Mariana Pítrová, Euroskop, 30.7. 2013
Zatímco členské státy z pevninské Evropy bojují s vlnou veder, na severu starého kontinentu se schyluje k další bitvě v rámci tzv. makrelové války. Několikaletý spor mezi Bruselem a severskými ostrovy o množství vylovených ryb vyvrcholí ve středu, kdy bude evropský Výbor pro rybářství rozhodovat o uvalení sankcí na Faerské ostrovy. Pro tamní rybáře by to znamenalo zákaz dovozu svých úlovků do evropských přístavů. Takový scénář dost možná potká i Island, na jehož ozdravující se ekonomiku by měly sankce devastační účinek.
Faerské ostrovy jsou na rybolovu absolutně závislé, úlovky z Atlantského oceánu tvoří 95 procent exportu. Činnost faerských rybářů se ale v posledních měsících začala vymykat bruselským kvótám. Ostrovní vláda totiž povolila pro tento rok výlov, při kterém by padesátitisícové ostrovy získaly až 20 procent vylovených sleďů ze severovýchodní oblasti Atlantiku, zatímco mezinárodní dohody jim stanoví pouze čtvrtinu z takového počtu.
„Kvóty na výlov sleďů a makrel nikdy nezohledňovaly realitu v severských vodách. Jsou nesmyslné a nespravedlivé,“ zlobí se faerský ministr rybolovu Jacob Vestergaard. Podle dohody, která vznikla na půdě OSN, musí ostrovy vyjednávat o objemu výlovu s dalšími přímořskými státy – Ruskem, Norskem, Islandem a také s Evropskou unií. Faeřané ale od dohody ustoupili s tím, že do jejich studenějších vod připlulo v důsledku globálního oteplování více ryb než v minulých letech.
Možné kvóty z bruselské strany přidělávají vrásky především Dánsku, protože to má na starosti zahraniční politiku ostrovanů, kteří se evropským kvótám tolik vzpouzejí. Dánská politická reprezentace doufá, že do středy se ještě obě strany vrátí k jednacímu stolu. Pokud totiž Brusel opravdu kvóty schválí, faerská ekonomika utrpí těžké ztráty, které půjdou na vrub koho jiného než Kodaně.
Vikingští rybáři z Islandu
Neposlušné ostrovy severně od Dánska ale nejsou jediným problematickým rybářem v unijních vodách. V sítích bruselských kvót uvízla i daleko větší ryba – Island. Na ten si stěžují Irsko a Skotsko, a to kvůli příliš vysokému výlovu další populární komodity, makrel. Stejně jako v případě Faerských ostrovů, i Island je na rybolovu existenčně závislý. Mořská fauna u něj tvoří zhruba 43 procent vývozu. V roce 2010 ale Reykjavík zavedl jednostranné kvóty na výlov makrel a umožnil odchyt dvou tisíc tun ryb, o rok později množství enormně narostlo na 130 tisíc tun makrel.
„Rybolov je pro Island daleko důležitější než pro Německo automobilový průmysl nebo pro Norsko ropa,“ řekl britskému deníku The Independent jeden z hlavních islandských vyjednavačů Sigurgeir Thorgeirsson. „Makrely jsou pro Skotsko nejcennější rybí populací. Respektování kvót je důležité pro udržení celého odvětví i ochranu ryb. Bezohledné drancování zásob se chýlí ke konci,“ prosazuje uplatnění sankcí na Island skotský ministr životního prostředí Paul Wheelhouse.
Ačkoliv islandský ministerský předseda minulý týden zavítal do Bruselu a jedním z témat byla i „makrelová válka“, Island si s unijními sankcemi hlavu příliš neláme. Země sice v roce 2009 podala přihlášku ke vstupu do osmadvacítky, nová vláda je ve vztahu k EU rezervovaná, své aktivity zatím omezuje na členství v Schengenu a Evropském ekonomickém prostoru. Padají dokonce návrhy na uspořádání plebiscitu, který by rozhodl, zda vůbec pokračovat v přístupových rozhovorech s Bruselem.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso i komisařka pro rybolov Maria Damanakiová vyslali jasný signál směrem k severu, když i po jednání s islandským premiérem uvedli, že země svým jednostrannými kvótami vážně poškozuje populaci ryb v regionu. Islandská vláda je ale přesvědčena, že rok od roku zvyšující se výlov makrel je přiměřený. Po kolapsu ostrovních bank se navíc kabinet snaží co nejrychleji stabilizovat ekonomickou situaci, a to například tím, že povzbuzuje návrat Islanďanů ke kořenům, tedy k tomu, co umí mořské národy nejlépe – k rybolovu.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop