do roku 2040, kde zdůraznily otázku posilování konkurenceschopnosti a spravedlivé transformace. Během neformálního oběda ministři diskutovali o březnovém sdělení Komise o klimatických rizicích.
Zdroj: MŽP ČR, Rada EU, ÚV ČR
Foto: Rada EU
