Institucionální záležitosti v říjnu 2015

08.11.2015
Euroskop

Komise žaluje ČR za neprovedení směrnice o řešení bankovních krizí, Komise představila pracovní program na příští rok, Instituce EU zahájily jednání o rozpočtu na rok 2016

  • ČR společně s dalšími státy neprovedla úplně směrnici, která má zabránit krachu bank a řešit bankovní krize

  • Komise představila svoje legislativní plány na příští rok

  • Dohodovací výbor k rozpočtu na příští rok byl zahájen

Komise žaluje ČR za neprovedení směrnice o řešení bankovních krizí

  • Komise 22. 10. 2015 podala k Soudnímu dvoru EU žalobu na ČR kvůli neprovedení právních předpisů týkajících se ozdravných postupů a řešení krize bank (BRRD).

Pozadí

Směrnice BRRD byla přijata na jaře 2014 a je ústředním prvkem regulačního rámce, jenž byl v EU zaveden v reakci na finanční krizi a jenž má zajistit bezpečnější a spolehlivější fungování finančního sektoru. Rovněž je důležitá pro vznikající bankovní unii. Nová pravidla poskytují vnitrostátním orgánům nezbytné nástroje a pravomoci ke zmírňování a řízení krize nebo selhání bank či investičních podniků ve všech členských státech EU. Cílem je zajistit, aby banky na pokraji úpadku nebo selhání mohly být restrukturalizovány, aniž by za ně kvůli ochraně finanční stability museli platit daňoví poplatníci. Za tímto účelem směrnice mimo jiné nařizuje akcionářům a věřitelům bank, aby uhradili svůj podíl nákladů prostřednictvím mechanismu rekapitalizace z vnitřních zdrojů (tzv. bail-in).

  • Na základě směrnice mají banky povinnost vypracovat plány ozdravných postupů pro překonání finanční krize. Příslušným orgánům je udělen soubor pravomocí, aby mohly zasahovat do činností bank s cílem zabránit jejich selhání. Pokud bankám selhání hrozí, jsou orgány vybaveny rozsáhlými pravomocemi a nástroji na jejich restrukturalizaci, přičemž rozdělují ztráty mezi již zmíněné akcionáře a věřitele na základě jasně stanovené posloupnosti. Mají pravomoc provádět plány řešení krize bank v selhání způsobem, který zachová jejich nejzásadnější funkce. Rovněž jsou vytvářeny vnitrostátní fondy pro řešení krizí. V případě členských států eurozóny budou tyto fondy v roce 2016 nahrazeny Jednotným fondem pro řešení krizí.

Komise považuje za nutné, aby členské státy, které jsou součástí eurozóny nebo bankovní unie, provedly transpozici této směrnice, aby mohl fungovat jednotný mechanismus pro řešení krizí, jelikož v mnoha případech musí být rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí vykonána na základě vnitrostátních předpisů, kterými se směrnice transponuje.

Klíčové a sporné body

  • Lhůta pro provedení pravidel do vnitrostátního práva uplynula 31. 12. 2014. Komise 28. 5. 2015 zaslala odůvodněné stanovisko 11 členským státům EU a požádala je, aby uvedenou směrnici provedly. V ČR, Lucembursku, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku však k plné transpozici nedošlo, a Komise proti nim proto teď podává žalobu k Soudnímu dvoru.

Za správné a včasné uplatňování Smluv a právních předpisů EU totiž odpovídají primárně členské státy, Komise uplatňování práva Unie kontroluje. Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko, a to poté, co umožní tomuto členskému státu podat vyjádření (zpravidla do 2 měsíců). Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí (zpravidla do 2 měsíců), může Komise předložit věc ESD.

Následná žaloba může mít za následek přinejmenším platbu denního penále až do doby, než dojde k transpozici. Výše tohoto penále se vypočítá způsobem, který zohledňuje platební schopnost, trvání a závažnost porušení povinnosti dotčeného členského státu. Komise může rozhodnout o stažení žaloby, pokud členský stát dotčená pravidla EU provede. Až poslední možností je zahájení soudního sporu. Komise k žalobě nepřistupuje často.

Předpokládaný další vývoj

Soudní dvůj EU nyní rozhodne o tom, zda v případě ČR došlo k porušení povinnosti, případně udělí sankce. ESD přistupuje k vyměření sankce poté, co stát neplní jeho rozhodnutí.

Odkazy

Krátce…

Komise představila pracovní program na příští rok

Komise 27. 10. 2015 schválila svůj v pořadí již druhý pracovní program. Program vychází z deseti politických priorit představených Komisí při zahájení jejího mandátu a projevu předsedy Komise Jean-Clauda Junckera o stavu unie v září 2015 (více v příspěvku „Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize“, Institucionální záležitosti v září 2015 a v příspěvku „Nový začátek – byl schválen pracovní plán Komise“, Institucionální záležitosti v prosinci 2014). Komise plánuje představit 23 klíčových iniciativ, 20 modifikovaných či ještě nepřijatých návrhů a 40 opatření v rámci programu REFIT na zefektivnění stávající legislativy. Jedná se například o iniciativy na lepší řízení migrace, implementace jednotného digitálního trhu a energetické unie, vesmírnou strategii EU a Evropský obranný akční plán nebo oběhovou ekonomiku. V oblasti daní chce Komise zahájit jednání o balíku korporátních daní či DPH. V příštím roce usiluje Komise rovněž o uzavření legislativního procesu v otázce práv pasažérů, antidiskriminační směrnice, EURES, ochrany dat, emisí či daně z finančních transakcí.

Instituce EU zahájily jednání o rozpočtu na rok 2016

EP a Rada za účasti Komise 29. 10. 2015 spustily jednání dohodovacího výboru o podobě rozpočtu EU na rok 2016. Rada má obavy z návrhů EP na zvýšení výdajů EU, protože by podle ní mohly překročit stropy stanovené ve víceletém finančním rámci pro léta 2014-2020. Současně si chce Rada ponechat prostor pro případnou potřebu neplánovaného navýšení výdajů v příštím roce. Rada chce současně dodržet závazek 5% snížení počtu zaměstnanců institucí EU v roce 2017 oproti roku 2013. Rada s EP se neshodnou ani nad financováním migrační krize, neboť EP chce navýšit alokaci pro příští rok (o 1,16 mld. €) oproti návrhu Komise, který podpořila i Rada (více v příspěvku „EP nesouhlasí se škrty v rozpočtu EU na rok 2016 předložené Radou“, Institucionální záležitosti v září 2015).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality