Institucionální záležitosti v dubnu 2013

07.05.2013
Euroskop

Postoj Rady a EP k pomoci Kypru, Prodloužení splatnosti dluhu Irska a Portugalska potvrzeno, AFCO schválil mandát pro jednání s Radou o revizi pravidel zakládání a financování evropských politických stran a podpořil změnu data konání voleb do EP v roce 2014

Postoj Rady a EP k pomoci Kypru

Eurogroup Statement on Cyprus

Rada ECOFIN 12. 4. 2013 jednala o Kypru. S výsledky je prozatím spokojena. To samé ovšem nelze říci o postoji EP k otázce řešení kyperské krize.

Pozadí

Kypr předložil žádost o finanční pomoc od eurozóny a MMF už v červnu 2012 (více v příspěvku „Měsíc ve znamení summitu Evropské rady“, Institucionální záležitosti v červnu 2012). Struktura kyperské ekonomiky je specifická, tvoří ji poměrně rozsáhlý finanční sektor, který významně zasáhly negativní jevy spojené s turbulencemi na trzích se státními dluhopisy. Vše ještě zvýrazňovala makroekonomická nerovnováha, se kterou se potýkalo celé kyperské hospodářství. V roce 2011 dosahoval rozpočtový deficit na Kypru 6,3 % HDP a celkové zadlužení veřejných financí překračovalo 71 % HDP, v obou případech tedy Kypr jako člen eurozóny neplnil klíčová makroekonomická kritéria Paktu stability a růstu. Příčinou problémů bylo i poskytování obrovských úvěrů problematickému Řecku. Dnes mají Bank of Cyprus a Laiki dluhy především kvůli nesplaceným pohledávkám a vláda, která se také potýká s makroekonomickými potížemi, za ně nechce ručit. Postižené banky přitom držely až 68 mld. € depozit, 38 mld. € bylo na účtech, na nichž vklad činil více než 100 tis €. Tyto účty však patřily jen cca 1 mil. lidí. Kyperská vláda, neschopná zajistit za těchto okolností udržitelnost veřejných financí, se obrátila na eurozónu se žádostí o finanční pomoc, jejímž cílem mělo být zajištění stability měnové unie.

Řešení vyhrocené kyperské situace v březnu 2013 předcházela noc jednání mezi prezidentem Kypru, zástupci EU, ECB a MMF. Kypr původně požadoval částku 17 mld. €. 25. 3. 2013 byla na poslední chvíli (hodinu před lhůtou, kterou stanovila ECB) zajištěna dohoda s mezinárodními věřiteli, která má zajistit pomoc Kypru ve výši 10 mld. €. Kypr se tak sice vyhnul finančnímu kolapsu, musí však sám získat 6 mld. €, čehož by mělo být dosaženo zdaněním vkladů v bankách (více v příspěvku „Březnové dění v eurozóně: Kyperská Krize“, Institucionální záležitosti v březnu 2013).

Klíčové body

Rada ECOFIN na svém zasedání uvítala dosažená jednání mezi kyperskou vládou a trojkou (EU, ECB a MMF). Výsledky odpovídají vytyčeným cílům z března 2013 (více v příspěvku „Březnové dění v eurozóně: Kyperská krize“, Institucionální záležitosti v březnu 2013).

EU vítá, že kyperská vláda implementovala opatření jako restrukturalizace a rekapitalizace bank. Eurozóna věří, že za těchto podmínek se Kypru podaří dluhový problém rychle dostat pod kontrolu.

Poslanci kyperského parlamentu hlasovali o přijetí 10 mld. pomoci od EU a MMF 30. 4. 2013. Přestože neměl návrh podporu napříč politickými stranami, byl těsnou většinou schválen.

Celková výše záchranného balíku bude 23 mld. €.

Parametry půjčky 10 mld. € od EU a MMF Kypru

2,5 mld. €

pokrytí kapitálových potřeb bankovního sektoru (s výjimkou restrukturalizované Bank of Cyprus a padlé Laiki bank)

4,1 mld. €

financování dluhů, u nichž nastávají termíny splatnosti

3,4 mld. €

krytí provozu státu

10 let

doba splatnosti půjčky

2 %

úroková sazba

Vládní plán počítá s primárním deficitem státu v roce 2013 ve výši 2,4 % HDP, v roce 2014 má stoupnout na 4,25 % HDP, do roku 2016 by měl pak klesat a měl by vzniknout dokonce přebytek ve výši 1,2 % HDP. Kyperský parlament již jednou záchranný plán odmítl. V březnu 2013 poslanci smetli ze stolu opatření, které předpokládalo bezprecedentní zdanění všech vkladů, tedy včetně těch do 100 tis. €, na které se v EU vztahuje povinné pojištění.

EU podmínila poskytnutí pomoci získáním dalších 13 mld. €, což je kritizováno nejen veřejností.

Nový návrh předpokládá, že se budou danit vklady nad 100 tis. € (až 60 %), což by mělo do státní pokladny přinést 6 mld. €. Dalších 5 mld. € bude z dalších jednorázových opatření. Kypr bude také muset zvýšit korporátní daň na 12,5 %. Fyzické osoby si nemohou vybírat z bankomatů více jak 300 € denně.

Země také získá až 21 mil. € ze strukturálních fondů zejména na podporu SME, ale – na žádost EU – přepracuje zákon proti praní špinavých peněz.

Komisař Olli Rehn odhaduje, že Kypr by se v roce 2013 mohl potýkat s propadem ekonomiky o 10–15 % HDP.

S řešením situace na Kypru nejsou nicméně spokojeni poslanci EP. Na jednání s komisařem Olli Rehnem 14. 4. 2013 kritizovali, jakým způsobem situaci kolem zadluženého Kypru EU řeší. Eurozóna podle nich o problému špatně informuje, Komise dostatečně nechrání vkladatele a politici měří dvojím metrem. Kritikou nešetřili poslanci napříč frakcemi. Jan Zahradil z ECR řekl, že problém přesahuje hranice Kypru; země je nyní využívána jako výmluva pro útok na národní fiskální suverenitu. Zástupci ALDE zase požadují, aby trojka zjistila, co se vlastně na Kypru stalo. V opačném případě navrhuje ustavení výboru, který by věc prošetřil.

Komise 26. 4. 2013 přijala plán na „přenastavení“ čerpání ze strukturálních fondů na Kypru tak, aby došlo k jejich maximálnímu využití. V roce 2013 bude přeskupeno 21 mil. € tak, aby došlo k posílení SME a zaměstnání mladých lidí (11 mld. €) a revitalizaci městských a venkovských oblastí (10 mld. €). Celkem má Kypr získat v rámci kohezní politiky EU v období 2014–2020 945 mil. € (514 mil. € v rámci strukturálních fondů, 431 mil. € v rámci SZP).

Předpokládaný další vývoj

Nyní dojde k zahájení národních procedur, které aktivují uvolnění prostředků z ESM ve výši 9 mld. €. Na pomoci se bude podílet také MMF. Kypr jej požádal o čerpání prostředků ve výši 1 mld. €. Rozhodnutí by mělo padnout v květnu 2013. ESM schválil uskutečnění vyplácení pomoci v celkové výši 10 mld. € v jednotlivých částkách 24. 4. 2013.

Odkazy

Prodloužení splatnosti dluhu Irska a Portugalska potvrzeno

Statement by the Eurogroup and Ecofin Ministers

Rada ECOFIN 12. 4. 2013 podpořila úpravu podmínek irské a portugalské půjčky.

Pozadí

Irsko se dostalo do potíží v roce 2010 po krachu Anglo-Irish Bank a Bank of Ireland, což způsobilo jen v daném roce až 30% rozpočtový deficit. Dluh veřejných financí dosahoval až 120 % HDP. Jako člen eurozóny Irsko obdrželo půjčku ve výši 67,5 mld. €. Ekonomická situace na ostrově se od té doby zlepšuje, růst HDP za rok 2013 je odhadován na 1,1 %, v roce 2014 se podle optimistických předpovědí počítá s meziročním růstem až 2,2 %.

Portugalsko dostalo půjčku 78 mld. € v roce 2011 od EU a MMF, podmíněnou 3letým programem úspor a reforem. Na rozdíl od Irska ale zůstává stále v recesi, za rok 2013 očekává propad růstu HDP až o 2,3 %.

V březnu 2013 podali ministři financí na zasedání Rady návrh na prodloužení splatnosti úvěrů Portugalsko i Irska (více v příspěvku „Březnové dění v eurozóně: Půjčky Řecku; Irsko a Portugalsko získají více času na splácení dluhu“, Institucionální záležitosti v březnu 2013).

Klíčové body

Rada ECOFIN potvrdila, že obě země jsou na cestě se stát znovu plnohodnotnými aktéry na finančních trzích. Splatnost dluhu v rámci programu EFSM a EFSF bude prodloužena o 7 let.

Prodloužení sníží potřebu refinancování, která vznikne v době po opuštění programu. Podle ministrů bude tento krok chránit Irsko a Portugalsko při jejich opětovném vstupu na trhy.

Portugalsko 18. 4. 2013 ohlásilo další výrazné škrty ve výši 0,8 mld. €. Předchozí snahy vlády zastavil ústavní soud, který je prohlásil za diskriminační a zrušil je. Strukturální fondy budou i v portugalském případě „přeskupeny“ a v roce 2014 a 2015 budou uspíšena některá opatření. Další úspory v oblasti školství, sociálního zabezpečení a zdravotnictví ve výši 1,3 mld. € budou projednávány se sociálními partnery.

Irsko získá ze svého balíku dalších 2,4 mld. €, které by jej měly připravit na vstup na finanční trhy do konce roku 2013, kdy země přestane dostávat pomoc. Irsko uskutečnilo řadu reforem a rozšířilo výběr daní o kontroverzní místní daň z nemovitosti. EU upozorňuje na potřebu dalších úspor. Jediná obava panuje z vysokého počtu nesplacených hypoték v zemi. Veřejný deficit se má během příštích 10 let ročně snižovat o 0,7 % HDP. To má vést k posílení důvěry finančních trhů. Trojka v Irsku plánuje uskutečnit v září 2013 zátěžový test bank.

Řecko získá ze záchranného balíku dalších 2,5 mld. € na základě reforem, které uskutečňuje zejm. ve veřejném sektoru.

Řecká vláda se dohodla na propuštění 15 tis. zaměstnanců veřejné správy do konce roku 2014. V roce 2013 má o práci přijít 4 tis. zaměstnanců. Řecko podnikne také kroky k přijetí legislativy týkající se výběru daně z nemovitostí v roce 2013. Trojka se s vládou také dohodla na liberalizaci obchodu se zbožím a službami, včetně rozsáhlé privatizace a reforem v energetickém sektoru.

Předpokládaný další vývoj

Rekapitalizace řeckých bank je téměř u konce s 50 mld. € zaplacenými ze záchranného balíku. Řecko nicméně jedná o další výplatě sumy ve výši 7,4 mld. €. O tomto kroku rozhodne Rada ECOFIN v květnu 2013.

Odkazy

AFCO schválil mandát pro jednání s Radou o revizi pravidel zakládání a financování evropských politických stran a podpořil změnu data konání voleb do EP v roce 2014

Draft report on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the statute and funding of the European political parties and European political foundations

Draft Council Decision fixing the period for the eighth election of representatives to the European Parliament by direct universal suffrage (7279/13)

Výbor AFCO schválil 15. 4. 2013 zprávu Marietty Giannakou k návrhu, který se týká revize pravidel pro zakládání a financování evropských politických stran.

Cílem má být zvýšení transparentnosti fungování evropských politických stran, přičemž EP si slibuje, že tato nová opatření posílí také „evropský“ charakter voleb do EP a zvýší malý zájem v EU o tyto volby.

Ve stejný den AFCO přijal také návrh rozhodnutí Rady, podle kterého by se nadcházející volby do EP v roce 2014 měly konat ve dnech 22.–25. 5. 2014, nikoli ve standardním termínu 5.–8. 6. 2014, který by byl v souladu s volebním aktem z roku 1976 upravujícím pravidla přímé volby do EP.

Pozadí

Důvodem rozhodnutí výboru AFCO o posunu termínu konání voleb, které bylo přijato velkou většinou poslanců, je skutečnost, že v současnosti platné primární právo EU pod vlivem změn, které přinesla Lisabonská smlouva, explicitně zakotvuje, že sestava nové Evropské komise, včetně volby předsedy EK, by měla odrážet výsledek voleb do EP. Konání voleb v druhé polovině května 2013 namísto začátku června 2013 má napomoci tomu, aby nově zvolený EP získal dostatečný čas pro volbu nového předsedy EK, která by měla odrážet právě i politické složení nového parlamentu. Jmenování nového předsedy EK by mělo proběhnout v červenci 2014.

Je ovšem třeba říci, že pravidlo jmenování nového předsedy EK s ohledem na výsledek voleb do EP bylo do určité míry uplatněno již při dvou posledních jmenováních Josého Manuela Barrosa z nejsilnější parlamentní skupiny EPP předsedou EK.

Stávající EP žádal o posun termínu konání voleb již v usnesení přijatém na plénu 22. 11. 2012, rozhodnutí výboru AFCO tedy tomuto požadavku pouze vyšlo vstříc.

Jako další důvod pro posun data konání voleb zdroje z EP uvádějí také skutečnost, že právě na 8. 6. 2014 připadají podle církevního kalendáře svatodušní svátky, které v některých členských státech EU znamenají volný den.

Fungování EP a voleb v roce 2014 se částečně týká i návrh zprávy Marietty Giannakou, který výbor AFCO přijal též 15. 4. 2013.

Klíčové body

Navrhované změny pravidel pro zakládání a financování evropských politických stran se mj. týkají právní báze pro založení strany.

Tou by mělo být právo EU namísto dosavadní roztříštěné praxe stavící na právních řádech jednotlivých členských států.

Po obdržení právního statusu evropské politické strany, které se má i nadále řídit platným primárním právem (konkrétně čl. 2 platné Smlouvy o EU), je příslušná strana oprávněna žádat o finanční podporu z rozpočtu EU. Podle navrhovaných pravidel však tuto podporu může získat pouze za podmínky, že již má v EP alespoň jednoho zvoleného poslance.

Podle tiskové zprávy EP tím příslušná strana podává jakýsi důkaz svých již existujících „evropských ambicí“, což ji opravňuje také k získávání finančních prostředků z rozpočtu EU. Podobná pravidla se mají týkat i různých nadací afiliovaných s příslušnými evropskými politickými stranami, pokud stojí o financování z rozpočtu EU.

Vedle zpřísnění pravidel pro financování stran z rozpočtu EU nová pravidla naopak rozšiřují možnosti evropských politických stran pro samofinancování a získávání příspěvků od donorů.

Dosavadní maximální strop pro financování těchto stran z vlastních zdrojů se totiž má zvýšit ze stávajících 12 tis. € na více než dvojnásobek, 25 tis. €. Platí ale požadavek zveřejnění každého daru nad 1000 €.

Změny mají přinést přísnější sankce pro případ, že se příslušná strana dopustí porušení práva EU.

V takovém případě by měla být vyškrtnuta z registru evropských politických stran a všechny nespotřebované prostředky z rozpočtu EU by jí měly být zabaveny. Přísnější pravidla se mají týkat také pokut a dalších peněžitých trestů. Monitoring a kontrolu chování v souladu s těmito pravidly by měl provádět samotný EP (členům v tom má asistovat výbor nezávislých osobností), včetně rozhodnutí o případných sankcích.

Vyloučeno by i nadále mělo být využití veřejných prostředků z rozpočtu EU pro financování politických kampaní kandidátů na národní úrovni, výjimkou by ale měla být možnost použít tyto peníze pro případ referend týkajících se legislativy EU, změn primárního práva ap.

Předpokládaný další vývoj

Jednání na základě mandátu schváleného výborem AFCO mají začít bezprostředně tak, aby nová pravidla zakládání a financování evropských politických stran mohla začít platit už pro volby do EP v roce 2014.

Pokud jde o rozhodnutí o datu konání těchto voleb, zde je třeba mít na paměti, že EP má v této věci pouze konzultační funkci, návrh rozhodnutí ještě musí potvrdit hlasováním i plénum. O vlastním posunu data konání voleb do EP v roce 2014 rozhoduje právě Rada, a to jednomyslně.

Z hlediska ČR je otázka termínu konání voleb do EP zajímavá z důvodu záměru, který deklaroval prezident Miloš Zeman: spojit konání voleb do EP s konáním parlamentních voleb v ČR. Podle mediálních komentářů by právě navrhovaný posun voleb do EP tomuto scénáři spíše nahrál.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality