Trh práce v eurozóně si zřejmě neudrží svou dosavadní mimořádnou odolnost, protože ustupují přechodné faktory, které ho posilovaly. Na obzoru však není ani dramatické oslabování trhu práce a míra nezaměstnanosti zřejmě v příštích čtvrtletích zůstane na nízké úrovni. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB).
Míra nezaměstnanosti v eurozóně se nyní nachází na rekordním minimu 6,3 procenta, přestože ekonomika eurozóny v poslední době stagnuje. Podle ECB zaměstnanost obvykle roste polovičním tempem než hrubý domácí produkt (HDP), v eurozóně však byl od roku 2022 růst zaměstnanosti rychlejší než růst HDP.
„Výkon trhu práce v eurozóně je mimořádný,“ uvedla ECB ve své studii. „Rostoucí ziskové marže umožnily firmám držet si své zaměstnance navzdory klesajícím tržbám déle než obvykle,“ dodala.
K odolnosti trhu práce podle centrální banky přispěl pokles reálných mezd v době energetické krize. Ten motivoval firmy k tvorbě pracovních míst, protože mzdové náklady byly díky němu vnímány jako méně zatěžující než jiné náklady, uvedla agentura Reuters.
Nabírání zaměstnanců podle studie dosáhlo vrcholu ve třetím čtvrtletí 2022, nyní se však schopnost a ochota podniků udržovat si zaměstnance postupně snižuje. „Očekává se, že trh práce se vrátí blíže ke své historické korelaci s výkonem ekonomiky. Předpokládá se totiž, že poleví některé cyklické faktory, které podporovaly zaměstnanost,“ uvedla Evropská centrální banka.
Zdroj: ČTK, Unsplash