Shrnutí: 4 hlavní body plenárního zasedání Evropského parlamentu

Ve dnech 7. až 10. října opět proběhlo ve Štrasburku plenární zasedání Evropského parlamentu, na kterém se europoslanci zabývali širokou škálou témat. Mezi klíčové body patřilo schválení více než 1 miliardy eur na pomoc zemím zasaženým přírodními katastrofami v roce 2023, ostře odsouzené ruské destabilizační aktivity v Moldavsku a vyjádření obav o stav demokracie v Gruzii. Kromě toho se poslanci zabývali závažnými porušováními lidských práv v Turecku, Číně a Iráku

Hned v úterý Evropský parlament schválil více než 1 miliardu eur v rámci pomoci pěti zemím zasaženým přírodními katastrofami v roce 2023. Tato pomoc z Fondu solidarity EU je určena Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Polsku a Turecku, které čelily záplavám, sesuvům půdy a dalším extrémním jevům. Největší částka připadne Slovinsku, následovanému Itálií. Prostředky budou použity na opravy infrastruktury, nouzovou pomoc a obnovu místních ekonomik.

Během středeční debaty europoslanci ostře odsoudili ruské zasahování do dění v Moldavsku Zejména pak ruské pokusy destabilizovat tamní vládu prostřednictvím politického nátlaku, dezinformací a energetických manipulací. Poslanci také vyjádřili podporu suverenitě a územní integritě Moldavska, ocenili jeho proevropský směr a vyzvali EU k posílení finanční a technické pomoci, aby Moldavsko lépe čelilo ruskému vlivu. Přijatá rezoluce vyzývá Rusko, aby ukončilo destabilizační aktivity a respektovalo mezinárodní právo, zatímco Moldavsko by mělo pokračovat v reformách na cestě k evropské integraci.

Evropská unie již dříve uvalila sankce na moldavské oligarchy a proruské aktéry. Moldavsko podalo žádost o členství v EU v březnu 2022 a status kandidáta mu byl udělen v červnu 2022. V prosinci 2023 Evropská rada souhlasila se zahájením přístupových jednání.

Evropský parlament rovněž vyjádřil obavy o stav demokracie v Gruzii a varoval, že současné kroky gruzínské vlády mohou vést k podkopání demokratických institucí. Poslanci zdůraznili, že v zemi narůstají tendence k omezování svobody médií a kriminalizaci politické opozice. Parlament rovněž apeloval na gruzínské vedení, aby se zavázalo k evropským hodnotám a reformám potřebným pro pokračování v procesu evropské integrace. Schválená rezoluce upozornila, že nedostatek pokroku může ohrozit Gruzii jako kandidátskou zemi EU.

V neposlední řadě Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad porušováním lidských práv v Turecku, Číně a Iráku. Poslanci upozornili na závažné případy represí, mučení a omezování svobody projevu v těchto zemích. Diskuse se zaměřila na potřebu mezinárodní solidarity a důrazu na dodržování lidských práv jako klíčového prvku zahraniční politiky EU. Parlament vyzval k přijetí opatření, která by podpořila ochranu lidských práv a posílila odpovědnost porušovatelů.

Zdroj: Evropský parlament

Sdílet tento příspěvek