Členské státy EU se shodly na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.

Členské země ještě musí po dnešní dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí na okraj jednání ministrů zahraničí bloku.

O patnáctém balíku sankcí proti Rusku dnes v Bruselu již po několikáté diskutovali velvyslanci zemí EU. Nová omezení se mají týkat například osob, které se podílely na ruském vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt. Sankce ale mají zasáhnout i firmy, které do Ruska nadále dovážejí zboží dvojího užití. Další omezení mají dopadnout na ruskou stínovou flotilu.

„Velvyslanci se právě teď shodli na patnáctém balíčku sankcí v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Balíček přidává další osoby a subjekty na již existující sankční seznam a zaměřuje se na subjekty v Rusku i ve třetích zemích, které nepřímo přispívají k vojenskému a technologickému posílení Ruska obcházením vývozních omezení,“ uvedlo maďarské předsednictví.

Balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovoz ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.

Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, nicméně podle informací ČTK ji do textu prosadilo Slovensko kvůli tomu, že jde podle jeho slov o záležitost důležitou „pro energetickou bezpečnost regionu“. V další verzi proto Evropská komise výjimku do textu opět zařadila a žádný z členských států EU s tím nemá problém.

Zdroj: ČTK

Foto: Unsplash

Sdílet tento příspěvek