Energie v únoru 2018

Evropský účetní dvůr 1. 2. 2018 oznámil, že se chystá provést audit efektivity veřejné podpory pro výrobu elektrické e energie z větrných a fotovoltaických zdrojů. Auditoři se zaměří na 4 členské země: Německo, Řecko, Španělsko a Polsko. Cílem bude zejména odpovědět na tyto otázky: zda jsou evropské a národní strategie navrženy tak, aby podporovaly výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zda se neprojevil nedostatek právní jistoty vlivem častých regulatorních změn či zpětných změn v politice a zda se státní podpora dokáže přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu. Výsledky audity by měly být zveřejněny začátkem roku 2019.

Budoucí podoba trhů s elektřinou je stále nejasná

Komise 7. 2. 2018 oznámila, že udělila souhlas se zavedením kapacitních mechanismů v 6 členských státech EU: Belgii, Francii, Německu, Itálii, Polsku a Řecku. Souhlas Komise s jejich zavedením byl potřebný proto, že se jedná o formu státní podpory. Souhlas s kapacitními mechanismy byl udělen v době, kdy se intenzivně vyjednává o reformě trhů s elektřinou a byla to přitom právě Komise, která v rámci tzv. zimního balíku (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016) proti kapacitním mechanismům ostře vystupovala a prosazovala princip, že stabilitu elektrické sítě by měly zajistit především trhy. Nyní sice Komise prohlašuje, že bylo zajištěno, aby schválené kapacitní mechanismy fungování trhu neohrožovaly (jejich fungování je například časově omezené), jedná se však stále o ústupek z původních pozic. Proti kapacitním mechanismům se naopak vyslovil EP, jehož poslanci na schůzi výboru ITRE 21. 2. 2018 odsouhlasili mandát pro interinstitucionální vyjednávání o reformě trhu s elektřinou (kromě toho byl také schválen mandát pro vyjednávání o nařízeních o agentuře ACER a o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny). Poslanci podpořili původní návrh Komise, podle kterého by neměly být v rámci kapacitních mechanismů podporovány zdroje emitující více jak 550 g emisí CO₂ na vyrobenou kWh, což prakticky vylučuje uhelné a také část z plynových elektráren. Ty přitom tvoří drtivou většinu z kapacit zapojených do těchto schémat. Podle EP by dále neměly být po roce 2020 dostupné dotace pro nově postavené elektrárny, a po roce 2025 by měly dotace skončit i pro již existující elektrárny. EP dále vyjádřil stanovisko k dalším důležitým prvkům nového designu trhů. Poslanci především podpořili zachování prioritního přístupu malých obnovitelných zdrojů do sítě, a vyslovili se proti zachování pravomoci států zakázat odstavení důležitých elektráren z provozu.

EP i Rada odsouhlasili dohodu o reformě EU ETS

Rada 27. 2. 2018 odsouhlasila reformu evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami, dohodnutou v listopadu 2017 (Více v příspěvku „Dohoda o reformě EU ETS dosažena“, Energie v listopadu 2017). Kompromisní znění návrhu předtím (6. 2. 2018) odsouhlasil také EP. Hlavním bodem reformy je stanovení tempa roční redukce dostupných povolenek o 2,2 % mezi lety 2021–2030 (oproti dosavadní hodnotě 1,74 %). Více povolenek by mělo rovněž být staženo do stálé rezervy emisních povolenek, jejíž objem by se měl mezi lety 2019-2023 zdvojnásobit. Platnost části povolenek ve stálé rezervě by navíc mohla po roce 2023 vypršet, pokud množství povolenek v rezervě překročí objem povolenek zobchodovaných v systému v předchozím roce. U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud, díky kterému by mělo být rozděleno 6,3 mld. povolenek. Na změnu ETS už reagovaly i trhy, cena emisních povolenek se vyšplhala těsně pod 10 € za tunu CO₂, což je její šestileté maximum. Vzhledem k tomu, že pro dosažení potřebných úspor emisí je potřeba cenová hladina okolo 30 €, se však jedná pouze o marginální posun.