Česko podle ministerstva zemědělství (MZe) požaduje po Evropské komisi, aby odložila termín, odkdy budou muset české firmy plnit nové nařízení proti odlesňování. Některé firmy podle ministerstva nemají od komise dostatek informací o podmínkách, které budou muset plnit. Nařízení se přitom dotkne tisíce českých firem, nejvíce v dřevozpracujícím průmyslu, ale dopadne také na nakladatelství či obchodní řetězce. Na nepřipravenost českých firem upozornila v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, také společnost Deloitte.
Velké a střední firmy budou muset plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. MZe na dotaz ČTK uvedlo, že se snaží české firmy o povinnostech informovat například pořádáním seminářů, firmy i státní správa ale podle úřadu doplácí na špatnou informovanost Evropskou komisí.
„Dopad na jednotlivé firmy a dodavatelské řetězce je nyní těžké odhadnout. Pro minimalizaci možných negativních efektů je nutné, aby EK zveřejnila a poskytla všem subjektům dostatečný čas na seznámení s klíčovými nástroji nutnými pro provádění nařízení. Jelikož se tak prozatím nestalo, požadujeme, stejně jako řada dalších členských států EU, aby proveditelnost nařízení byla odložena,“ uvedlo tiskové oddělení MZe.
Cílem nařízení je snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Bude se týkat firem, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Firmy budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Společnost Deloitte oslovila 50 firem působících v ČR, 6,45 procenta z nich má zmapovaný dodavatelský řetězec a zavádí opatření. Dostupné informace si zatím zjišťuje více než třetina společností, čtvrtina čeká na pokyny od mateřské společnosti a s přípravami nezačalo 29 procent firem. MZe uvedlo, že EK zatím jednání o odložení účinnosti nařízení nezahájila.
Směrnice zavádí mimo jiné kontroly, podle úrovně rizika odlesňování při produkci bude nutné kontrolovat jedno až devět procent zasažených firem. MZe ale ještě nemá přesné informace, kolika firem se nařízení dotkne, počítá proto se dvěma výšemi nákladů.
V prvním scénáři počítá MZe s 2120 kontrolami ročně, což vyjde na 97,3 milionu korun za rok, ve druhé variantě by počet kontrol mohl dosáhnout 2827 ročně a náklady by se zvýšily na 129,7 milionu korun. MZe předpokládá, že počet kontrol bude ještě vyšší.
Do nákladů nicméně nejsou započítány další výdaje, například na technické zázemí odborných pracovišť nebo registraci firem do elektronického systému. Nyní přitom neexistuje nástroj EU, ze kterého by bylo možné náklady uhradit, nařízení tedy bude financováno ze státního rozpočtu. Zároveň bude potřeba najmout 76 až 96 nových zaměstnanců a transformovat Ústav pro hospodářskou kontrolu lesů na Národní lesnický institut.
Podle organizace OSN pro výživu a zemědělství mezi lety 1990 a 2020 celosvětově ubylo zhruba 420 milionů hektarů lesů, což odpovídá velikosti EU. Odlesňování způsobuje úbytek biologické rozmanitosti a emise z odlesňování jsou druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu. V ČR ale k odlesňování nedochází, plocha lesů naopak dlouhodobě roste, tvrdí ministerstvo. Zatímco v roce 1990 dosahovala v Česku plocha lesů přes 2,630 milionu hektarů, loni vzrostla na 2,682 milionu hektarů, což je zhruba třetina celkového území státu.
Zdroj: ČTK, Unsplash
