Životní úroveň v Česku se loni mírně přiblížila průměru Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se zvýšil o jeden procentní bod na 91 procent průměru EU. Česko tak je na úrovni Slovinska a jeho životní úroveň je nejvyšší ze zemí Visegradské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2024.
Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 64 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni byla na 234 procentech průměru EU.
Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na sdíleném třetím místě se Slovinskem. Před ním jsou Kypr, kde životní úroveň loni dosahovala 95 procent unijního průměru, a Malta, která jako jediná z nových členských zemí překročila unijní průměr a HDP na obyvatele ve standardech kupní síly dosahuje 105 procent průměru. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (88 procent), v Portugalsku (83 procent) a v Řecku (67 procent). Mezi státy V4 si Česko stojí nejlépe, následuje Polsko s 80 procenty průměru EU, Maďarsko se 76 procenty a Slovensko se 73 procenty.
Česká ekonomika loni poklesla o 0,3 procenta a patřila tak mezi 11 evropských zemí, jejichž HDP se meziročně snížil. Nejhlubší pokles zaznamenalo Irsko, jehož ekonomika se propadla o 3,2 procenta, a Estonsko s propadem o tři procenta. Nejrychlejší růst loni vykázala Malta s 5,7 procenta, následovalo Chorvatsko s 3,1 procenta. EU jako celek zaznamenala růst HDP o 0,5 procenta.
Česko si loni udrželo pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti, přestože vzrostla o 0,4 procenta na 2,6 procenta. Zůstala tak výrazně pod evropským průměrem, který činil 6,7 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo Polsko s 2,8 procenta, nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku, kde dosáhla 12,2 procenta.
Česko si stojí dobře také v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která loni činila 0,8 procenta. Nižší dlouhodobou nezaměstnanost měly Dánsko a Nizozemsko, kde shodně činila 0,5 procenta, a Malta s 0,7 procenta. Nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných vykazuje Řecko, kde je míra dlouhodobé nezaměstnanosti 6,2 procenta. Celoevropský průměr loni byl 2,1 procenta.
Zdroj: ČTK, ČSÚ
Foto: Unsplash
