Institucionální záležitosti v únoru 2019

Komise 20. 2. 2019 zveřejnila sdělení, ve kterém uvádí způsob, jakým by chtěla upravit metodu pro výpočet navrhované výše finančních sankcí v případě řízení pro nesplnění povinnosti. Komise návrh výše penále předkládá SDEU. V případech, kdy Komise postupuje SDEU případ porušení právních předpisů EU ze strany členského státu, může SDEU v určité situaci uložit finanční sankce. Jejich výši Komise SDEU navrhuje a ten pak vydává konečné rozhodnutí. Při výpočtu výše finančních sankcí brala Komise kromě závažnosti porušení práva a délky trvání neplnění povinnosti v úvahu i hospodářskou situaci daného členského státu a jeho institucionální váhu. Konkrétní čísla u těchto 2 faktorů vyvozovala Komise doposud od HDP daného členského státu a počtu hlasů, kterým daný stát disponuje v Radě. SDEU ovšem ve svém rozsudku shledal, že pravidla hlasování v Radě upravená Lisabonskou smlouvou již nelze pro tento účel nadále používat. Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že kromě zohlednění HDP členského státu by se měla nadále brát v úvahu i jeho institucionální váha. Proto byl předložen návrh na úpravu, ve kterém Komise navrhuje používat při výpočtu sankcí i počet křesel zástupců, které má každý členský stát přidělený v EP. Touto metodou by se mělo dospívat k částkám, které nezpůsobují neopodstatněné rozdíly mezi členskými zeměmi a zachovávají v podstatné míře výši částek, které se dosahuje současnou metodou výpočtu a jež by měla být odrazující. Komise má tuto upravenou metodu výpočtu používat ode dne zveřejnění sdělení v Úředním věstníku EU. Jakmile nabude právního účinku vystoupení VB z EU, Komise příslušné průměry přepočítá a následně upraví částky.

Rada 21. 2. 2019 schválila svůj postoj k návrhu Komise sloučit všech 14 různých finančních nástrojů, které jsou v současné době na podporu investic v EU k dispozici, do jednoho programu (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018 a v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019). Dohoda nezahrnuje rozpočtové a horizontální otázky, které jsou nyní součástí jednání o příštím víceletém finančním rámci EU na období 2021–2027. Dohodnutý postoj poslouží jako základ pro jednání předsednictví Rady s EP. Smyslem programu InvestEU je povzbudit veřejné i soukromé investory k účasti na finančních a investičních operacích tím, že k jejich investicím bude poskytovat záruky rozpočet EU. Záruka EU je podle postoje Rady rozdělena mezi tyto oblasti politiky: udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; SME; sociální investice a dovednosti. Program InvestEU navazuje na EFSI, který zahájil činnost v červenci 2015 s cílem posílit investice a stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v EU v době, kdy se Evropa ještě zotavovala z finanční a hospodářské krize. Hlavním partnerem má být skupina EIB, která prováděla a spravovala EFSI. Přímý přístup k záruce EU budou kromě toho mít i národní podpůrné banky a mezinárodní finanční instituce působící v EU. Znění schválené Radou rovněž stanovuje možnost, aby členské státy do fondu InvestEU převedly část svých prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti, a tím navýšily prostředky určené na záruku EU. Pokud jde o systém správy a řízení, Rada se v případě programu InvestEU v porovnání s EFSI dohodla na odlišném uspořádání. To sice nadále zohledňuje ústřední úlohu a odborné znalosti EIB, nicméně zohledňuje také skutečnost, že nový program bude plnit funkci jednotného kontaktního místa pro všechny stávající nástroje a že možnost přímého přístupu k záruce EU budou mít vedle EIB i jiní prováděcí partneři. Program InvestEU by měly podle postoje Rady řídit a spravovat: (1) řídící výbor složený ze 4 zástupců Komise, 3 zástupců EIB a 2 zástupců jiných prováděcích partnerů, který má odpovídat za stanovení strategických a operačních pokynů pro program InvestEU; (2) poradní komise složená ze zástupců prováděcích partnerů a zástupců členských států, která má poskytovat poradenství Komisi a řídícímu výboru; (3) z hlediska financování a investic investiční výbor složený z nezávislých odborníků, který má být odpovědný za poskytování externího odborného poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Rozpočtové aspekty Programu InvestEU závisejí na dosažení celkové dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu EU, který Komise navrhla v květnu 2018.

Rada a EP dosáhly předběžné dohody o krytých dluhopisech

Předsednictví Rady a EP 27. 2. 2019 dosáhly předběžné dohody o harmonizovaném rámci pro kryté dluhopisy, který má stanovit společnou definici krytých dluhopisů EU. Navrhovaný rámec je součástí právních aktů, které Komise předložila v březnu 2018 (více v příspěvku „Konec bariér v přeshraničním investování“, Vnitřní trh v březnu 2018). Kryté dluhopisy s objemem nesplacených částek 2,1 bil. € představují jeden z největších trhů s dluhovými finančními nástroji v EU. Navrhovaná pravidla jsou založená na standardech a osvědčené praxi a jejich snahou je, aby úvěrové instituce kryté dluhopisy jako stabilní a nákladově efektivní zdroj financování využívaly více, zvláště na méně rozvinutých trzích. Komise tímto reaguje na rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, kdy pouze v některých členských státech (Německo, Dánsko, Francie, Španělsko, Itálie, Lucembursko a Švédsko) existují vnitrostátní režimy upravující danou oblast a kryté dluhopisy jsou tak důležitým nástrojem financování. Z toho důvodu má navrhovaný rámec stanovit společnou definici krytých dluhopisů, minimální požadavky na harmonizaci společných pravidel pro kryté dluhopisy, podmínky využívání preferenčního kapitálového zacházení, vymezit jejich strukturální vlastnosti a definovat úkoly a odpovědnosti v oblasti dohledu. Nyní musí dohodu potvrdit velvyslanci při EU. Následně bude EP a Rada vyzvány, aby navržené nařízení a směrnici přijaly v prvním čtení.

Komise předložila zimní balík evropského semestru

Komise 27. 2. 2019 vydala zimní balík evropského semestru, ve kterém hodnotí pokrok členských států při plnění hospodářských a sociálních priorit. Balík navazuje na listopadovou roční analýzu růstu na rok 2019 (více v příspěvku „Podzimní hospodářská prognóza počítá s pokračováním hospodářského růstu, ale pomalejším tempem“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018). Balík má členským státům poskytnout podklad pro vypracování národních programů do poloviny dubna 2019 a Komisi pro vypracování jarního balíku. Součástí balíku jsou nově jednak návrhy ohledně toho, jak mohou jednotlivé země v nadcházejícím programovém období 2021–2027 využít fondy EU, jednak identifikace investičních překážek a regionálních rozdílů. Komise uvádí, že i přes vysokou mírou zadlužení některých členských států došlo k celkovému zlepšení veřejných financí, výrazně snížit se podařilo i nezaměstnanost mladých lidí. Naopak úroveň produktivity je nadále slabá a stárnutí obyvatelstva je čím dál intenzivnější. Největšího pokroku dosáhly členské státy dle hodnocení Komise v oblasti finančních služeb a v oblasti reforem týkajících se trhu práce. Komise rovněž shledala, že Bulharsko, Německo, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko se nadále potýkají s hospodářskou nerovnováhou a Kypr, Řecko a Itálie dokonce s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Společně se zimním balíkem Komise rovněž zveřejnila Stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovinska, druhou Zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem, Zprávu o pokroku týkající se vnitrostátních rad pro produktivitu, návrh na obnovení hlavních směrů politik zaměstnanosti a Hodnotící zprávu o strategiích členských států v oblasti vzdělávání a rekvalifikace. Zprávy o jednotlivých zemích spolu s výsledky hloubkových přezkumů projedná Rada. Zástupci Komise se sejdou s jednotlivými členskými státy, aby prodiskutovali závěry zpráv.