Letošními laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stali vůdci venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia. Oznámila to dnes Roberta Metsola, předsedkyně Evropského parlamentu, který cenu uděluje.
„Tento parlament je na straně venezuelského lidu,“ zdůraznila Metsola s tím, že González a Machadová bojují za demokratickou budoucnost Venezuely. Vyzvala je aby dále usilovali o „svobodný, spravedlivý a mírový převod moci“.
Machadová patří mezi hlavní vůdce venezuelské opozice a hlavní opoziční blok ji vybral za kandidátku v červencových prezidentských volbách. Machadové ale volební úřady neumožnily kandidovat a místo ní usiloval o zvolení González. Opozice tvrdí na základě zápisů z volebních místností, že González v červencových volbách vyhrál. Oficiální úřady ale vítězem prohlásily autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Evropský parlament označil Gonzáleze v zářijovém usnesení za zvoleného prezidenta a tak o něm dnes mluvila i Metsola. Další unijní instituce tak neučinily, neuznaly ale ani vítězství Madura a vyzvaly venezuelské volební orgány, aby zveřejnily detailní a přezkoumatelné výsledky hlasování.
Machadová letos obdržela i Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou udělují Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 za mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni.
Metsola vyjádřila podporu a dalšíma dvěma finalistům ceny. Tím byli ázerbájdžánský protikorupční aktivista a akademik Gubad Ibadoghlu a ženské organizace Women Wage Peace a Women of The Sun, které usilují o konec konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.
Vítěze Sacharovovy ceny vybírá takzvaná konference předsedů, která se skládá z předsedkyně EP Roberty Metsola a šéfů jednotlivých parlamentních frakcí.
Ocenění za podporu lidských práv a základních svobod pojmenované po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi je spojeno s odměnou 50.000 eur (1,25 milionu Kč). Předání ceny se uskuteční 18. prosince.
Loni Evropský parlament udělil cenu posmrtně Kurdce Mahse Amíníové, která zemřela v roce 2022 po zatčení íránskou mravnostní policií a jejíž smrt vyvolala v zemi masové protesty proti potlačování práv žen a proti tamnímu autoritářskému režimu.
Zdroj: ČTK
Foto: Evropský parlament
