09.06.2015
Euroskop
Evropský semestr se blíží k cíli, Komise představila plán, jak zlepšit právní regulaci EU, Některé státy stále neimplementovaly směrnici o bankovní unii, Komise představila návrh rozpočtu 2016
|
Evropský semestr se blíží k cíli
- Komise 13. 5. 2015 po roce zveřejnila v rámci procedury evropského semestru svá doporučení pro hospodářské politiky jednotlivých členských zemí EU v letech 2015–2016.
Pozadí
Hlavním cílem evropského semestru předejít makroekonomickým nerovnováhám, zajistit zdravé veřejné finance v souladu s Paktem stability a růstu, podpořit hospodářský růst a zaměstnanost a koordinací strukturálních a fiskálních politik, přispět ke konvergenci a stabilitě jak v EU jako celku, tak v jednotlivých členských státech. Nejedná se o žádnou novinku na evropské půdě, již od konce 90. let odevzdávají státy Komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.
Komise zároveň přijala i několik rozhodnutí o veřejných financích členských států v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Doporučila, aby Rada ministrů EU v případě Malty a Polska ukončila postup při nadměrném schodku.
Klíčové a sporné body
Obecně Komise všem státům doporučuje odstraňovat zejména překážky bránící financování a podpoře investic, zlepšit politiky zaměstnanosti a sociální ochrany, podnikatelské prostředí a tím zvyšovat produktivitu a nastavit veřejné finance tak, aby více podporovaly růst. Země EU musí dle doporučení Komise plně využít příležitosti, kterou nabízí počínající hospodářské oživení, a postarat se o to, aby se občané mohli vrátit do práce. Příznivý vývoj v ekonomice by jim měl pomoci s prováděním strukturálních reforem. Státy by také měly udržet tempo hospodářského oživení, které nesmí pominout jako pouhý sezónní jev.
Vypracovávání letošních doporučení provázela intenzivnější spolupráce s vládami, parlamenty a sociálními partnery a doporučení jsou také stručnější a více se zaměřují na konkrétní problémy. To vše dle Komise proto, aby se členské státy s doporučeními lépe ztotožňovaly a více se zasazovaly o jejich plnění.
Komise doporučuje ČR zaměřit se na problémy se stárnutím populace a s tím spojenou otázkou fiskální udržitelnosti, zlepšit transparentnost daňového systému, další zlepšení péče v rámci předškolních zařízení pro děti a na reformu vysokého školství. Pozitivně lze hodnotit fakt, že se ČR řadí mezi menšinu členských zemí, ve které nejsou Komisí identifikovány žádné makroekonomické nerovnováhy a není rovněž vedena ani v postupu při nadměrném schodku.
Pokyny jsou výsledkem celoročního otevřeného dialogu s členskými státy a staví především na rozboru zpráv, které o jednotlivých zemích vypracovává Komise, a na národních programech reforem a programech stability či konvergenčních programech, které v dubnu předkládají členské státy. Z loňských doporučení bylo v zemích EU provedeno jen 55 % z nich. Nejmenší změny nastaly u reforem podporujících konkurenceschopnost a těch, které se týkají zdanění.
Předpokládaný další vývoj
Doporučení budou v červnu 2015 projednána ministry členských států a následně je hlavy států a předsedové vlád odsouhlasí. V červenci 2015 budou doporučení formálně přijata a poté by je členské státy měly zapracovat do svých vlastních politik a rozpočtových plánů na období 2015–2016.
Odkazy
- Komise vydala členským státům doporučení pro rok 2015. Mají podnikat další kroky na podporu silného hospodářského oživení
- Country-specific recommendations 2015 – Speaking points of Vice-President Dombrovskis
- Q&A: Country-specific recommendations 2015
Komise představila plán, jak zlepšit právní regulaci EU
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Better regulation for better results – An EU agenda (COM(2015)215)
- Komise 19. 5. 2015 zveřejnila tzv. Program pro zlepšení právní úpravy v EU, kterou má dojít k posílení transparentnosti a dohledu nad rozhodovacím procesem v EU.
Pozadí
Komise avizovala svůj závazek předložit novou agendu v oblasti zlepšování právní úpravy EU a procesu její tvorby v rámci svých hlavních politických směrů, kterými nový předseda Komise prezentoval priority pro své volební období (více v příspěvku „Nový začátek: byl schválen pracovní plán Komise“, Institucionální záležitosti v prosinci 2014). Iniciativu odůvodňuje nevolí občanů EU směrem k narůstající regulaci EU a množícím zásahů EU do každodenního života. Tyto priority se promítly i do Pracovního programu Komise pro rok 2015, ve kterých bylo představeno výrazně méně nových iniciativ Komise ve srovnání s předchozím obdobím.
Klíčové a sporné body
Soubor představuje návrh několika reforem, kterými má být zvýšena kvalita celého procesu přijímání právních úprav v EU. K implementaci reformního balíku má dojít jednak interně na půdě Komise, ale také prostřednictvím uzavření meziinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, kterou chce Komise uzavřít s EP a Radou.
Ke konkrétním výstupům má patřit např. webový portál pro zpřístupnění legislativního procesu veřejnosti určený pro uvádění připomínek, které budou moci být předloženy jakýmkoliv občanem i po zveřejnění návrhu Komise (během 8 týdnů). To se má týkat rovněž nelegislativních aktů Komise (tzv. aktů v přenesené působnosti a prováděcích aktů), a to ve lhůtě 4 týdnů před jejich přijetím.
Komise rovněž navrhuje: (1) posílení programu REFIT, který slouží k monitoringu právních předpisů EU za účelem odhalení neefektivity a neefektivnosti; (2) transformaci výboru pro posuzování dopadů (fungujícího od roku 2006) na nezávislý výbor (nově Výbor pro regulativní kontrolu) a zavedení možnosti posuzování dopadů i pozměňovacích návrhů během legislativního procesu na základě žádosti Komise, EP nebo Rady. Členové Výboru budou vybráni zčásti nezávisle mimo aparát Komise i mimo členské státy EU.
K dalším cílům patří koordinace a konzultace ročního programu Komise, zvýšení transparentnosti trialogu atd.
Předpokládaný další vývoj
Komise má v úmyslu uzavřít meziinstitucionální dohodu do konce roku 2015.
Odkazy
- Posílení transparentnosti a dohledu pro lepší tvorbu právních předpisů EU
- Program zlepšování právní úpravy – otázky a odpovědi
- Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Better regulation for better results – An EU agenda (COM(2015)215)
- 19 May 2015 – Better Regulation Package
Ve zkratce…
Některé státy stále neimplementovaly směrnici o bankovní unii
Komise 28. 5. 2015 požádala 11 členských zemí, aby plně provedly směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank. Směrnice je ústředním prvkem bankovní unie, která byla v EU zavedena v reakci na finanční krizi a má zajistit bezpečnější a spolehlivější fungování finančního sektoru. Lhůta pro provedení těchto pravidel do vnitrostátního práva uplynula 31. 12. 2014. Tyto země je však do svého vnitrostátního práva netransponovaly. Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Francii, Itálii, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Nová pravidla poskytují vnitrostátním orgánům nástroje a pravomoci ke zmírňování a řízení krize nebo selhání bank a velkých investičních podniků ve všech členských státech EU. Cílem je zajistit, aby banky na pokraji úpadku nebo selhání mohly být restrukturalizovány, aniž by za ně kvůli ochraně finanční stability museli platit daňoví poplatníci. Směrnice místo toho akcionářům a věřitelům bank nařizuje, aby uhradili svůj podíl nákladů prostřednictvím mechanismu rekapitalizace z vnitřních zdrojů (bail-in). Žádost Komise má podobu odůvodněného stanoviska, které je druhou fází řízení EU o nesplnění povinnosti. Pokud uvedené země své povinnosti nesplní ve lhůtě 2 měsíců, může Komise věc postoupit Soudnímu dvoru EU.
Komise představila návrh rozpočtu 2016
Komise 27. 5. 2015 zahájila letošní rozpočtovou proceduru zveřejněním návrhu rozpočtu na rok 2016. V reálných cenách je oproti roku 2015 zvýšen o 1,6 % na 143,5 mld. € v prostředcích na platby a snížen o 5,3 % na 153,5 mld. € v prostředcích na závazky. Mezi její priority patří opět investice do zvyšování ekonomického růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, ale i digitální agenda nebo energetická unie. Letos je část výdajů rovněž vyčleněna na aktuální otázky v oblasti migrace (833 mil. € v prostředcích na platby) nebo na nově zřizovaný Evropský fond pro strategické investice (500 mil. €). V souvislosti s kumulací neuhrazených plateb z předchozích let Komise rovněž zveřejnila „platební plán“ na postupné snižování jejich výše, která by měla dle dohody s Radou a EP na konci roku 2016 dosáhnout 2 mld. € (na konci roku 2014 to bylo 24,7 mld. €). První reakce EP byla pozitivní zejména vzhledem k poměrně vysoké rezervě (2,2 mld. €) otevírající možnosti vyjednávání o financování Junckerova plánu (více v příspěvku „Rozpočet na rok 2015 byl schválen“, Institucionální záležitosti v prosinci 2014 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).