Ve dnech 16. – 19. září ve Štrasburku proběhlo plenární zasedání Evropského parlamentu, během kterého se europoslanci věnovali zásadním tématům. Mezi hlavní témata zasedání patřila zpráva Maria Draghiho o konkurenceschopnosti, situace ve Venezuele či diskuse o nedávných extrémních výkyvech počasí v Evropě. V neposlední řadě si lídři Evropského parlamentu si vyměnili názory s nově znovuzvolenou předsedkyní Komise ohledně nového sboru komisařů a komisařek.
Vedoucí představitelé EP jednali o budoucí Komisi
Na pozvání předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly diskutovala v úterý nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen s vedoucími představiteli politických frakcí o struktuře a portfoliích navrženého nového sboru komisařů. Tím začíná období parlamentního dohledu, kdy poslanci pečlivě zhodnotí kandidatury jednotlivých komisařů na veřejných slyšeních (tzv. grilování). Po úspěšných slyšeních bude Komise jako celek předložena ke schválení Parlamentu.
Mario Draghi představil plán na posílení konkurenceschopnosti EU
Dalším bodem úterního programu byla účast Maria Draghiho. Mario Draghi, bývalý předseda Evropské centrální banky a bývalý italský premiér, představil plán na zlepšení konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím užší spolupráce v klíčových oblastech a masivních investic do společných cílů. Draghi, který je autorem zprávy o konkurenceschopnosti EU zdůraznil tři klíčové body: překonání inovační mezery mezi EU, USA a Čínou; propojení dekarbonizace s růstem konkurenceschopnosti; a posílení evropské bezpečnosti snížením závislosti na zahraničních ekonomických mocnostech.
V debatě po vystoupení Maria Draghiho mnozí europoslanci souhlasili, že ekonomika EU potřebuje změnu směru. Zdůraznili nutnost zaměřit se na konkurenceschopnost a inovace v klíčových odvětvích a zvýšit veřejné i soukromé investice do sociálních, zelených a digitálních transformací. Někteří poslanci volali po větší suverenitě a svobodnějších trzích, přičemž někteří varovali, že boj proti klimatickým změnám oslabuje ekonomiku EU. Jiní naopak tvrdili, že růst je slučitelný s čistými inovativními technologiemi a sociálními investicemi, které pomohou občanům přizpůsobit své dovednosti.
Evropský parlament zamítl návrhy Komise na vyšší limity zbytků zakázaných pesticidů v dovážených potravinách
Ve středu Evropský parlament zamítl dvě rozhodnutí Komise, která umožňovala vyšší toleranci zbytků pesticidů v dovážených potravinách, a to navzdory tomu, že tyto pesticidy jsou v EU zakázány. Šlo o pesticidy, které byly nalezeny v produktech jako obiloviny, maso, citrusové plody a okra. Parlament zdůraznil, že zemědělské produkty dovážené do EU musí splňovat stejná pravidla jako ty vyrobené v EU, aby byla zajištěna rovná hospodářská soutěž a chráněno zdraví občanů. Komise nyní musí návrhy stáhnout a předložit nové, které sníží povolené hladiny reziduí na minimální detekovatelnou úroveň.
Evropský parlament uznal Edmunda Gonzáleze Urrutiu jako legitimního prezidenta Venezuely
Evropský parlament včera přijal usnesení, ve kterém uznává Edmunda Gonzáleze Urrutiu za legitimního a demokraticky zvoleného prezidenta Venezuely a odsuzuje volební podvod zinscenovaný režimem kontrolovanou Národní volební radou. Poslanci EP také uznávají Maríu Corinu Machado jako vůdkyni demokratických sil. Usnesení kritizuje venezuelskou vládu za nedodržení Barbadoské dohody z roku 2023, což narušilo spravedlivost prezidentských voleb v roce 2024, a odsuzuje porušování lidských práv a obtěžování opozice a občanské společnosti.
Parlament vyzývá k obnovení sankcí proti členům Národní volební rady a k rozšíření sankcí proti Nicolási Madurovi a jeho blízkým. Poslanci EP také vyzývají regionální a mezinárodní aktéry, aby zvýšili tlak na Maduroův režim a uznali demokratickou vůli venezuelského lidu.
Nedávné extrémní výkyvy počasí v Evropě
V neposlední řadě europoslanci vyjádřili hluboké znepokojení nad rostoucí intenzitou a frekvencí extrémních povětrnostních jevů v EU i ve světě, včetně rozsáhlých záplav, vln veder a požárů. V usnesení o ničivých záplavách v Rakousku, Česku, Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku poslanci EP kritizovali nedávné škrty v rozpočtu Mechanismu civilní ochrany EU a požadovali navýšení financí na zlepšení připravenosti a kapacit.
Parlament rovněž vyzval k posílení Fondu solidarity EU, urychlení uvolnění financí pro postižené země a využití dalších nástrojů, jako jsou fondy soudržnosti. V dlouhodobém horizontu usnesení požaduje větší investice do regionální a lokální odolnosti vůči změně klimatu a důraznější zaměření na zmírňování dopadů a adaptaci.
Poslanci požadují rychlé předložení Evropského plánu pro adaptaci na změnu klimatu, včetně konkrétních legislativních návrhů. Upozorňují na naléhavou potřebu investic do řízení povodní a prevence rizik.
V uplynulých 30 letech záplavy v Evropě postihly 5,5 milionu lidí, způsobily téměř 3 000 úmrtí a škody přesahující 170 miliard euro. Letošní léto bylo nejteplejší v historii.
Zdroj: Evropský parlament
