V pondělí 24. června se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC), které se věnovalo současné situaci na Ukrajině, Blízkém východě, západním Balkánu a v Gruzii. Ministři na začátku jednání formálně schválili 14. balík protiruských sankcí. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Schválení 14. balíku protiruských sankcí
Rada ministrů zahraničí členských států EU na začátek jednání formálně schválila 14. balík sankcí proti Rusku. „Je to důležitý moment, protože to byly týdny a měsíce vyjednávání,“ uvedl ministr Lipavský, který rovněž apeloval na členské státy, aby vyvinuly větší úsilí k zamezení obcházení sankčních opatření.
Rada v reakci na kybernetické útoky proti EU zařadila na sankční seznam dalších šest osob a také přijala prováděcí opatření k zákazu vysílání čtyř proruských dezinformačních médií včetně Voice of Europe, jehož zařazení na seznam Česko iniciovalo.
Šéf české diplomacie v návaznosti na ruské hybridní útoky zopakoval návrh na omezení pohybu ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků po schengenském prostoru. „Putin eskaluje, trvá to od jeho inaugurace. Ať už se bavíme o incidentu v Estonsku na řece Narvě, sabotážích v Polsku a ve Spojeném království. Už není žádným tajemstvím, že Česko bylo před dvěma týdny cílem žhářského útoku. Musíme hledat na evropské úrovni maximum možného, jak se bránit proti ruskému imperialismu,“ dodal.
Obavy z eskalace na Blízkém východě
Ministři jednali o vývoji na Blízkém východě a humanitární situaci v Gaze, konkrétněji například o rostoucím napětí na hranici Izraele s Libanonem a zvyšujícím se riziku eskalace a rozšíření konfliktu do regionu.
Lipavský potvrdil, že Česko podporuje mírový plán, který před třemi týdny představil americký prezident Joe Biden. S cílem obnovení procesu směřujícího k dvoustátnímu řešení se Rada dohodla na zintenzivnění spolupráce s mezinárodními partnery.
Podpora integrace zemí západního Balkánu
V průběhu jednání se k ministrům zahraničních věcí EU připojilo šest ministrů zahraniční z partnerských zemí západního Balkánu. Společně pak během pracovního oběda diskutovali o tématu zahraničně-politické spolupráce a slaďování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU.
„Jsme připraveni dále prohlubovat postupnou integraci a rozšiřovat naši podporu partnerům ze západního Balkánu,“ uvedl Vysoký představitel unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell. „Očekáváme, že se společně s námi postaví na stranu obrany mezinárodního řádu založeného na pravidlech, a také Ukrajiny, zejména pokud jde o opatření přijatá s cílem čelit ruské invazi,“ doplnil.
Vzdalování Gruzie od EU
Rada pro zahraniční věci jednala o politickém vývoji v Gruzii, která nedávno přijala kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. Negativní vývoj v zemi jde dle Borrella proti vůli jednoznačné většiny gruzínského obyvatelstva. „Musíme s politováním konstatovat, že i ze strany oficiálních činitelů dochází k rozsáhlým dezinformacím o Evropské unii a jejích hodnotách,“ uvedl na jednání Borrell.
„Zaznamenali jsme hlasy i z nejvyšších politických kruhů, které překvapivě tvrdí, že tento zákon přibližuje zemi Evropské unii. A já chci, aby bylo jasno. Ne. Tento zákon a veškerý negativní vývoj kolem něj Gruzii od Evropské unie vzdaluje,“ reagoval šéf unijní diplomacie, který apeloval na nutnost boje proti dezinformacím a posílení gruzínské občanské společnosti.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, ÚV ČR
Foto: Stále zastoupení ČR při EU
