Státy EU mají výtky k prioritám maďarského předsednictví. Chybí jim větší důraz na podporu Ukrajiny

V úterý 24. září se v Bruselu uskutečnilo první formální zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou maďarského předsednictví. Zástupci členských států vedli každoroční dialog o právním státu v EU. Na tuto diskusi vůbec poprvé navázala debata za účasti kandidátských zemí Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska  o vývoji situace v oblasti právního státu v těchto zemích. Ministři dále diskutovali o prioritách maďarského předsednictví a započali přípravy na říjnové zasedání Evropské rady. Českou republiku na jednání zastupovala náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Pavlína Žáková.

Na začátku zasedání Maďarsko představilo priority a program svého předsednictví v Radě EU, které potrvá do konce letošního roku. V oblasti obecných záležitosti Maďarsko plánuje pokračovat v práci na provádění strategické agendy, právním státě, transparentnosti a demokratické odolnosti. Věnovat se chce také budoucnosti Evropy, tématu rozšiřování EU, boji proti antisemitismu a prohlubování vztahů mezi EU a Velkou Británií nebo Švýcarskem.

Členské státy uvítaly v rámci horizontálních priorit zaměření předsednictví na konkurenceschopnost či migraci, zároveň však zdůraznily potřebu zajištění dodržování právního státu a nutnost respektovat roli předsednické země, jejímž úkolem je zastupovat zájmy celé EU. Mezi prioritami Maďarského předsednictví většině členských státu chyběla podpora Ukrajiny.

„Česku mezi prioritami chybí silnější důraz na téma podpory Ukrajiny, a to i ve vztahu k politice rozšiřování EU, kde Maďarsko klade důraz spíše na země západního Balkánu, a Ukrajinu či Moldavsko více upozaďuje,“ uvedla náměstkyně Žáková.

V rámci každoročního dialogu o právním státu Rada reagovala na zprávu Komise o právním státu z letošního července, která pojednává o obecných trendech v EU z oblasti justičního systému, protikorupčního rámce, plurality a svobody sdělovacích prostředků a dalších institucionálních otázek týkajících se systému brzd a protivah.

Ze zprávy Komise vyplynulo, že členské státy skutečně zohlednily více než dvě třetiny loňských doporučení, což vedlo k pozitivním změnám v oblasti zvyšování finančních i lidských zdrojů, podpory digitalizace nebo posilování záruk nezávislosti.

Ministři si vyměnili názory na celkový vývoj situace v oblasti právního státu ve vybraných kandidátských zemích. K diskuzi se připojili zástupci Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska, tedy zemí, které jsou v současnosti v přístupovém procesu nejdál. „Zvláště ráda bych ocenila pokrok na straně Černé Hory, zejména v oblasti svobody médií,“ uvedla Žáková.

Čtveřice těchto kandidátských států byla letos nově zahrnuta do Zprávy Evropské komise o právním státu, což by mělo ještě více podpořit reformní úsilí kandidátských zemí v oblasti právního státu a napomoci k dalšímu pokroku v přístupovém procesu.

Členské státy zahájily přípravy na příští zasedání Evropské rady, které uskuteční ve dnech 17. a 18. října. Mezi avizovaná témata říjnového jednání unijních lídrů bude patřit pokračující ruská agrese na Ukrajině, situace na Blízkém východě či Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti.

Zdroj: Rada EU, MZV ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU

Sdílet tento příspěvek