V nadcházejících dnech se vedoucí představitelé Evropské unie sejdou, aby projednali klíčová témata jako Ukrajina, Blízký východ, bezpečnost a obrana či konkurenceschopnost.
Jedním z hlavních bodů jednání bude situace na Ukrajině. Lídři EU budou diskutovat o pokračující válečné agresi Ruska proti Ukrajině, se zaměřením na nedávnou eskalaci konfliktu a intenzivnější útoky na civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu. Součástí debaty bude také pokračující komplexní podpora Ukrajině ze strany EU, zejména vojenská pomoc a iniciativy členských států v oblasti munice, raketových střel nebo protivzdušné obrany, stejně jako využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny a její obnovu. Neopomenutelnou součástí debaty bude také směřování Ukrajiny k členství v EU.
Blízký východ
Dalším zásadním tématem bude Blízký východ, kde se budou vedoucí představitelé EU zabývat nejnovějším vývojem a důležitými prioritami, jako je situace v Pásmu Gazy, humanitární pomoc, regionální vývoj na Západním břehu Jordánu a v Libanonu, dosažení okamžitého a udržitelného příměří a bezpodmínečné propuštění rukojmích. EU je pevně odhodlána spolupracovat s partnery na ukončení krize v Pásmu Gazy a zabránit další eskalaci napětí v regionu.
Bezpečnost a obrana
Evropská unie bude pokračovat v jednáních o zvýšení obranné připravenosti a kapacit, což je nezbytné pro zajištění bezpečnosti a stability v rámci Unie i na globální úrovni. Diskuse se zaměří na různé aspekty této problematiky, včetně posílení technologické a průmyslové základny obrany. To zahrnuje investice do výzkumu a vývoje nových obranných technologií, podporu inovací a spolupráci mezi členskými státy a soukromým sektorem. Zvláštní pozornost bude věnována mobilizaci většího objemu finančních prostředků pro evropský obranný průmysl, což je klíčové pro udržení a rozvoj jeho konkurenceschopnosti.
Konkurenceschopnost
V rámci dvoudenního zasedání se vedoucí představitelé EU vrátí k otázce konkurenceschopnosti a prodiskutují dosažený pokrok v této oblasti. Neoddělitelnou součástí debaty bude také unie kapitálových trhů, která je klíčovým prvkem pro posílení ekonomické stability a růstu v rámci Unie. Jde o iniciativu, jejímž cílem je vytvořit jednotný trh pro kapitál, což by mělo usnadnit investice, zlepšit přístup k financování pro podniky a podpořit hospodářský růst.
Situace v Gruzii
V rámci zahraniční politiky se jednání stočí k situaci v Gruzii, zejména o kontroverzním zákonu o „zahraničních agentech“, který vyvolal obavy z omezování občanské společnosti a svobody projevu. Evropská rada vyšle signál, že přijetí zákona je v nesouladu s prozápadním a proevropským směřováním země.
Příští institucionální cyklus
Očekává se přijetí strategické agendy na období 2024–2029, která stanoví směřování a cíle Evropské unie. Tato agenda bude zahrnovat klíčové priority a politické cíle, které mají být dosaženy během příštích pěti let. Diskutována bude široká škála témat od ekonomického růstu a udržitelného rozvoje po sociální politiku a digitální transformaci. Strategická agenda bude sloužit jako základní rámec pro všechny politické iniciativy a legislativní návrhy, které budou v tomto období předloženy.
V souvislosti s neformálním zasedáním dne 17. června 2024 budou vedoucí představitelé rozhodovat o jmenování čelních představitelů institucí pro příští institucionální cyklus. To zahrnuje volbu předsedy Evropské rady, který bude hrát klíčovou roli při řízení jednání mezi členskými státy a reprezentaci EU na nejvyšší úrovni. Návrh na jmenování předsedy Evropské komise bude další zásadní rozhodnutí, neboť předseda Komise bude mít významný vliv na formování a realizaci politik EU. Rovněž bude rozhodnuto o jmenování vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude zodpovědný za koordinaci a provádění zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Tento proces jmenování je klíčový pro zajištění kontinuity a efektivního vedení Unie v nadcházejících letech.
Zdroj: Evropská rada
