Ursula von der Leyen dělá vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že nová Evropská komise bude vyvážená, pokud jde o počet mužů a žen. Uvedl to dnes mluvčí unijní exekutivy Eric Mamer. Před pěti lety šéfka EK při sestavování tehdejší komise uvedla, že pokud členské státy nenavrhnou dostatečný počet žen, tak se nebude bát požádat o další jména. Na dotaz, zda to platí i nyní, mluvčí neodpověděl s tím, že proces formování nové komise Brusel nekomentuje. Zmínil pouze, že šéfka unijní exekutivy je v kontaktu s jednotlivými členskými státy.
Kandidáty na eurokomisaře či eurokomisařky již navrhly téměř všechny země EU, je mezi nimi ale 16 mužů a pouze šest žen včetně von der Leyen. Jak již dříve napsal server Politico, vlády zemí EU tak jasně ignorují požadavek šéfky unijní exekutivy, která chtěla, aby každý stát navrhl vždy muže a ženu, aby si mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví.
Předsedkyně Komise „si stojí za svým přesvědčením, že v moderním světě potřebujeme mít na odpovědných pozicích co nejvíce žen“, uvedl dnes její mluvčí Mamer s tím, že právě proto von der Leyenová požádala jednotlivé země EU o dvě jména na pozice eurokomisařů a eurokomisařek.
„Můžete si být jistí, že (Ursula von der Leyenová) dělá všechno, co je v jejích sílách, aby zajistila, že budeme mít vyváženou komisi tvořenou lidmi, kteří jsou kompetentní pro role komisařů, a že půjde o komisi, která bude zahrnovat co nejvíce žen,“ prohlásil Mamer na pravidelném briefingu pro novináře.
Jména kandidátů na eurokomisaře zatím neoznámilo jen pět zemí – Belgie, Bulharsko, Dánsko, Itálie a Portugalsko. Čas mají do 30. srpna. Jakmile bude mít šéfka unijní exekutivy všechna jména, seznámí s nimi veřejnost, potvrdil mluvčí Evropské komise. Předsedkyně EK měla již od poloviny srpna v plánu postupně se setkávat s jednotlivými kandidáty, o těchto setkáních ale nebude Brusel nijak veřejně informovat, dodal mluvčí.
Se dvěma jmény, jak žádala von der Leyen, ale nepřišla žádná ze zemí. Jejich vlády přitom zmiňovaly různé důvody, například fakt, že už ženu-eurokomisařku měly v minulém období nebo že jde o jejich nejsilnějšího kandidáta, či argumentovaly tím, že šéfka EK nemá právo po zemích dvě jména požadovat.
Jedinou výjimkou ze dvou nominací měl být podle šéfky unijní exekutivy případ, kdy země oznámí jméno kandidáta, který už nyní komisařem je. Slovensko už například opětovně nabídlo zkušeného Maroše Šefčoviče, Francie Thierryho Bretona, Lotyšsko pak Valdise Dombrovskise, Nizozemsko Wopkeho Hoekstru a Maďarsko Olivéra Várhelyiho. Mnohé další země ale přišly s „novými“ muži, Česko například s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou.
Ženami v komisi tak zatím jsou její šéfka, která zastupuje Německo, a bývalá estonská premiérka Kaja Kallas, která získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici v čele unijní diplomacie a bude zároveň místopředsedkyní EK. Dále finská vláda nominovala na příští komisařku již na začátku července dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunen, Švédsko vysílá do Bruselu současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswall, Španělsko si pro post eurokomisařky zvolilo současnou místopředsedkyni vlády Teresu Ribera a Chorvatsko oznámilo, že jeho kandidátkou bude dosavadní eurokomisařka Dubravka Šuica.
Zdroj: ČTK, Evropská komise
