10.01.2018
Euroskop
Kompromisu Rady a EP o energetické náročnosti budov dosaženo, EU spouští platformu pro uhelné regiony v transformaci
|
Kompromisu Rady a EP o energetické náročnosti budov dosaženo
|
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (KOM(2016)765)
- Rada a EP se 19. 12. 2017 shodli na kompromisní podobě návrhu na revizi směrnice o energetické náročnosti budov.
Pozadí
Energetická účinnost je jako jedna z 5 dimenzí energetické unie významným tématem evropské politiky v oblasti energetiky a klimatu, obzvláště s ohledem na to, že úspěšná energetická transformace hospodářství podle současných představ se bez snižování spotřeby energie neobejde. V tomto ohledu pak hrají zásadní roli budovy a stavebnictví, jež se podílí na koncové spotřebě energie až ze 40 % a je tak největším samostatným spotřebitelem. V této oblasti se tak skrývá značný potenciál energetických úspor, jelikož velká část fondu budov byla vybudována dříve, než začaly být zohledňovány moderní standardy energetické náročnosti a nesplňují tedy současné požadavky (jedná se přibližně o 75 % z nich). Ročně ovšem dochází k renovaci pouhých 0,4- 1,2 % budov.
V balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016) proto Komise navrhla revizi směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, která by měla pomoci urychlit modernizaci evropského fondu budov, a připravit je na nástup nových technologií, jako například rozšíření elektromobilů.
Klíčové a sporné body
Hlavními body návrhu směrnice má být:
- Vytvořené národních plánů pro dekarbonizaci budov s indikativními cíli do roku 2050
- Podpora informačních technologií pro řízení a kontrolu budov
- Rozšiřování infrastruktury pro elektromobilitu
- Vytvoření indikátoru chytrosti budov pro měření schopnosti budov využívat nové technologie a spolupracovat s elektrickou sítí
- Mobilizace veřejných i soukromých investic do odvětví
- Boj s chudobou
Výsledný návrh odráží spíše postoj Rady a členských států. Při jednání byly například ve hře konkrétní národní cíle pro roky 2030, 2040, i 2050, nakonec budou pouze vytvořeny indikativní národní strategie. Jednalo se také o podobě definice dekarbonizované budovy, či o závazné požadavky na automatizaci a řídící systémy budov – Rada však prosadila pohled, že chytré technologie by měly být spíše podporovány než prosazovány, po roce 2025 by tak měly být budovy vybaveny automatizačními a kontrolními systémy, ovšem pouze pokud to bude technicky a ekonomicky realizovatelné.
Značně zredukován byl rovněž původní návrh Komise, který počítal s tím, že nově postavené nebytové budovy (nebo i ty starší, pokud budou procházet rekonstrukcí) s více jak 10 parkovacími místy by měly zajistit alespoň 10 % parkovacích míst s možností nabíjení pro elektromobily. Místo toho bude tato povinnost platit pro budovy s více jak 20 parkovacími místy a bude požadováno pouze jedno nabíjecí místo. Podobně byly zredukovány i požadavky na přípravu infrastruktury pro další případné nabíjecí stanice.
Není proto divu, že se výsledná dohoda nesetkala s příliš pozitivním ohlasem. Komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete například prohlásil, že by právě v oblasti elektromobility uvítal daleko ambicióznější přístup, nicméně celkově uzavření dohody jako krok správným směrem.
Předpokládaný další vývoj
Dohodu musí instituce ještě formálně schválit, poté může legislativa vstoupit v platnost.
Odkazy
- Commission welcomes agreement on energy performance of buildings
- ‘Committed’ Canete ups pressure on EU buildings law
- Lower energy bills promised after EU buildings deal
Krátce…
EU spouští platformu pro uhelné regiony v transformaci
|
Komise 11. 12. 2017 oznámila spuštění nové platformy pro uhelné regiony procházející transformací. 41 takovýchto regionů napříč Evropskou unií čelí v současnosti vlivem změn v energetice a v politice ochrany životního prostředí zásadním sociálním a ekonomickým výzvám, spojených s budoucností po ukončení činnosti uhelného průmyslu. Postupný útlum uhelné ekonomiky by měl sice nahradit nárůst nových „čistých“ odvětví, a s ním by měly přijít i nové pracovní příležitosti, dosavadní zkušenosti však neukazují na to, že by z takové transformace měly těžit právě ty nejvíce zasažené regiony. Komise proto v balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016) stanovila jako 1 z priorit sociální spravedlnost energetické tranzice, v jejímž rámci hraje podpora uhelných regionu velkou roli. Nová platforma je budována na základě již existujících aktivit EU – především kohezní politiky, která pomáhá regionům dosáhnout ekonomické transformace pomocí tzv. inteligentní specializace, tedy zaměření na konkrétní obory, v nichž má daný region komparativní výhodu. Platforma by měla spojit různé aktéry na všech úrovních (od evropské po tu regionální), aby mohli na těchto cílech společně pracovat. Komise již zahájila pilotní spolupráci s několika regiony: Trenčínskem na Slovensku, Slezskem v Polsku a Západní Makedonií v Řecku.