Platbu ve výši 1,67 mld. EUR (přibližně 42 mld. Kč) Česká republika obdržela 23. prosince od Evropské komise z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) za další pokrok v plnění Národního plánu obnovy. Česko takto plní také druhé ze čtyř specifických doporučení Rady EU pro ČR z jara 2024.
Platba představuje doplatek slíbené odměny za podporu mnoha projektů na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, modernizace železniční infrastruktury a dalších reforem a investic do zelené transformace. Česká republika dle Národního plánu obnovy také investovala do digitalizace, vzdělávání, trhu práce, podpory podnikání, výzkumu, vývoje a inovací, zdravotnictví nebo do snižování své energetické závislosti na Ruské federaci.
Při svém hodnocení Evropská komise výslovně ocenila projekty zateplování veřejných budov, bytových a rodinných domů, odstraňování bariér v přístupu na železniční nástupiště nebo pokrok v elektrifikaci železnic.
Zateplovací projekt pneumologické kliniky fakultní nemocnice Motol v Praze se zaměřil na výrazné snížení provozních nákladů budovy. Budova se dočkala rovněž výměny svítidel a instalace vnějších stínících prvků.
Projekt rekonstrukce stanice Roudnice nad Labem zajistil nová nástupiště, bezbariérovost, opravený podchod. V Rožnově pod Radhoštěm byla vedle kolejiště zrekonstruována i samotná nádražní budova a vedle bezbariérového nástupiště cestující těší nové veřejné parkoviště a přístupový chodník. Komfortnější je rovněž nádraží v Semilech. Více informací najdete například tady.
Rozvoj bezemisní mobility v městské hromadné dopravě byl podpořen v rámci nově vybudované trolejbusové trati mezi pražským nádražím Veleslavín a Letištěm Václava Havla Praha.
V rámci podpory rozvoje obnovitelných zdrojů energie Ministerstvo životního prostředí připravilo metodiku výběru oblastí pro tzv. akcelerační zóny (milník 343). Akcelerační zóny jsou místa, kde půjde obnovitelné zdroje energie výhledově stavět mnohem rychleji. Zásadní posun to znamená zejména pro větrné elektrárny. Ty se v Česku v posledních letech takřka vůbec nestavěly. Hlavní překážkou přitom byly složité povolovací procesy trvající nezřídka až 10 let. Ty by se nyní měly ve vybraných oblastech zkrátit na max. 12 měsíců. Součástí metodiky jsou také možná podpůrná opatření, která je možno zavést, aby se zvýšila podpora instalace nových zdrojů ze strany místních obyvatel.
Vláda současně jedná s Evropskou komisí o dodatečném splnění dalších dvou legislativních milníků z oblasti digitalizace a energetiky. V tom případě by Evropská komise mohla uvolnit ve prospěch ČR dalších 4 resp. 2,5 mld. Kč.
Prosincová platba je již druhým příjmem České republiky z RRF za rok 2024 – na jaře v předchozí platbě za plnění Národního plánu obnovy ČR obdržela 17,7 mld. Kč (702 mil. EUR).
Celoevropský fond RRF je, tak jako po celé EU, i v ČR od roku 2021 do roku 2026 významným zdrojem financí pro podporu reforem a investic pro modernizaci společnosti a ekonomiky v reakci na pandemii COVID-19 a následně na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Prostředky jsou čerpány z nástroje Next Generation EU, společné půjčky členských zemí EU.
Celkem může ČR z evropského Nástroje pro oživení a odolnost získat až 228 mld. Kč. Tyto prostředky jsou určeny k využití samosprávami a firmami. Preferovaná je podpora malých a středních podniků. V ČR tvoří velkou část podpořených podniků velké firmy, které spolu s místními samosprávami připravily rozsáhlé strategické investice.
Autor: Vít Masare, Úřad vlády ČR
Foto: Adobe Stock
