09.11.2014
Komise provedla zátěžové testy dodávek zemního plynu, EU vyčlenila 647 mil. € na klíčovou energetickou infrastrukturu
Komise provedla zátěžové testy dodávek zemního plynu
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek – Připravenost na možné přerušení dodávek z východu během podzimu a zimy 2014/2015 (COM(2014)654)
Komise 16. 10. 2014 zveřejnila zprávu, která posuzuje připravenost jednotlivých států při přerušení dodávek zemního plynu z Ruska.
Pozadí
Probíhající konflikt na východě Ukrajiny a napjaté vztahy s Ruskem opětovně ohrožují bezpečnost dodávek do EU. Obavy narůstají i vzhledem k blížícímu se zimnímu období. Zkušenosti z roku 2009, kdy dodávky zemního plynu byly přerušeny, podnítily i testy připravenosti členských zemí. Podstatným problémem je závislost EU na dovozu zemního plynu z 66 %.
Klíčové a sporné body
Zátěžové testy ukázaly, že v Estonsku či Finsku by zaznamenaly výpadek přesahující 60 %. Stejně by na tom byly i nečlenské země EU, Bosna a Hercegovina a Srbsko. Mezi další nejvíce postižené země se řadí i Polsko a Bulharsko.
Testy byly zpracovány na základě dvou hypotetických situací: celkovému výpadku ruského exportu zemního plynu a přerušení tranzitu přes Ukrajinu. Testy ukázaly připravenost členských zemí v oblasti uskladněných zásob, které převyšují 90 % kapacity. Zpráva předpokládá nahrazení ruského exportu alternativními dodávkami LNG.
Zátěžové testy však předpokládají zejména zafungování tržních mechanizmů a nahrazení dodávek alternativními dodavateli i v krátkodobém horizontu. Tento scénář je rovněž preferovaný vůči vyčerpání objemu zásobníků a hmotných rezerv. Komise rovněž předpokládá sdílení uskladněného zemního plynu jednotlivými členskými zeměmi.
Další předpokládaný vývoj
Zpráva o výsledcích zátěžových testů byla projednána na zářijovém zasedání Evropské rady. Členské státy budou výsledky zprávy implementovat do krizových scénářů a měly by se řídit i jejími závěry v oblasti rozvoje propojení technické infrastruktury.
Odkazy
- Gas stress test: Cooperation is key to cope with supply interruption
- Q&A on Gas Stress Tests
- Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek – Připravenost na možné přerušení dodávek z východu během podzimu a zimy 2014/2015
EU vyčlenila 647 mil. € na klíčovou energetickou infrastrukturu
Rada 29. 10. 2014 podpořila alokaci 647 mil. € pro první vlnu financování projektů na budování energetické infrastruktury s cílem posílit stabilitu energetických dodávek a podpořit budování jednotného energetického trhu EU.
Pozadí
V rámci nového Nástroje pro propojení Evropy (CEF), kterým chce EU finančně podporovat velké infrastrukturní projekty v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Právě na tuto oblast je pro období 2014-2020 vyčleněno necelých 6 mld. € z celkového rozpočtu téměř 22 mld. €.
Klíčové a sporné body
V první vlně je na podporu energetických projektů vyčleněno 647 mil. €. Způsobilými pro financování z CEF budou tzv. projekty společného zájmu (PCI‘s), které jsou zaměřeny na propojení unijní infrastruktury, diverzifikaci energetických zdrojů a stabilizaci dodávek elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů. Největší část z celkových téměř 250 vybraných projektů tvoří propojování plynovodů a elektrických sítí. Několik projektů se týká inovací ve skladování elektrické energie a plynu, terminálŮ s LNG či projektŮ Smart Grid.
Seznam těchto projektů bude každé dva roky aktualizován (tzn. v říjnu 2015). V ČR budou podpořeny tři projekty z celkových 64 způsobilých projektů v oblasti provedení studií plánovaného posílení plynovodů (ve spolupráci s Rakouskem a Polskem) a vnitřní elektrické sítě (Vernéřov-Vítkov). Ve všech případech se jedná o dotaci na zpracování studií v přípravné fázi.
Z CEF budou moci být financovány i projekty samotné výstavby infrastruktury, budou však muset splňovat řadu podmínek (v první vlně celkem 6 projektů). Musí prokázat nezbytnost podpory z veřejných zdrojů, významný přínos pro cíle EU a a současně více členských států a zároveň musí být podstatná část investice pokryta ze zdrojů soukromých investorů, kteří budou sdílet náklady napříč členskými státy. Tomu odpovídá i nižší míra kofinancování ze strany EU – tj. 50 %, ve výjimečně „přínosných“ případech až 75 %.
Předpokládaný další vývoj
Projekty, které neuspěly v první výzvě k předkládání žádostí, budou mít další možnost v roce 2015.
Odkazy