Jean Omer Marie Gabriel Monnet se narodil v roce 1888 ve francouzském Cognacu. Jako zástupce rodinné firmy s koňakem působil v Británii, Kanadě a Spojených státech. V roce 1919 se stal zástupcem generálního tajemníka společnosti národů, předchůdce OSN. V meziválečném období také vykonával řadu funkcí jako ekonomický a finanční poradce, zejména v Číně.

V roce 1940 se stal vyslancem britské vlády v USA pro vyjednávání o válečných dodávkách a poradcem prezidenta Roosevelta, jehož přesvědčil k masivnímu zbrojení pro obranu před potenciálními nepřáteli ještě předtím, než USA vstoupily do války (takzvaný Vítězný plán). V roce 1943 byl spolu s generálem de Gaullem jedním z členů Francouzského výboru národního osvobození, de facto exilové francouzské vlády v Alžíru.

V roce 1945 se vrátil do Francie, kde měl za úkol koordinovat obnovu a modernizaci země. Stál za sepsáním Schumanovy deklarace – prohlášení francouzské vlády z 9. května 1950, v níž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman navrhl vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). To bylo následně ustaveno v roce 1951 Pařížskou smlouvou, kterou podepsaly Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. V letech 1952-1955 stál Monnet v čele Vysokého úřadu, výkonného orgánu ESUO.

Poté, co francouzský parlament v roce 1954 odmítnul vytvořeníEvropského obranného společenství, rezignoval v roce 1955 Monnet na svou funkci a založil Akční výbor pro Spojené státyevropské, jehož hlavním cílem bylo oživit myšlenku evropské integrace. O dva roky později došlo k podpisu Římských smluv ustavujících Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.

V roce 1976 mu Evropská rada udělila titul „Čestného občana Evropy“. Jean Monnet zemřel v březnu 1979 ve věku 90 let.