Zástupci šesti zemí západního Balkánu dnes v Berlíně jednají o integraci do Evropské unie. Hostitel summitu takzvaného berlínského procesu, německý kancléř Olaf Scholz, na úvod jednání řekl, že EU je úplná jen s balkánskými zeměmi v ní, a vyzval k odložení historických sporů v zájmu společné budoucnosti. Vrcholné schůzky se účastní také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a zástupci devíti dalších evropských zemí. Česko součástí berlínského procesu není, i když dlouhodobě rozšíření EU o země západního Balkánu podporuje.
„Evropská unie je úplná jen se zeměmi západního Balkánu v ní,“ uvedl v úvodním projevu Scholz. Dodal, že před šesticí zemí je ještě řada úkolů, které je třeba splnit, než k plnoprávnému členství v evropském bloku dospějí. Zvlášť Srbsko a Kosovo vyzval, aby „nechaly historii za sebou a vydaly se na cestu mírové budoucnosti“. Kosovo v roce 2008 vyhlásilo po krvavé válce nezávislost na Srbsku, Bělehrad ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.
Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Albánie i Bosna a Hercegovina mají status kandidátské země. Kosovo podalo žádost o členství v prosinci 2022. V rozhovorech o vstupu nejvíce pokročila Černá Hora, téměř všechny vyjednávací kapitoly byly v jejím případě otevřeny a tři už předběžně uzavřeny.
Takzvaný berlínský proces je diplomatická iniciativa, která vznikla v roce 2014 a jejímž cílem je podpořit země západního Balkánu v evropské integraci. Jejími členy jsou kromě Německa a šestice balkánských zemí také například Rakousko, Chorvatsko, Francie, Polsko, Itálie či Británie, která sama EU opustila. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na počátku října na přípravné schůzce ministrů zahraničí před dnešním summitem řekla, že nyní mají balkánské země „historickou šanci“ na naplnění dlouholetých slibů členství v EU. Překážky podle ní ale kladou vlastním zemím někteří politici, mimo jiné udržováním úzkých vazeb na ruského prezidenta Vladimira Putina, který v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu, a rozpoutal tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Evropská unie chce, aby západobalkánské země do plnoprávného členství v EU prohloubily vzájemnou spolupráci. Dnes odpoledne zástupci těchto zemí podepíšou mimo jiné akční plán pro vznik společného regionálního trhu a novou dohodu o mobilitě, jejíž součástí je i snadnější přístup k vysokoškolskému vzdělání.
Zdroj: ČTK
Foto: Unsplash
