Dialog Rady o právním státu: Jeho podoba, proměny a role Česka

V minulosti jsme vás v sérii textů na portálu Tvoříme Evropu podrobně informovali o Zprávě o právním státu – její metodice, interpretaci i doporučeních. Na další součást unijní „sady nástrojů“ – Dialog Rady o právním státu – se zaměříme v den konání jeho dalšího kola na Radě EU.

Každoroční Dialog Rady o právním státu (Annual Rule of Law Dialogue) se již stal etablovanou součástí unijního arzenálu na ochranu právního státu. Chrání tak jednu ze základních hodnot EU uvedených v čl. 2 Smlouvy o Evropské unii. Dialog je rovněž důkazem toho, že ochrana právního státu se v rámci institucí EU nepřetavuje pouze do činnosti Evropské komise – která stojí za vznikem Zprávy o právním státu – ale proniká plnohodnotným způsobem do aktivit všech klíčových unijních orgánů.

Proč je důležitá ochrana právního státu a co všechno zajišťuje? Podívejte se na následující video.

Podoba a průběh Dialogu o právním státu

Dialog o právním státu probíhá třikrát ročně na zasedáních Rady EU, a to konkrétně ve formaci Rady pro obecné záležitosti (General Affairs Council, GAC). Jednání si představte jako sedmadvacítku ministrů či státních tajemníků pověřených ve své zemi koordinací průřezových unijních témat. V Česku nás v této formaci zastupuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podoba Dialogu není nahodilá, odvíjí se ve dvou různých variantách. První z nich je obecná (též „horizontální“) diskuze, jež se zaměřuje na nejvýraznější celoevropské trendy v oblasti právního státu napříč unijní sedmadvacítkou. Na stole tak můžou být zvyšující se tendence chránit evropské novináře, roztříštěná praxe v organizaci soudnictví nebo vývoj v implementaci rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Ministři pro evropské záležitosti nahlížejí na trendy a problémy z evropské perspektivy. Taková diskuze se koná jednou ročně po vydání Zprávy Evropské komise o právním státu.

Druhým formátem diskuze je specifická diskuze, v rámci které se pod drobnohledem ocitne stav právního státu v užší skupině (zpravidla čtveřici) členských zemí. Ministr hodnoceného státu nejdříve stručně pohovoří o tématech týkajících se dané země, a poté následují kola otázek od představitelů ostatních členských států. Někdy jde o sdílení dobré praxe, někdy o zjištění národně specifických informací, někdy je diskuze i kritická. I vzhledem k tomu, že se státy účastní na bázi dobrovolnosti, nejde nikdy o „křížový výslech“.

Vznik a vývoj Dialogu

Současná podoba Dialogu o právním státu je výsledkem vývoje, který byl předznamenán již v závěrech Rady z prosince 2014, kde se členské státy zavázaly v duchu loajální spolupráce k vedení dialogu o právním státu za účelem posilování této základní hodnoty EU. Mechanismus Dialogu o právním státu získal svoji strukturovanou podobu, zahrnující obecnou a specifické diskuze, zejména přičiněním německého předsednictví ve druhé polovině roku 2020. Ani tato podoba však nebyla definitivní. Do loňského roku se každoročně při zasedáních Rady EU konala dvojice specifických diskuzí, z nichž každá se zaměřila na situaci právního státu v pětici členských zemí. Oproti tomu od letošního roku se počet specifických diskuzí zvýšil na tři ročně s tím, že v rámci každé z nich se pozornost soustředí na kvartet států.

Tato drobná modifikace je výsledkem vyhodnocení Dialogu Rady o právním státu, které proběhlo v prosinci 2023 během španělského předsednictví. Je standardem, že zhodnocení mechanismu se koná právě jednou za čtyři roky: předtím tak bylo v prosinci 2019 (během finského předsednictví) a příští zhodnocení je plánované na rok 2027. Účelem vyhodnocení je posoudit efektivitu Dialogu a vymezit směry, jakými by se Dialog měl ubírat v následujících letech.

Česko? V rámci Dialogu premiant

Většina členských států sdílí přesvědčení o pozitivním přínosu Dialogu o právním státu i díky tomu, že dosud realizované diskuze na Radě GAC zpravidla provázela konstruktivní atmosféra. Česko zásady právního státu dlouhodobě ctí a pokládá Dialog za nástroj otvírající dveře k inkluzivní debatě umožňující nejen sdílení dobré praxe, ale i včasnou identifikaci a řešení potenciálních hrozeb, jimž je právní stát napříč evropskou sedmadvacítkou vystaven. Roli aktivního aktéra ochrany právního státu v EU Česko prokázalo i během svého předsednictví ve druhé polovině roku 2022, když zorganizovalo oba typy diskuzí v rámci Dialogu.

Pořadí, ve kterém se členské státy účastní jakožto hodnocené země specifických diskuzí, není náhodné, ale je předurčeno tzv. protokolárním pořadím všech unijních zemí. Česko se poprvé dostalo pod drobnohled v březnu 2022 jako součást první kohorty států. Podruhé a dosud naposledy pak v březnu 2023, čímž potvrdilo, že základní hodnoty EU i nezbytnost jejich efektivní ochrany bere se vší vážností a nebojí se ani těžkých témat. To ostatně potvrzují i samotní čeští občané, kteří se dle letošního průzkumu Eurobarometr cítí o stavu právního státu ve své zemi nadprůměrně dobře informováni.

Každý členský stát již podstoupil hodnocení v rámci specifické diskuze alespoň jednou, na Českou republiku by měla opět dojít řada na podzim 2025. Do té doby podstoupí jednotlivá kola specifických diskuzí jiné členské státy – ze všeho nejdříve hned dnes, 19. listopadu, bude bilancován stav právního státu na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku a Polsku.

Autor: Petr Pospíšil, Úřad vlády ČR

Foto: Evropská komise

Sdílet tento příspěvek