Evropská komise podpořila prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu (Technical Support Instrument, TSI) dva české projekty řešící problémy v oblasti provádění mezinárodních sankcí. Sankce uvalené na Rusko a Bělorusko v souvislosti s agresí vůči Ukrajině jsou svým rozsahem bezprecedentní. Přímo či nepřímo ovlivňují podnikatelské prostředí v EU a zcela zásadním způsobem změnily i způsob práce státních úřadů odpovědných za provádění a kontrolu dodržování sankcí EU.
V rámci mimořádné výzvy nástroje TSI, reagující na dopady války na Ukrajině, požádala Česká republika o podporu projektu usilujícího o zefektivnění a jednotné provádění cílených finančních sankcí. Její žádost EK podpořila a spolu s Radou Evropy financovala projekt, v jehož rámci vznikly dva metodické dokumenty věnující se konkrétním problémům při provádění cílených finančních sankcí. Některé ze závěrů se nyní promítly do úpravy základního dokumentu, který slaďuje provádění sankcí v EU – do Osvědčených postupů pro účinné provádění omezujících opatření, jejichž aktuální verze je nyní zveřejněna na internetových stránkách Rady EU.
Zleva: M. Ferati, vedoucí oddělení hospodářské kriminality a spolupráce Rady Evropy; J. Valenta náměstek ministra financí ČR; N. Berger, ředitelka pro podporu reforem členských států GŘ REFORM, a dva experti Evropské komise na konferenci pořádané v rámci projektu v lednu 2023 v Praze.
V čem úprava spočívá a čím je důležitá? Cílené finanční sankce zakazují přímo či nepřímo zpřístupnit finanční prostředky a hospodářské zdroje osobám uvedeným na sankčním seznamu EU. Klíčové slovo je nepřímo. Znamená to, že finanční prostředky se nesmí dostat např. ani právnickým osobám většinově vlastněným nebo ovládaným fyzickými nebo právnickými osobami na sankčním seznamu EU. „Vlastnění“ v kontextu EU sankcí znamená držení 50 % nebo více vlastnických práv nebo vlastnictví většinového podílu osobou na sankčním seznamu EU.
Pojem „ovládání“ má rovněž svoji definici uvedenou v Osvědčených postupech. Její správné určení v konkrétní situaci však představuje poměrně obtížný právní problém, se kterým se příslušné úřady (v rozsahu v jakém je musí určovat v souvislosti se sankcemi vůči Rusku) setkaly v roce 2022 poprvé. Svoje zkušenosti z identifikace osob, které vlastní či ovládají majetek v EU, spolu příslušné úřady sdílely poprvé na konferenci v Praze v lednu 2023.
Z diskuzí na konferenci, dalších konzultací a analytické práce expertů Rady Evropy a Evropské komise vzešly výše zmíněné dokumenty, které pro praktické užití a vzájemnou inspiraci shrnuly dobrou praxi vnitrostátních úřadů, praktické příklady různých typů ovládání a nepřímého vlastnění, problematiku obcházení prostřednictvím snižování majetkových podílů a preventivní opatření formou zřízení tzv. ochranné bariéry kolem nepřímo vlastněného nebo ovládaného majetku.
S. Tresguerres Gonzáles prezentuje španělský model provádění sankčních režimů EU na pražské konferenci.
Autor: Mgr. Soňa Černá, FAÚ MF
