Institucionální záležitosti v září 2013

05.10.2013
Euroskop

Co je nového v eurozóně, Od roku 2014 bude v EU jednotný bankovní dohled

Co je nového v eurozóně

Kypr

Ozdravný program kyperské ekonomiky je na dobré cestě. Vyplývá to ze závěrů první revize „trojky“ věřitelů (Komise, ECB, MMF) vydané 13. 9. 2013. Byly přijaty první kroky ke stabilizaci finančního sektoru, plnění fiskálních cílů a započaty strukturální reformy. Euroskupina proto odsouhlasila vyplacení další finanční pomoci v hodnotě 1,5 mld. € do konce září 2013. Pár dní na to schválil pomoc Kypru také MMF, a to ve výši 85 mil. €.

Ministři financí zemí eurozóny vítají fakt, že Kypr řeší zbývající problémy finančního sektoru, přijetí dalších opatření k reformě úvěrových institucí a že byl stanoven jasný program pro restrukturalizaci a rekapitalizaci některých finančních institucí. Jako důležitou vyzdvihují zejm. implementaci akčního plánu proti praní špinavých peněz. Kyperské vládní orgány budou postupně rozvolňovat administrativní opatření reagující na situaci kyperského finančního sektoru, byla také přijata opatření vedoucí k redukci nadměrného schodku veřejných financí do roku 2016.

Růst kyperské ekonomiky se očekává až v roce 2015. Na rok 2013 je odhadován pokles o 8,7 %, v roce 2014 o 3,9%. Nezaměstnanost zůstává stále na vysoké hodnotě 17,5 %.

Španělsko

V září 2013 také proběhla v pořadí již čtvrtá revize programu na ozdravení finančního sektoru ve Španělsku. Dle závěrů je sektor nadále stabilizován, zlepšily se podmínky financování pro celou ekonomiku, stejně tak likvidita, finanční stabilita a solventnost španělského bankovního sektoru (narostly vklady, španělské banky opět získaly přístup na trh). Proces restrukturalizace bank, které dostaly státní podporu, se vyvíjí dle plánů Komise. Řízení, regulatorní a dohledový rámec španělského bankovního sektoru, tak byl ve výsledku posílen a v budoucnu by měl být odolnější vůči šokům na finančních trzích.

Do budoucna je potřeba posílit správu spořitelen a postupovat dále dle dohodnutého plánu stabilizace a ozdravení bank, který ale ztěžuje nepříliš pozitivní ekonomická situace v zemi, poměrně nízká poptávka po úvěrech a fragmentovaný bankovní trh v EU. Soukromý i veřejný sektor musí snížit svá zadlužení a nezbytně jsou i úpravy na trhu nemovitostí.

Dosažené pokroky přispěly k obnově důvěry ve španělskou ekonomiku, Komise a ECB však považují za důležité zachovat tempo reforem. Nezbytná je taktéž reforma stabilizující důchodový systém, sjednocení domácího trhu, liberalizace svobodných povolání, lepší správa věcí veřejných (i na místní úrovni) a dynamičtější trh zboží u služeb. Tíživá je vnější i vnější nerovnováha a velmi vysoká nezaměstnanost.

Další hodnocení bude následovat v prosinci 2013.

Řecko

Řecko bude nejspíše potřebovat další pomoc, sdělil počátkem září 2013 předseda euroskupiny výboru ECON. Nechtěl však spekulovat o detailech této pomoci, euroskupina totiž musí nejdříve vyhodnotit pokroky Řecka v plnění jeho programu. ECB, Komise a MMF prozatím odsunuly další hodnocení průběhu řeckého ozdravného programu.

Odkazy

Od roku 2014 bude v EU jednotný bankovní dohled

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2013 o návrhu nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (KOM(2012)511)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (KOM(2012)512)

Plénum Evropského parlamentu 12. 9. 2013 odsouhlasilo vznik systému jednotného bankovního dohledu EU (SSM), který je prvním krokem k vytvoření bankovní unie a umožní Evropské centrální bance vykonávat přímý dozor nad největšími bankami v EU již od roku 2014.

Pozadí

Komise předložila 2 návrhy týkající se SSM v září 2012 a doplnila je komplexním plánem na ustavení bankovní unie (v podobě sdělení; více v příspěv­ku „Komise předložila další konkrétní návrhy na vznik bankovní unie“, Vnitřní trh v září 2012). Výbor ECON o návrzích jednal v listopadu 2012 a přijal k nim zprávy Marianne Thyssen a Svena Giegolda (více v příspěvku „ECON hlasoval o jednotném mechanismu dohledu a potenciálním vzniku ban­kovní unie“, Institucionální záležitosti v listopadu 2012). Rada svou pozici přijala v prosinci 2012 (více v příspěvku „Rada podpořila vznik jednotného me­chanismu dohledu, první krok ke vzniku bankovní unie, Institucionální záležitosti v prosinci 2012). Zástupci Rady (irského předsednictví) a EP se v březnu 2013 dohodli na vzniku jednotné­ho mechanismu dohledu (více v příspěvku „Zástupci Rady a EP se shodli na vzniku jednotného mechanismu dohledu nad bankami“, Institucionální záležitosti v březnu 2013). EP poté přijal pozměňovací návrhy ke stanovisku Rady, vrátil návrh příslušnému výboru a odsunul hlasování z května 2013. Poslanci si museli následně společně s ECB upřesnit pravidla demokratické odpovědnosti a transparentnosti ECB v její roli dohledu, kterých bylo dosaženo jen pár dní před hlasováním.

Klíčové a sporné body

SSM bude již od roku 2014 povinný pro členy eurozóny, ale dobrovolně se ho budou moci účastnit i ostatní členské státy, a právě díky dohodě EP s ECB se budou moci také podílet na rozhodovacím procesu jako rovnocenní partneři. ČR se systému účastnit nebude. Jelikož systém zahrnuje přenesení významných pravomocí bankovního dohledu z národní úrovně na úroveň EU, prosadili si poslanci přísnější požadavky na transparentnost a odpovědnost systému a pověřili EBA stanovením postupů dohledu, kterými by se měly řídit národní orgány. Tento přesun pravomocí musí jít ruku v ruce také s přiměřenou demokratickou kontrolou nového orgánu dohledu. Co se týče transparentnosti, EP bude mít dalekosáhlý přístup k informacím, zejm. pak ke komplexním zápisům ze zasedání dozorčí rady ECB, včetně komentovaného seznamu rozhodnutí. Což ECB původně považovala jako zásah do své nezávislosti, ale nakonec přijala požadavek, aby vybraným europoslancům (kteří budou vázáni mlčenlivostí) byly poskytnuty detailní záznamy z interních jednání. Předseda dozorčí rady se také bude muset účastnit pravidelných slyšení v EP. EP společně s Radou budou mít pravomoc schválit předsedu a místopředsedy a rovněž požádat o jejich odvolání. Bude také moci zahájit vyšetřování případných chyb spáchaných orgánem dohledu. Jednotliví poslanci budou mít rovněž možnost klást orgánu dohledu písemné dotazy, na které obdrží včasnou odpověď.

EP si také v rámci meziinstitucionální dohody s ECB prosadil lepší přístup k dokumentům ze strany orgánu dohledu vůči bankám, posílení Evropského orgánu pro bankovnictví ve vztahu k ECB, zavedení jednotnější „kultury“ bankovního dohledu a zároveň zachování rozmanitosti bankovního sektoru EU.

ECB, pravděpodobně do října 2013, vytvoří kritéria pro ucelené fungování jednotného mechanismu. Musí také dokončit nábor pracovníků a posílení institucionálních kapacit. Zaměstnanci ECB by se spuštěním SSM měli být striktně rozděleni podle toho, jestli se zabývají měnovou politikou nebo právě dohledem, což je také jeden z požadavků vyjednaný EP, aby bylo zajištěno, že ECB je ve své roli dohledu skutečně odpovědná.

SSM bude tvořen ECB a národními dohle­dovými orgány (zpravidla centrálními bankami), přičemž ECB by měla vykonávat standardní přímý dohled (a in­tervence) jen nad nejdůležitějšími bankami eurozóny (banky s aktivy převyšujícími 30 mld. € anebo těmi, které tvoří 20% podíl na národním bankovním trhu – vyjádřený jako podíl HDP dané země; celkem cca 150), popř. nad bankami požívajícími veřejné podpory. Národní centrální banky by si i nadále měly zachovat pravomoc konat v otázkách typu ochrany spotřebitele, praní špinavých peněz, platebních systémů či správy dceřiných společností (a údajně i poboček) bank ze třetích zemí, což v průběhu negociací patřilo mj. i mezi požadavky ČR.

Předpokládaný další vývoj

Dalším krokem by měl být vznik mechanismu (Single Resolution Mechanism, SRM), který by banky přímo dokázal dostat z případných potíží a o jehož podobě se již intenzivně jedná.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality