Je Evropa připravená na krize? Na tuto otázku se snažil odpovědět nedávno zveřejněný průzkum Eurobarometru, který zjišťoval, jak by Evropané čelili různým typům mimořádných událostí a katastrof, a co jim činí největší obavy. Ukázalo se, že Češi mají v případě nečekaných událostí mimořádnou důvěru v národní bezpečnostní a záchranné složky. V případě katastrofy by krizové informace čerpali z národních médií, ale i sociálních sítí.
Evropané se bojí extrémního počasí i rizika pandemie
Respondenti z celé Evropy mají v osobní rovině nejčastěji největší obavy z extrémních projevů počasí. Uvedlo to 38 % účastníků průzkumu. Dalších 26 % respondentů má strach z mimořádných událostí ovlivňujících lidské zdraví (například pandemie) a 26 % účastníků průzkumu se obává povodní.
Čechům však na rozdíl od zbytku Evropy dělají největší vrásky hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti. Kybernetické útoky a online kriminalita jsou největším strašákem celé třetiny české populace. Obavu mají Češi také z extrémního počasí a narušení kritické infrastruktury, kde se řadí například výpadky elektřiny či přerušení dodávek plynu nebo pitné vody.
Obava z povodní je ve výčtu možných krizí a katastrof, které na Čechy nejvíce doléhají, až na pátém místě po strachu z možné krize s dopadem na jejich zdraví. Zde je ale nutné podotknout, že průzkum probíhal již v únoru, tedy před podzimními ničivými záplavami, které zasáhly velkou část střední a západní Evropy.
Krizové informace Evropané čerpají z médií, ale i sociálních sítí
Téměř polovina Evropanů by v případě rizika mimořádné události hledala potřebné informace ve vnitrostátních médiích. Více než třetina pak zejména v těch místních a regionálních. Každý třetí Evropan by čerpal krizové informace také přímo u místní policie, hasičů nebo příslušníků civilní ochrany.
Přibližně 31 % respondentů by hledalo informace u rodiny či přátel, 29 % účastníků průzkumu by se informovalo i na sociálních sítích. Více než desetina respondentů (11 %) však uvedla, že vůbec nemá zájem informace tohoto typu vyhledávat.
Téměř polovina respondentů (48 %) v průzkumu uvedla, že se cítí být dobře informována o rizicích katastrof, které by je mohly postihnout, zároveň přibližně stejné množství lidí (49 %) však uvedlo přesný opak.
Češi jsou často připravení dopředu
V případě již nastalé mimořádné události by se Evropané v prvních dnech nejčastěji obrátili s žádosti o pomoc na svou rodinu nebo přátele (89 %). Více než osm z deseti dotázaných (81 %) také uvedlo, že by se spoléhalo na záchranné služby, tedy policii, hasiče, zdravotníky nebo příslušníky civilní ochrany. Přibližně 69 % respondentů také na neziskové organizace, jako je například Červený kříž.
Přibližně 86 % Čechů by v případě krize spoléhalo na integrované záchranné složky, přičemž plnou důvěru v ně má 91 % populace. To je o 6 % více, než je evropský průměr.
Co se týče připravenosti domácností na různé typy mimořádných událostí, jsou na tom Češi rovněž o něco lépe, než je evropský průměr. Například v případě výpadku proudu má doma více než 63 % Čechů k dispozici svítilnu, baterku nebo svíčky. Ve zbytku Evropy má tyto věci ve své domácnosti běžně jen 47 % obyvatel. Každý druhý Čech má také domácí lékárničku, přičemž dle průzkumu ji má doma průměrně jen 36 % Evropanů. Větší zásoby trvanlivých potravin a balených tekutin má doma přibližně 29 % Čechů, v čemž se shodujeme s evropským průměrem.
Zdroj: Eurobarometr
Foto: Unsplash
