Ve dnech 21. – 22. 10. se v Lucemburku konalo zasedání Rady pro zemědělství a rybolov. Zástupci členských států jednali o aktuálních obchodních výzvách, potravinovém řetězci i o rybolovných kvótách pro Baltské moře pro rok 2025. Debatovali také o možnostech řešení dopadů klimatických událostí v kontextu po povodňové situace. Českou delegaci vedl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek.
Budoucí směřování společné zemědělské politiky (SZP)
Rada jednala o prioritách budoucí společné zemědělské politiky po roce 2027. Ta má zajistit konkurenceschopné, krizím odolné a udržitelné zemědělství. Mezi klíčové cíle se řadí potravinová bezpečnost, zaručení dobré životní úrovně zemědělců a přiměřené ceny pro spotřebitele.
V rámci této diskuse se České republice podařilo prosadit všechny své dlouhodobé cíle. Mezi ně patří: podpora citlivých sektorů, pragmatický přístup ke klimatické tranzici a tlak na snižování administrativy. „Podněty České republiky byly do společné pozice Rady prosazeny. Velmi vítáme podtržení významu adekvátního financování budoucí SZP,“ uvedl náměstek Skřivánek.
Zároveň řada členských států, včetně ČR, prosazuje zachování dosavadní dvoupilířové struktury. To znamená, že první část financí do zemědělství má podobu přímých plateb a příspěvků na tržní opatření. Druhá část finančních příspěvků je určena na podporu rozvoje venkova.
Potravinový řetězec EU
Ministři se zabývali i výzvami, kterým čelí potravinový řetězec. K těm hlavním patří zajištění dostatečného množství kvalitních a bezpečných potravin. Diskuse se vedla ale i nad tím, jak lépe vzdělávat veřejnost o výživě a správném složení stravy. Mezi další body jednání patřila debata nad obchodními dohodami se třetími zeměmi, vztahy s Ukrajinou či reakce na čínská opatření namíření proti dovozům vybraných produktů z EU.
Česká republika v rámci debaty o problematice krizových klimatických situací vyzvala k řešení dopadů své podzimní po povodňové situace.
Rada uvítala skutečnost, že obchod EU se zemědělskými a potravinářskými produkty pokračuje v pozitivním trendu. V první polovině roku 2024 dosáhl přebytku ve výši 33,7 miliard EUR, což je nárust o 1,5 miliardy EUR ve srovnání se stejným obdobím roku 2023.
Rybolov
Na pořadu jednání se dostala také rybolovná práva v Baltském moři. Hlavní snahou je zachovat populace lovených druhů, jako je treska, losos a sleď. U těchto ryb Evropská komise navrhuje snížit přípustné odlovy vedlejších úlovků. Cíleně lovit tyto druhy bylo již v minulosti zakázané. Řešila se i ochrana tuňáků v Atlantiku a potřeba revize pravidel pro lov kormoránů a tuleňů.
Zdroj: Rada EU, MZe
Foto: Rada EU
