10.05.2019
Euroskop
EP odsouhlasil zlepšení dostupnosti údajů z veřejného sektoru, Komise zveřejnila seznam etických principů pro umělou inteligenci, Rada završila legislativní proces týkající se přísnějších pravidel pro boj proti podvodům s bezhotovostními platebními prostředky, V EU začnou platit nová pravidla v oblasti autorského práva, Rada podnikla finální krok ke zlepšení přeshraničního přístupu k on-line obsahu, Rada přijala balík obsahující směrnice o prodeji zboží a poskytování digitálního obsahu, EP dal zelenou novým pravidlům pro spravedlivější a transparentnější internetové platformy
|
Krátce…
EP odsouhlasil zlepšení dostupnosti údajů z veřejného sektoru
|
EP 4. 4. 2019 schválil revidovanou směrnici o veřejně přístupných údajích a informacích veřejného sektoru. Tato směrnice má výrazně zlepšit dostupnost a inovativní využívání veřejně přístupných údajů a údajů financovaných z veřejných zdrojů. To by mohlo mít následně pozitivní dopad na rozvoj technologií založených na velkých objemech dat jako například umělá inteligence. Cílem směrnice je rovněž napomoci malým a středním podnikům a začínajícím podnikům v jejich rozvoji inovací, které jsou právě na datech z veřejných zdrojů založeny. Dle nové směrnice by tak data z veřejného sektoru i data od výzkumných organizací a veřejných podniků měla být snadněji dostupná a použitelná jak pro přímé strojové využití, tak pro zpracování člověkem. Následný prováděcí akt by měl obsahovat datové sady s vysokou hodnotou, jež budou v celé EU veřejně a zdarma k dispozici prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API). Tyto sady by měla identifikovat Komise společně s členskými státy. Text musí nyní ještě formálně schválit Rada. Přijatá směrnice nabyde účinnosti po uplynutí 2 let, které mají členské státy na její implementaci.
Komise zveřejnila seznam etických principů pro umělou inteligenci
|
Komise 8. 4. 2019 představila návrh etických principů pro vývoj a využívání umělé inteligence v EU. Snaha o zavedení etických principů je součástí strategie pro rozvoj umělé inteligence, kterou Komise přijala v dubnu 2018 (více v příspěvku „Komise představila celoevropský přístup k umělé inteligenci“, Informační společnost v dubnu 2018). V rámci dané strategie představila Komise v prosinci 2018 rovněž plán na podporu vývoje a využití umělé inteligence (více v příspěvku „Nový plán na vývoj evropské umělé inteligence v Evropě“, Vnitřní trh v prosinci 2018). Mezi tyto principy konkrétně patří: možnost řízení a dohledu ze strany člověka, spolehlivost a bezpečnost, transparentnost, ochrana soukromí a dat, spravedlnost a nediskriminace, odpovědnost a společenský a environmentální prospěch. V létě 2019 Komise chystá zahájit pilotní fázi, aby ověřila vhodnost etických pokynů při uplatňování v praxi. Za tímto účelem Komise vyzvala zástupce průmyslu, výzkumné instituce a veřejné orgány, aby otestovali podrobný seznam sloužící k hodnocení technologií umělé inteligence. Zainteresované subjekty se již nyní mohou připojit k evropské alianci pro umělou inteligenci. Výsledky pilotní fáze včetně požadavků by měla skupina odborníků přezkoumat počátkem roku 2020. Případné další kroky Komise uskuteční v závislosti na zpětné vazbě. Komise navíc plánuje do podzimu 2019 zahájit provoz sítě center excelence pro výzkum umělé inteligence a začít vytvářet síť center pro digitální inovace.
Rada završila legislativní proces týkající se přísnějších pravidel pro boj proti podvodům s bezhotovostními platebními prostředky
|
Rada 9. 4. 2019 formálně přijala směrnici o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání. Komise tuto směrnici navrhla v září 2017 jako součást reakce EU na výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti (více v příspěvku „Komise novými návrhy reaguje na čím dál častější kybernetické útoky“, Informační společnost v září 2017). Cílem směrnice je kromě tradičních bezhotovostních platebních prostředků (platební karty, šeky) zahrnout do boj proti podvodům i nové způsoby provádění plateb (elektronické peněženky, mobilní platby a virtuální měny). Navrhovaná směrnice si rovněž klade za cíl posílit schopnost donucovacích orgánů v boji proti kybernetické trestné činnosti rozšířením oblasti působnosti trestných činů týkajících se informačních systémů na všechny platební transakce, včetně transakcí prostřednictvím virtuálních měn (phishing, skimming, padělání nebo odcizování platebních karet). Konkrétně směrnice zavádí harmonizované definice některých trestných činů online (hackerské útoky na počítače obětí, phishing); společná pravidla týkající se úrovně trestních sankcí (v případě, že soudce za podvod s bezhotovostními platebními prostředky uloží „nejvyšší“ vnitrostátní trest odnětí svobody, bude nejnižší trest odnětí svobody v délce 5, 4 nebo 3 let v závislosti na druhu trestného činu); podporu k zajištění plné informovanosti občanů o tom, jak se před podvody chránit; nebo vyjasnění soudní příslušnosti, které má ulehčit řešení přeshraničních podvodů. Nová směrnice ovšem stanovuje pouze minimální pravidla. Je tedy na rozhodnutí členských států, zda půjdou nad rámec této směrnice a zavedou ještě přísnější pravidla. Směrnice bude nyní vyhlášena v Úředním věstníku EU a členské státy budou mít následně 2 roky na provedení nových opatření.
V EU začnou platit nová pravidla v oblasti autorského práva
|
Rada 15. 4. 2019 finálně přijala směrnici, kterou se modernizují stávající právní předpisy EU v oblasti autorského práva. Komise navrhla modernizaci autorského práva v EU v září 2016 v rámci strategie pro jednotný digitální trh (více v příspěvku „Komise modernizuje evropské autorské právo“, Informační společnost v září 2016). EP, Rada a Komise následně dosáhly politické dohody o revizi autorského práva v únoru 2019 (více v příspěvku „Shoda na kompromisní podobě návrhu směrnice o ochraně autorských práv na internetu nalezena“, Informační společnost v únoru 2019). Směrnice je součástí širší iniciativy zaměřené na přizpůsobení pravidel EU v oblasti autorského práva dnešní digitální době. Nová pravidla by měla přinést jednak výhody a ochranu pro autory a umělce, jednak nové možnosti pro přístup k on-line obsahu a jeho sdílení chráněnému autorským právem v celé EU. Směrnicí zavádí povinné výjimky v oblasti autorského práva pro účely vytěžování textů a dat, výukových činností on-line a zachování kulturního dědictví. Rovněž evropští vydavatelé tisku budou moci snadněji vyjednávat o opakovaném použití jejich obsahu na internetových platformách, přičemž autoři těchto článků budou mít právo na podíl na zisku. Dochází také např. k harmonizaci pravidel týkajících se snazšího přístupu k dílům, filmům či hudebním nahrávkám, která již nejsou v EU komerčně využívány. Nová pravidla se dotknou také platforem sdílející obsah on-line, jelikož pro díla chráněná autorským právem nahraná uživateli budou muset získat licenci. Držitelé práv tak budou mít možnost lépe sjednávat podmínky využívání svých on-line děl a být odměňováni za on-line využívání svého obsahu ze strany těchto platforem. Po vyhlášení směrnice v Úředním věstníku EU budou mít členské státy 1 rok na zavedení nových pravidel do svého vnitrostátního práva.
Rada podnikla finální krok ke zlepšení přeshraničního přístupu k on-line obsahu
|
Rada 15. 4. 2019 formálně přijala směrnici o zlepšení přeshraničního přístupu k on-line obsahu. Legislativní úpravu autorského práva v oblasti televizních a rozhlasových pořadů předložila Komise v září 2016 (více v příspěvku „Komise modernizuje evropské autorské právo“, Informační společnost v září 2016). Zástupci Komise, EP a Rady dosáhli politické dohody v prosinci 2018 (více v příspěvku „Spotřebitelé by měli získat snadnější přeshraniční přístup k online obsahu v rámci EU“, Informační společnost v prosinci 2018). Tato nová pravidla mají zajistit evropským občanům širší přístup k televizním a rozhlasovým pořadům v kterémkoliv členském státě EU. Směrnice má totiž přispět k vyjasnění práv k dílům a dalším předmětům ochrany obsaženým ve vysílání pro všechna příslušná území tím, že vysílacím organizacím umožní vypořádat všechna příslušná práva v členském státě, v němž mají své ústředí. Směrnice se vztahuje na všechny rozhlasové programy, televizní zpravodajství, pořady o aktuálních událostech a televizní programy, které jsou plně financovány vlastní produkcí vysílacích organizací. Směrnice dále stanovuje mechanismus, který má usnadnit udělování licencí na práva k přenosu rozhlasových a televizních pořadů, jež za určitých podmínek zahrnují i služby přenosu vysílání poskytované přes internet. Již existující smlouvy zůstanou nedotčeny po dobu 4 let od vstupu této směrnice v platnost. Po uplynutí 6 let od vstupu směrnice v platnost Komise posoudí potřebu rozšířit platnost směrnice na další druhy televizních pořadů. Po vyhlášení směrnice v Úředním věstníku EU budou mít členské státy 1 rok na zavedení nových pravidel do svého vnitrostátního práva.
Rada přijala balík obsahující směrnice o prodeji zboží a poskytování digitálního obsahu
|
Rada 15. 4. 2019 přijala nová pravidla týkající se smluv o prodeji zboží a poskytování digitálního obsahu. Součástí balíku jsou směrnice o smlouvách o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a směrnice o smlouvách o prodeji zboží. Návrhy směrnic o společných pravidlech pro digitální smlouvy Komise předložila v prosinci 2015 v rámci plnění strategie pro jednotný digitální trh (více v příspěvku „Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy“, Informační společnost v prosinci 2015). Rada a EP následně dosáhly předběžné dohody v lednu 2019 (více v příspěvku „EP a Rada se dohodly na nových pravidlech týkajících se prodeje zboží a poskytování digitálního obsahu“, Informační společnost v lednu 2019). Cílem balíku je jednak zvýšit ochranu spotřebitelů, kteří nakupují on-line v jiné zemi EU zboží či digitální obsah, jednak usnadnit podnikům, obzvláště malým a středním, prodeje v celé EU. Podle nových pravidel bude mít spotřebitel např. nárok na snížení ceny nebo náhradu v plném rozsahu, pokud nebude možné v přiměřené lhůtě odstranit závady na zakoupeném produktu. Min. záruční doba je stanovena na 2 roky. Směrnice o prodeji zboží se bude vztahovat na veškeré zboží, včetně zboží s digitálním prvkem (např. inteligentní chladničky, chytré hodinky). Směrnice o digitálním obsahu zahrnuje data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě (např. hudba, on-line videa atd.), služby umožňující vytváření, zpracování nebo ukládání digitálních dat (např. úložiště cloud), služby umožňující sdílení dat (např. Facebook, YouTube atd.) a jakékoli hmotné nosiče používané výhradně jako nosiče digitálního obsahu (např. DVD) a tzv. „over the top“ (OTT), interpersonální komunikační služby, soubory smluv a zpracování osobních údajů. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU budou mít členské státy 2 roky na provedení nových předpisů do vnitrostátního práva.
EP dal zelenou novým pravidlům pro spravedlivější a transparentnější internetové platformy
|
EP 17. 4. 2019 schválil nové nařízení o postupech při obchodování mezi platformami a podniky, které má vytvořit spravedlivé, důvěryhodné a inovativní prostředí pro podniky a obchodníky využívající online platformy. Komise předložila návrh nařízení EU o spravedlnosti a transparentnosti při obchodování na online platformách v dubnu 2018 (více v příspěvku „Nová pravidla pro online platformy by měla zajistit více transparentnosti a spravedlnosti pro podniky, Informační společnost v dubnu 2018). Coreper následně potvrdil předběžnou dohodu se zástupci EP v únoru 2019 (více v příspěvku „V EU začnou platit vůbec první celounijní pravidla pro online platformy“, Informační společnost v únoru 2019). Nová pravidla jsou přizpůsobena především zájmům malých a středních podniků. Zakázány jsou např. určité nekalé praktiky jako náhlé, nevysvětlitelné pozastavení účtu. Rovněž podmínky, za kterých platformy poskytují své internetové zprostředkovatelské služby, musí být jasné a srozumitelné. V zájmu prodejců a zprůhlednění systému určování pořadí výrobků a služeb na internetových stránkách mají být internetová tržiště a vyhledávači povinni zveřejňovat hlavní parametry daného systému. Platformy mají být rovněž povinny zveřejňovat, jaká data shromažďují, jak je využívají, a jak jsou sdílena s dalšími obchodními partnery. V oblasti řešení sporů mají platformy zavést interní systém pro vyřizování stížností, výjimku mají pouze nejmenší platformy z hlediska počtu uživatelů nebo obratu. Text musí nyní formálně schválit Rada a nařízení následně vstoupí v platnost 12 měsíců po vyhlášení v Úředním věstníku EU.