Na zasedání Evropské rady 17. října lídři EU řešili nejen pokračující podporu Ukrajině a napětí na Blízkém východě, ale také se zaměřili na to, jak se vypořádat s migrací. Kromě toho se věnovali také otázkám Moldavska, Gruzie a dalším globálním výzvám, které v současnosti hýbou nejen evropskou, ale i mezinárodní politikou.
Další podpora Ukrajiny
Zasedání Evropské rady se neobešlo bez diskuse o válce na Ukrajině, kde EU opětovně potvrdila svou neochvějnou podporu ukrajinskému lidu. Lídři zdůraznili, že jakákoli iniciativa ohledně Ukrajiny musí zahrnovat její přímou účast, a zopakovali svou podporu spravedlivému a trvalému míru, který by byl založen na Chartě OSN a ukrajinském mírovém plánu.
Velkým tématem bylo urychlení a zintenzivnění vojenské podpory pro Ukrajinu. Lídři EU vyzvali k rychlým dodávkám protivzdušných systémů, munice a dalšího vybavení, které je klíčové pro ochranu ukrajinských obyvatel a infrastruktury. Další důležitou věcí je podpora ukrajinského obranného průmyslu, což by mělo posílit schopnost Ukrajiny se dlouhodobě bránit. Evropská rada rovněž vyzvala k dokončení opatření v rámci Evropského mírového nástroje, který pomáhá financovat tuto pomoc.
Jednou z klíčových otázek bylo i poskytování finanční podpory, kterou Ukrajina nutně potřebuje. Během letošního summitu G7 se lídři dohodli na finanční podpoře Ukrajiny až do výše 45 miliard eur, která se bude splácet z výnosů z imobilizovaných ruských aktiv. Cílem poskytnuté finanční pomoci je pokrýt finanční potřeby Ukrajiny po roce 2024.
Evropská rada se také věnovala otázce, jak Ukrajině pomoci před blížící se zimou. Rusko totiž nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.. Lídři EU podpořili veškeré úsilí vedoucí ke zvýšení energetické, ale i jaderné bezpečnosti Ukrajiny a vyzvali k další integraci ukrajinského energetického systému do energetické sítě Unie.
Vyvíjení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí pokračuje, , přičemž EU znovu vyzvala k jejich plnému uplatňování. Lídři rovněž odsoudili třetí země, které Rusku poskytují přímou vojenskou pomoc, ale i zboží dvojího užití nebo citlivé položky, které udržují ruskou vojenskou průmyslovou základnu. V této souvislosti byly na úrovni EU přijaty další sankce vůči Íránu za jeho zapojení do destabilizace regionu pomocí balistických raket a dronů.
Blízký východ a Írán
Lídři EU vyjádřili hluboké znepokojení nad eskalací násilí v regionu Blízkého východu. Vyzvali všechny strany konfliktu k maximální zdrženlivosti a dodržování mezinárodního humanitárního práva. EU se zároveň zavázala pomoci nejzranitelnějším obyvatelům postižených oblastí a přislíbila intenzivní humanitární činnost.
Největší obavy vyvolávají raketové útoky Íránu na Izrael, které dále destabilizují celý region. Lídři EU tyto útoky ostře odsoudili, stejně jako aktivity teroristických skupin, jako jsou Hizballáh a Hamás, které mají podporu ze strany Íránu. Izrael má podle EU plné právo se bránit, ale současně lídři apelovali na ukončení spirály násilí a odvet.
Napjatá situace panuje i v Libanonu, kde dochází ke střetům a civilní ztráty jsou alarmující. Evropská unie vyzvala k okamžitému příměří na libanonsko-izraelské hranici a k naplnění rezoluce OSN, která volá po ukončení bojů mezi Izraelem a Hizballáhem. Odsoudila také útoky na mírovou misi OSN v Libanonu a požadovala okamžité zajištění bezpečnosti jejich pracovníků.
Zvláštní pozornost byla věnována i situaci v Pásmu Gazy, kde narůstá počet civilních obětí a humanitární krize dosahuje katastrofických rozměrů. Unie vyzvala k okamžitému příměří, propuštění všech rukojmích a lepšímu přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Lídři také ocenili zprostředkovatelské snahy Egypta, Kataru a Spojených států, ale i deeskalační roli Jordánska při řešení této krize.
EU zdůraznila, že její prioritou nadále zůstává spravedlivý mír založený na dvoustátním řešení, a podpořila Palestinskou správu v jejích reformních snahách.
Migrace
Migrace byla jedním z klíčových témat jednání. Vedoucí představitelé EU při jednání volali po posílení ochrany vnějších hranic, zvýšení počtu návratů nelegálních migrantů a zintenzivnění spolupráce s třetími zeměmi s cílem bojovat proti obchodování s lidmi a předcházet nelegální migraci.
Dále lídři opět potvrdili odhodlání EU bojovat proti účelovému využívání migrantů k politickým cílům a zdůraznili, že klíčovým předpokladem legální a řízené migrace jsou bezpečné a legální cesty v souladu s pravomocemi členských států, a vyzvali k hledání nových způsobů, jimiž lze nelegální migraci předcházet a bojovat proti ní.
Podpora Moldavska a Gruzie
Evropská unie potvrdila svou podporu Moldavsku a Gruzii na jejich cestě k přistoupení k EU. Zároveň vyzvala Gruzii k provedení demokratických reforem a uvedla, že očekává svobodný a spravedlivý průběh parlamentních voleb. Naopak Moldavsko bylo pochváleno za pokračující reformy.
Zahraniční věci
Vedoucí představitelé EU se zabývali také dalšími zahraničněpolitickými tématy, a to situací v Súdánu, Venezuele, na Haiti, ale i vztahem EU k Maroku.
Další témata
V neposlední řadě Evropská unie tvrdě odsoudila narůstající ruskou kampaň hybridních útoků a uvítala přijetí omezujících opatření EU. Unie i nadále posiluje svou odolnost vůči těmto hrozbám a hodlá plně využít všechny dostupné nástroje k jejich prevenci a odrazení.
V reakci na vysoké ceny energií v některých regionech EU vedoucí představitelé vyzvali Evropskou komisi k rychlým opatřením. Diskutovalo se i o nadcházejících klimatických konferencích OSN nebo o boji proti diskriminaci ve všech podobách, včetně antisemitismu a nenávisti vůči muslimům.
Zdroj: Evropská rada
