Nová evropská raketa Ariane 6 dokončila první let, na misi se podílelo pět českých firem

Evropská raketa nové generace Ariane 6 dnes po půlnoci dokončila svou první misi. Nosič, který má být náhradou za téměř tři desetiletí používanou raketu Ariane 5, na nízkou oběžnou dráhu Země vynesl devět miniaturních satelitů. Na misi se podílelo pět českých firem díky programu Evropské vesmírné agentury (ESA) Ariane and Vega Development. 

Šestapadesát metrů vysoká raketa odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v úterý ve 21:00 SELČ, a to po hodinovém odkladu kvůli „drobnému“ technickému problému, uvedla agentura AFP. Nosič se následně vznesl k jasné obloze a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země.

Po zhruba hodině a šesti minutách od začátku letu se podařilo umístit na oběžnou dráhu miniaturní satelity přepravované novou raketou. „Je to historický den pro ESA a pro Evropu,“ uvedl po dosažení tohoto cíle šéf kosmické agentury Josef Aschbacher.

Pohonná jednotka horní části rakety se poté dokázala znovu uvést do provozu a raketa vypustila další část prvků, které měla na palubě. Závěrečnou část letu ale provázely nezdary. Kvůli poruše menší napájecí jednotky se nepovedlo vypustit dvě malé kapsule, které měly otestovat možnosti návratu na Zemi. 

Ariane 6 pak měla zhruba tři hodiny po startu sestoupit zpět do atmosféry a dopadnout do Tichého oceánu nedaleko bodu Nemo, který je nejvzdálenějším bodem od pevniny na světě. Podle AFP se však návrat do atmosféry nezdařil. Představitelé ESA i navzdory tomu hovoří o úspěchu, protože se podle nich Evropa vrátila do vesmíru. 

Které české firmy se na misi podíleli?

Jednou ze společností, která uspěla v tendrech na výrobu rakety a přípravu odpalovací rampy na evropském kosmodromu v Kourou, byla firma ATC Space. Vyrobila spodní prstenec a sestavu horního prstence urychlovacího motoru P120C a dodává i další díly. „Jedná se o největší sadu kosmického hardware, jaká kdy byla v ČR vyrobena, a také největší obchodní příležitost v oblasti kosmických aktivit,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V plném provozu nové rakety by podle něj firma měla mít obrat v řádu miliard korun.

Na přípravě mise se podílel také Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), který provedl sérii pevnostních zkoušek urychlovacího raketového motoru na tuhá paliva. Pracoval také na pevnostních analýzách konstrukce nosiče.

Další česká firma Iguassu Software Systems pracovala na palubním softwaru nové rakety. Společnost UNEX dodala sadu 16 podvozků, na které stojí montážní hala, v níž se raketa sestavuje na odpalovací rampě. Firma MCE Slaný vyrobila deflektor plamenů pod motory rakety, který odklání plameny do dvou výfukových kanálů a chrání raketu při startu.

Investice do programu ESA se podle ředitele odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy Václava Kobery Česku vyplatí. Firmy, její subdodavatelé a partneři zvýší svou technologickou úroveň a investice se za 20 až 30 let provozu nosné rakety násobně vrátí. Kobera očekává, že při plném provozu rakety do českých firem přijdou zakázky za více než 200 milionů korun každý rok.

Zdroj: ČTK, ESA, ministerstvo dopravy

Foto: ESA

Sdílet tento příspěvek