V našem dnešním článku se zaměříme na letošní průzkum Eurobarometr věnovaný spravedlnosti, právům a hodnotám a představíme závěry, které pro Česko plynou z jeho prvních dvou kapitol, tedy v oblastech povědomí občanů o základních hodnotách EU a související legislativě.
Základní hodnoty
Až 63 % Čechů se považuje za dobře informované, pokud jde o stav právního státu ve vlastní zemi, ve srovnání s 53 % unijního průměru. Jedná se tak o osmý nejlepší výsledek v EU, který v rámci V4 překonalo pouze Polsko s 66 %. O poznání hůře je tomu s informovaností Čechů o právním státu v ostatních členských státech. Za dobře informované se v tomto ohledu považuje pouze 28 % českých respondentů, což představuje podprůměrný výsledek v rámci EU (29 %) a nejnižší podíl ze zemí V4. Připomeňme, že otázka směřuje k subjektivnímu vnímání respondentů.
Ve srovnání s předchozím průzkumem z roku 2021 vzrostl podíl Čechů, kteří souhlasí, že hodnoty demokracie, právního státu a základních práv jsou v Česku dobře chráněny, a to o 3 procentní body na celkových 66 %. Tento výsledek kopíruje průměr EU a představuje druhý nejlepší výsledek v rámci V4 po Polsku se 73 %.
Další otázky se věnují participaci na politickém a společenském životě. Účast u některého druhu voleb deklaruje 69 % Čechů, zatímco průměr EU činí 67 %. Lehce nadprůměrná je rovněž deklarovaná angažovanost Čechů v neziskových organizacích (21 %) či v dobrovolnických aktivitách (11 %) ve srovnání s 19, resp. 10 % jako unijním průměrem. V rámci V4 se tak jedná o nejlepší výsledek s výjimkou volební účasti, ke které se na Slovensku přihlásil totožný podíl respondentů.
Podprůměrný je ovšem podíl Čechů deklarujících angažovanost v politických stranách a odborech (8 % vůči 9 % průměru EU) či Čechů, kteří se hlásí k vykonávání politicky motivovaných spotřebitelských rozhodnutí (záměrný nákup nebo vyhýbání se nákupu zboží nebo služeb z politických důvodů), který činí 13 % ve srovnání s 16 % unijního průměru.
Pokud jde o využití sociálních sítí, pouze 30 % Čechů uvádí, že z nich získává informace o aktuálním dění, zatímco průměr EU činí 36 %. Češi se taktéž podprůměrně hlásí ke zveřejňování názorů k aktuálnímu dění na sociálních sítích (15 %) ve srovnání s 18 % průměru EU.
Podíl respondentů, který uvádí, že se nevěnuje žádné z uvedených politických a společenských aktivit, v Česku činí až 12 %. Jedná se tak o totožný výsledek jako na Slovensku a ve Slovinsku a zároveň o druhý nejvyšší podíl v rámci EU po Bulharsku a Maďarsku.
Češi jsou ovšem premianty, pokud jde o povědomí o nedávné historii sdílené s ostatními evropskými zeměmi. Jednoznačně jej deklaruje až 32 % českých respondentů, což představuje třetí nejlepší výsledek v rámci EU. Ve srovnání s rokem 2021 nicméně došlo ke snížení tohoto podílu o 6 procentních bodů.
Legislativa EU
Druhá kapitola Eurobarometru byla zaměřena na výzkum povědomí občanů o právních předpisech EU týkajících se práva na volný pobyt v rámci EU, rovného zacházení na pracovišti, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, rasové rovnosti, boje proti xenofobii, práv obětí trestných činů, či povědomí o předpisech jako jsou nařízení GDPR a Listina základních práv EU.
Podíl českých respondentů deklarujících znalost daného předpisu byl v rámci EU nadprůměrný u každé z těchto osmi legislativních oblastí. Ve všech oblastech zároveň Češi dosáhli nejlepších výsledků ze zemí V4 a v případě znalosti Listiny základních práv EU dokonce nejlepšího výsledku v rámci EU. Připomeňme, že i zde jde o subjektivní vnímání respondentů. Nicméně, ve srovnání s rokem 2021 se podíl takto odpovídajících Čechů v každé oblasti snížil s tím, že u čtyř oblastí (právo na volný pobyt v rámci EU, rovné zacházení na pracovišti, rasová rovnost a Listina základních práv EU) došlo k propadu až o 20 či více procentních bodů.
Kompletní výsledky Eurobarometru najdete zde.
| Eurobarometr o spravedlnosti, právech a hodnotách Tento Eurobarometr je již druhým ze série zvláštních průzkumů Eurobarometru o spravedlnosti, právech a hodnotách, z nichž první se uskutečnil v roce 2021. Jeho cílem je poskytnout přehled o tom, jak občané EU vnímají dodržování právního státu v EU či občanskou participaci na politickém životě a zda jsou obeznámeni se související legislativou a iniciativami EU. Šetření bylo realizováno formou rozhovorů v březnu 2024, přičemž Česko patřilo spolu s Dánskem a Maltou ke třem zemím EU, ve kterých byly rozhovory vedeny osobně i online. Dotazování v Česku zahrnovalo reprezentativní vzorek čítající 1007 respondentů a bylo provedeno agenturou STEM/MARK. |
Autor: Tomáš Bílý, Úřad vlády ČR
