Občané Evropské unie se zřejmě budou muset při pobytu delším než 90 dnů registrovat u ministerstva vnitra. Počítá s tím nový zákon o vstupu a pobytu cizinců, který ve středu projedná vláda. Cílem návrhu je také digitalizace pobytové agendy či zavedení institutu tzv. garanta, tedy subjektu, který zajišťuje účel pobytu cizinci ze třetí země, tedy země mimo EU. Zákon by měl začít platit od ledna 2026, povinná registrace občanů EU by měla být spuštěna o rok později. Cizinci z EU, kteří na území ČR již žijí, budou mít povinnost se registrovat do dvou let.
V současnosti nemají občané EU povinnost svůj pobyt přesahující tři měsíce oznamovat, v registru jsou vedeni pouze ti s trvalým pobytem nebo ti, kterým byl vydán doklad o přechodném pobytu. To s sebou podle ministerstva vnitra přináší problémy, obec za neregistrované cizince například nedostává peníze od státu.
Rozdíly mezi skutečným a evidovaným počtem lidí může mít podle ministerstva dopady také do plánování kapacit, například školských nebo zdravotnických zařízení. Díky registraci budou mít samosprávy údaje o cizincích dostupné, pro cizince také budou podle návrhu dostupnější služby, které jsou vázané na ověření identity.
Zákon si klade za cíl i digitalizaci agendy a elektronizaci řízení o pobytu. Stávající řízení pobytové agendy je podle ministerstva zastaralé, problematika pobytových oprávnění je pro cizince nepřehledná a složitá. Vzhledem k tomu, že se počet cizinců v Česku stále zvyšuje, je podle ministerstva digitalizace jedinou cestou, která zajistí včasné rozhodování o pobytu.
Podle návrhu zákona by měl vzniknout nový informační systém, který bude místo policie spravovat přímo ministerstvo vnitra. Každý cizinec v něm bude mít účet, ve kterém budou uloženy jeho dokumenty a přes který bude posílat jednotlivá podání.
Vybudování systému by podle předkládací zprávy návrhu mělo stát zhruba 300 milionů korun, peníze by měly být zaplaceny z Národního plánu obnovy, tedy dotací z EU. Ze státního rozpočtu bude podle ministerstva třeba vyčlenit peníze na kofinancování a následně peníze na provoz informačního systému. Ty ministerstvo odhadlo na 25,4 milionu korun ročně. Kvůli budování a zajištění nového systému by také mělo na ministerstvu vzniknout 12 nových služebních míst.
V souvislosti se zavedením povinné registrace občanů EU by mělo na ministerstvu vzniknout 66 nových služebních míst na dobu určitou a 17 služebních míst na dobu neurčitou.
Ministerstvo financí nesouhlasí s tím, aby bylo v příloze zákona uvedeno, že realizace nových institutů bude vyžadovat navýšení výdajů ministerstva vnitra a navýšení počtu služebních míst. V připomínce k zákonu uvedlo, že by vnitro mělo peníze nalézt ve schválených výdajových limitech a služební místa by se přidávat neměla. Ministerstvo vnitra kvůli rozložení požadavků na státní rozpočet odložilo povinnost registrace občanů EU na začátek roku 2027, na navýšení počtu služebních míst ale trvá.
Zdroj: ČTK, Unsplash
Nový zákon zavádí i tzv. institut garanta. Bude jím osoba, která občanům třetích zemí umožňuje plnit účel jejich pobytu, půjde tedy o subjekty, u kterých bude cizinec po příchodu do ČR působit. Může jít například o zaměstnavatele zahraničních pracovníků, školy nebo i sportovní kluby. Zavedení institutu by mělo podle ministerstva přispět k posílení odpovědnosti subjektů, které mají na příjezdu a pobytu cizince zájem.
Podle čtvrtletní zprávy o migraci ministerstva vnitra bylo v Česku ke konci června 1,056.626 cizinců, 335.835 z nich mělo přechodný pobyt, 360.560 trvalý pobyt a 360.231 v Česku pobývalo na základě institutu dočasné ochrany, který je udělován v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ministerstvo vnitra v příloze k novému zákonu odhaduje, že v Česku pobývá až 200.000 občanů EU, kteří nejsou zaregistrováni.
