Ve dnech 22. a 23. července 2024 se v Budapešti uskutečnilo neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, pořádané maďarským předsednictvím. Ministři vnitra a spravedlnosti členských států EU se sešli, aby diskutovali o klíčových otázkách vnitřní bezpečnosti a právní konkurenceschopnosti EU.
Maďarský ministr spravedlnosti Bence Tuzson na tiskové konferenci po jednání zdůraznil, že jedním z hlavních cílů setkání bylo řešit skutečné problémy, které mohou dlouhodobě pozitivně ovlivnit fungování EU. Českou delegaci na jednání ministrů a ministryň vnitra vedla velvyslankyně v Maďarsku Eva Dvořáková.
Vnitřní bezpečnost
Ministři zaměřili diskuzi na budoucnost spolupráce v oblasti vnitřních věcí a identifikovali hlavní současné i budoucí výzvy. Výsledky z této nefomální diskuze poslouží jako vstup do Strategických vodítek v oblasti JHA na další pětileté období. Dále se zaměřili na to, jak lépe využívat současné technologie a dostupná data pro zajištění vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Velký důraz byl také kladen na zavedení programu interoperability, který umožní lepší spolupráci mezi různými systémy v EU, a na spuštění Evropského systému vstupu/výstupu (EES) na podzim.
Tento systém představuje nový nástroj určený pro registraci a kontrolu vstupu a výstupu občanů třetích zemí, kteří cestují do EU. Jeho hlavním cílem je zlepšit bezpečnost a řízení hranic v EU. Evropský systém vstupu/výstupu nahradí současný časově náročný systém ručního razítkování pasů, který neposkytuje spolehlivé údaje o překročení hranic ani neodhaluje osoby, které překročily délku oprávněného pobytu. Systém také přispěje k boji proti terorismu a závažné trestné činnosti. Důležitým tématem bylo také zajištění dostatečných finančních a technických zdrojů pro tyto iniciativy. V neposlední řadě ministři diskutovali i otázku migrace, zejména možná opatření ve vnější dimenzi.
Boj proti organizovanému zločinu
Ministři a ministryně zdůraznili, že je potřeba vytvářet nové zákony přesněji, aby lépe odpovídaly aktuálním potřebám. Dohodli se, že před schválením nových zákonů by měly být prováděny důkladné studie, aby bylo jasné, jak ovlivní bezpečnost uvnitř EU. Také vyzdvihli potřebu lepšího přístupu k důležitým datům na úrovni EU, což by pomohlo policii a dalším bezpečnostním složkám pracovat efektivněji.
Právní konkurenceschopnost EU
Kromě ekonomické konkurenceschopnosti se ministři a ministryně zaměřili i na právní konkurenceschopnost EU, což znamená, že legislativa by měla podporovat konkurenceschopnost. Zástupci a zástupkyně členských států se shodli na zjednodušení legislativního procesu a zvýšení transparentnosti zákonů. Diskutovali také o využití umělé inteligence v právu, která může zlepšit přehlednost a efektivitu právních procesů. Zdůraznili však, že konečná rozhodnutí musí vždy činit lidé. Posledním tématem byla diskuze o prioritách členských států pro další legislativní období v agendě justiční spolupráce v civilní i trestní oblasti s důrazem na konkurenceschopnost, transparentnost a respektování základních práv. Ministři se shodli, že minulý institucionální cyklus byl na nové předpisy v trestní i civilní legislativě velmi bohatý a nyní je třeba se zaměřit na řádnou implementaci a aplikaci této legislativy.
Českou delegaci vedla vrchní ředitelka sekce mezinárodní a evropské spolupráce Ministerstva spravedlnosti Z. Fišerová.
Zdroj: Rada EU, Maďarské předsednictví v Radě EU
