Institucionální záležitosti v dubnu 2021

Better regulation: Joining forces to make better laws

Komise 13. 4. 2021 informovala, že EU a jejích 27 členských států v roce 2020 významně navýšily svou oficiální rozvojovou pomoc pro partnerské země na 66,8 mld. €, což představuje 15% nominální nárůst a odpovídá 0,50 % celkového hrubého národního důchodu (HND) – oproti 0,41 % v roce 2019. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD. EU a její členské státy tak potvrdily své postavení největšího světového dárce, který poskytuje 46 % celosvětové pomoci od EU a dalších dárců Výboru pro rozvojovou pomoc, a učinily krok směrem ke splnění závazku poskytnout do roku 2030 nejméně 0,7 % celkového HND jako oficiální rozvojovou pomoc. V roce 2020 svou oficiální rozvojovou pomoc v nominálním vyjádření oproti roku 2019 navýšilo celkem 17 členských států. Největší nominální nárůst vykázalo Německo (+3,310 mld. €), Francie (+1,499 mld. €) a Švédsko (+921 mil. €). Pomoc zvýšila také Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Oficiální rozvojová pomoc orgánů EU (tj. Komise a EIB) se v roce 2020 v nominálním vyjádření celkově zvýšila o 3,7 mld. € (27 %). 15 členských států zvýšilo svou oficiální rozvojovou pomoc ve vztahu ke svému HND alespoň o 0,01 procentního bodu: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko. Na Kypru a v Řecku se oficiální rozvojová pomoc jako podíl HND snížila nejméně o 0,01 p. b. V reakci na pandemii koronaviru spojily EU, její členské státy a evropské finanční instituce společně s Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj své finanční zdroje jako tým Evropa (Team Europe) a uvolnily v roce 2020 více než 40 mld. € na podporu partnerských zemí. Celkem 65 % této částky již bylo vyplaceno v roce 2020 na pokrytí okamžitých humanitárních potřeb, dále na podporu zdravotnických, vodohospodářských, hygienických a výživových systémů a na řešení sociálních a hospodářských důsledků pandemie. Bezprecedentní povaha krize COVID-19 vytváří velký tlak na veřejné finance a udržitelnost dluhu mnoha rozvojových zemí, což ovlivňuje jejich schopnost dosáhnout cílů udržitelného rozvoje. Proto v květnu 2020 vyzvala předsedkyně Komise k iniciativě pro globální oživení, která by propojila odpuštění dluhu a investice s cíli udržitelného rozvoje, a podpořila tak zelenou, digitální, spravedlivou a odolnou obnovu. Cílem globální iniciativy pro oživení je posun k politickým rozhodnutím podporujícím zelenou a digitální transformaci, sociální začleňování a lidský rozvoj při současném posílení udržitelnosti dluhu v partnerských zemích. Celkem 4 členské státy EU již v roce 2020 překročily cíl oficiální rozvojové pomoci, kterým je podíl 0,7 % HND: Švédsko (1,14 %), Lucembursko (1,02 %), Dánsko (0,73 %) a Německo (0,73 %).

Komise 14. 4. 2021 zajistila, aby půjčky v rámci dočasného nástroje na podporu oživení Next Generation EU byly financovány za co nejvýhodnějších podmínek pro členské státy EU a jejich občany (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020 a v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation“, Institucionální záležitosti v září 2020). Využít by měla diverzifikovanou strategii financování s cílem do roku 2026 získat až 800 mld. € v běžných cenách. Tento přístup má umožnit Komisi získávat potřebné objemy prostředků. Zároveň má do EU přilákat investory a posílit mezinárodní úlohu €. Nástroj Next Generation EU, který je ústředním prvkem reakce EU na koronavirovou pandemii, má být financován z prostředků vypůjčených na kapitálových trzích. Od nynějška do konce roku 2026 na něj Komise může získat až 800 mld. €. To odpovídá objemu výpůjček v průměrné výši zhruba 150 mld. € ročně, čímž se EU stane jedním z největších emitentů v €. Všechny půjčky mají být splaceny do roku 2058. Diverzifikovaná strategie financování kombinuje používání různých nástrojů a technik financování s otevřenou a transparentní komunikací s účastníky trhu. Strategie navržená Komisí má zahrnovat: (1) vydávání každoročního rozhodnutí o objemech výpůjček a poskytování informací o hlavních parametrech plánu financování každých šest měsíců, což přinese investorům a dalším zúčastněným stranám transparentnost a předvídatelnost; (2) strukturované a transparentní vztahy s bankami, které program emisí podporují (prostřednictvím sítě primárních dealerů); (3) více různých nástrojů financování (střednědobé a dlouhodobé dluhopisy, z nichž některé budou emitovány jako zelené dluhopisy Next Generation EU, a pokladniční poukázky EU) s cílem zachovat flexibilitu v přístupu na trh a řídit potřeby likvidity a profil splatnosti; (4) kombinaci aukcí a syndikací s cílem zajistit nákladově efektivní přístup k nezbytnému financování za výhodných podmínek. Diverzifikovaná strategie financování může Komisi pomoci dosáhnout 2 hlavních cílů: (1) řešit značné potřeby financování v rámci nástroje Next Generation EU a (2) dosáhnout požadovaných nízkých nákladů a nízkého realizačního rizika v zájmu všech členských států a jejich občanů. Využitím široké škály splatností a nástrojů a zvýšením předvídatelnosti finančních operací Komise zajistí větší absorpční kapacitu trhu. Tak bude možné lépe reagovat na značné potřeby financování. Díky flexibilitě při rozhodování o tom, kdy operace financování provádět a jaké techniky nebo nástroje použít, Komise může dosáhnout požadovaných nízkých nákladů a nízkého realizačního rizika.

EU a Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OACPS, dříve známé jako skupina států AKT) 15. 4. 2021 podepsali dohodu o partnerství mezi EU a členy OACPS. Jedná se o formální uzavření jednání o dohodě po skončení platnosti dohody z Cotonou, která stanoví rámec pro politickou, hospodářskou a odvětvovou spolupráci na příštích 20 let. Platnost dohody z Cotonou měla původně skončit v roce 2020, ale její uplatňování bylo prodlouženo do listopadu 2021. Dohoda, která nahradí dohodu z Cotonou poté, co obě strany dokončí své vnitřní postupy pro podpis a uzavření, vytváří podmínky pro budování aliancí a koordinovanější opatření na světové scéně, kde může mít tato dohoda významný dopad na řešení některých z nejpalčivějších globálních výzev. Společně EU a členské státy OACPS představují více než 1,5 mld. obyvatel. Návrh znění, který byl dohodnut po více než dvou a půl letech jednání, představuje ambiciózní a posílené politické partnerství mezi EU a členy OACPS s cílem dosáhnout vzájemně prospěšných výsledků v oblasti společných zájmů. Dohoda o partnerství se konkrétně skládá z tzv. „společného základu“ stanovícího hodnoty a zásady, které partnery sbližují, a uvádí strategické prioritní oblasti, na nichž obě strany hodlají pracovat. Jedná se o: lidská práva; demokracii a správu věcí veřejných ve společnostech zaměřených na lidi a založených na právech; mír a bezpečnost; lidský a sociální rozvoj; environmentální udržitelnost a změnu klimatu; inkluzivní udržitelný hospodářský růst a rozvoj; migraci a mobilitu. Nová dohoda podstatně modernizuje spolupráci a rozšiřuje rozsah a rozměr ambicí EU a států OACPS, pokud jde o lepší řešení současných a budoucích výzev. Partneři zvýšili své závazky v prioritních oblastech, jako jsou: lidská práva, demokracie a správa věcí veřejných, mír a bezpečnost, lidský rozvoj, který zahrnuje zdraví, vzdělávání a rovnost žen a mužů, jakož i udržitelnost životního prostředí, změna klimatu, udržitelný rozvoj a růst a migrace a mobilita. Nově se dohoda rovněž výrazným způsobem zaměřuje na regiony a strukturu řízení přizpůsobenou potřebám každého regionu, a to poprvé po více než čtyřiceti letech spolupráce. Podpis, prozatímní uplatňování a uzavření dohody bude muset schválit Rada na základě návrhů Komise. Tyto návrhy spolu s vyjednaným textem přeloženým do všech jazyků EU budou předány Radě. Rada rozhodne o uzavření dohody po obdržení souhlasu Parlamentu, jak je stanoveno v čl. 218 SFEU. Podpis dohody se očekává ve druhé polovině roku 2021. Pro vstup dohody v platnost budou muset strany dokončit své příslušné vnitřní postupy.

Rada 19. 4. 2021 schválila závěry o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, v nichž vytyčila záměr EU posílit své strategické zaměření, přítomnost a činnost v tomto regionu, který má z hlediska zájmů EU mimořádný strategický význam. Cílem je přispět v době nových výzev a narůstajícího napětí v této oblasti k její stabilitě, bezpečnosti, prosperitě a udržitelnému rozvoji. Obnovený závazek EU vůči indicko-tichomořskému regionu, který se rozkládá od východního pobřeží Afriky po tichomořské ostrovní státy, bude mít dlouhodobý charakter a bude založen na dodržování zásad demokracie, lidských práv, právního státu a mezinárodního práva. Současná dynamika v tomto regionu vedla k intenzivnímu geopolitickému soupeření, které se odrazilo i na rostoucím napětí v obchodních a dodavatelských řetězcích, jakož i v technologické, politické a bezpečnostní oblasti. Dochází také ke zpochybňování lidských práv. Tento vývoj představuje stále větší hrozbu pro stabilitu a bezpečnost v tomto regionu i mimo něj, což má přímý dopad na zájmy EU. EU se má v rámci svého přístupu a činnosti snažit podporovat mezinárodní řád založený na pravidlech, rovné podmínky, stejně jako otevřené a spravedlivé prostředí pro obchod a investice, reciprocitu, posílení odolnosti, boj proti změně klimatu a podporu propojení s EU. Klíčový význam mají i nadále bezplatné a otevřené námořní dodavatelské trasy v souladu s mezinárodním právem. Na těchto otázkách společného zájmu má EU pracovat spolu se svými partnery v indicko-tichomořském regionu. Má být nadále rozvíjet partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a zabývat se mimo jiné problematikou námořní bezpečnosti, nepřátelských činností v kyberprostoru, dezinformací, nových technologií, terorismu a organizované trestné činnosti. EU a její regionální partneři mají také spolupracovat v zájmu zmírnění ekonomických a humanitárních dopadů pandemie COVID-19 a společně usilovat o inkluzivní a udržitelné socioekonomické oživení. Rada pověřila vysokého představitele a Komisi, aby do září 2021 předložili společné sdělení o spolupráci v indicko-tichomořském regionu.

Rada 19. 4. 2021 schválila závěry potvrzující odhodlání EU obnovit a posílit své strategické partnerství se zeměmi jižního sousedství. Cílem je řešit společné výzvy, využívat společných příležitostí a uvolnit hospodářský potenciál regionu ve prospěch jeho obyvatel. Klíčovou společnou prioritou nové agendy pro Středomoří je stimulace dlouhodobě udržitelného socioekonomického oživení a vytváření pracovních míst v zemích jižního sousedství. EU a její partneři v jižním sousedství mohou společně proměnit výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí a digitální transformaci ve významné příležitosti pro udržitelný rozvoj, a přispět tak ke spravedlivé a inkluzivní ekologické transformaci. EU chce využít všechny své dostupné nástroje, včetně nástroje NDICI–Globální Evropa a Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+), a spolupracovat s finančními institucemi. Za zásadní pro zajištění dlouhodobé stability, bezpečnosti a udržitelného rozvoje v regionu jsou rovněž považovány řádná správa věcí veřejných, prosazování a ochrana lidských práv a základních svobod, demokratických institucí a právního státu. EU plánuje posílit svou angažovanost v těchto otázkách a obnovit své úsilí v oblasti předcházení konfliktům a jejich řešení a v otázkách spolupráce v oblasti bezpečnosti, migrace a připravenosti a schopnosti reakce systémů zdravotní péče. EU má v úmyslu posílit politický dialog ve Středomoří pořádáním každoročních zasedání ministrů zahraničních věcí členských států EU a partnerských zemí jižního sousedství s cílem posoudit pokrok při provádění nové agendy pro Středomoří.

Zástupci EP, Rady a Komise (Výkonná rada Konference o budoucnosti Evropy) 19. 4. 2021 spustili mnohojazyčnou digitální platformu Konference o budoucnosti Evropy a vyzvali občany, aby přispěli k utváření budoucnosti EU. Platforma je k dispozici ve 24 jazycích, což občanům z celé EU umožňuje sdílet a vyměňovat si své nápady a názory prostřednictvím online akcí. Konference o budoucnosti Evropy představuje otevřenou a inkluzivní formu poradní demokracie, která nemá v dějinách obdoby. Jejím cílem je dát lidem větší prostor k vyjádření svých očekávání od EU, která by poté měla usměrňovat budoucí orientaci a tvorbu politik EU. Společné předsednictví se zavázalo navázat na výsledky konference. Mnohojazyčná digitální platforma je plně interaktivní: lidé na ní mohou diskutovat o svých návrzích s ostatními občany ze všech členských států ve 24 úředních jazycích EU. Lidé ze všech oblastí života a v co největším počtu se vyzývají, aby prostřednictvím platformy přispěli k utváření své budoucnosti, ale také aby ji propagovali na sociálních médiích s hashtagem #TheFutureIsYours. Platforma je rozdělena podle klíčových témat: změna klimatu a životní prostředí, zdraví, silnější a spravedlivější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa, EU ve světě, hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost, digitální transformace, evropská demokracie, migrace a vzdělávání, mládež, kultura a sport. Tato témata doplňuje „otevřená schránka“ pro nápady, které se nemusí týkat jen jedné oblasti, a další témata („další nápady“), neboť občané mohou přijít s jakoukoli problematikou, která je pro ně důležitá. Platforma rovněž poskytuje informace o struktuře a činnosti konference. Je otevřena všem občanům EU, jakož i orgánům a institucím EU, vnitrostátním parlamentům, ústředním a místním orgánům a občanské společnosti. Bude plně respektovat soukromí uživatelů a pravidla EU pro ochranu údajů. Platforma nabízí 3 hlavní způsoby interakce: lidé se mohou podělit o své názory týkající se Evropy a změn, které je podle nich třeba uskutečnit, nebo podpořit názory ostatních a vyjádřit se k nim; mohou vyhledávat akce v blízkosti svého bydliště nebo online, kterých se mohou zúčastnit, nebo pořádat své vlastní akce a podílet se na pokroku a výsledcích konference. V rámci konference by měly být do jara 2022 vypracovány závěry, které poslouží jako doporučení a vodítko ohledně budoucnosti Evropy pro orgány EU.

Komise se 21. 4. 2021 rozhodla zaregistrovat 2 evropské občanské iniciativy, konkrétně „Výměnný program pro státní zaměstnance“ (CSEP) a „Zelené střešní zahrady“. Organizátoři iniciativy „Výměnný program pro státní zaměstnance“ vyzývají Komisi, aby zahájila výměnný a vzdělávací program pro úředníky členských států EU. Cílem programu by bylo nabídnout státním zaměstnancům odbornou praxi v obdobné službě v jiném členském státě po dobu 2–12 měsíců. Organizátoři iniciativy „Zelené střešní zahrady“ vyzývají Komisi, aby usnadnila vytváření zelených zahradních ploch na střechách podniků. Nevyužité střechy by tak mohly přispívat ke zlepšení životního prostředí. Jelikož obě iniciativy splňují nezbytné podmínky, Komise je považuje za právně přípustné, a proto se rozhodla je zaregistrovat. V této fázi se Komise nezabývala obsahem iniciativ. Po registraci mohou organizátoři iniciativy začít se sběrem podpisů na její podporu. Pokud iniciativa během 1 roku získá 1 mil. prohlášení o podpoře z alespoň 7 členských států, bude na ni muset Komise reagovat. Komise může rozhodnout, zda žádosti vyhoví, či nikoli. V obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.

Rada 21. 4. 2021 odsoudila protiprávní aktivity na území ČR, které v roce 2014 vedly k výbuchům v muničním skladu ve Vrběticích. V jejich důsledku zemřeli 2 čeští občané, bylo vážně ohroženo civilní obyvatelstvo a došlo k obrovským materiálním škodám. EU bere mimořádně vážně závěry českých orgánů, vycházející z rozsáhlého vyšetřování, že tyto činy spáchali příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. EU vyjádřila ČR plnou solidaritu a podporuje kroky, které její orgány dosud podnikly, a je připravena podpořit i její další úsilí o postavení odpovědných osob před soud. EU odsuzuje nepřiměřenou reakci a následné hrozby Ruské federace adresované ČR. K tomuto prohlášení se připojily i kandidátské země Republika Severní Makedonie, Černá Hora a Albánie, země ESVO Island, Lichtenštejnsko a Norsko, členské státy EHP a Ukrajina a Gruzie.

Rada 21. 4. 2021 schválila svou výroční zprávu o provádění nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům. V roce 2020 ovlivnily činnost Rady okolnosti způsobené krizí COVID-19. Od 1/2 března 2020 musela Rada uzpůsobit své fungování a rozhodovací proces, aby byla zajištěna institucionální kontinuita. Obnášelo to mimo jiné zavedení dočasné odchylky od jednacího řádu Rady s cílem usnadnit používání běžného písemného postupu, pořádání neformálních videokonferencí ministrů či neformálních videokonferencí členů pracovních skupin. Ze zprávy vyplývá, že na konci roku 2020 bylo ve veřejném rejstříku evidováno více než 440 tis. dokumentů v původním jazykovém znění. Více než 71 % těchto dokumentů je veřejně přístupných a k dispozici ke stažení. V roce 2020 bylo do rejstříku doplněno více než 22 tis. dokumentů v původním jazykovém znění, z nichž je téměř 73 % veřejně přístupných. Bylo zaznamenáno téměř 400 tis. konzultací veřejného rejstříku. Kdokoliv může požádat o přístup k dokumentům evidovaným ve veřejném rejstříku, které dosud nejsou veřejně přístupné. Přístup může být odepřen pouze na základě některé z výjimek stanovených v nařízení č. 1049/2001. Mezi tyto výjimky patří mimo jiné nutnost chránit rozhodovací proces Rady a veřejný zájem, pokud jde o obranné a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy. Pokud je přístup v prvotní fázi odepřen, lze podat potvrzující žádost. V roce 2020 obdržela Rada 2 321 původních žádostí o přístup k dokumentům a 26 potvrzujících žádostí, které vyžadovaly analýzu 13 382 dokumentů, což představuje oproti předcházejícím rokům značný nárůst. Plný přístup byl v prvotní fázi poskytnut k 11 254 dokumentům (84,1 %) a částečný přístup k 542 dokumentům (4 %). U 1 586 dokumentů (11, 9 %) byl přístup odepřen. Pokud jde o potvrzující žádosti, plný přístup byl poskytnut k 35 dokumentům a částečný přístup k 31 dokumentům. Rada potvrdila odepření přístupu k 52 dokumentům. Požadované dokumenty se týkaly celé řady oblastí politiky: zejména se jednalo o spravedlnost a vnitřní věci (20,4 %), hospodářskou a měnovou politiku (16,7 %), SZBP (13,1 %) a obecné záležitosti (6,7 %). Žádosti pocházely především od akademické obce (39 %) a od zástupců různých organizací občanské společnosti a soukromého sektoru (20,5 %).

Komise 29. 4. 2021 zahájila iniciativu EU nazvanou „Demografický atlas“, což je interaktivní internetový nástroj pro vizualizaci, sledování a předvídání demografických změn v EU, který byl vytvořen Společným výzkumným střediskem (JRC). V červnu 2020 zahájila Komise svou činnost v této oblasti prostřednictvím zprávy o dopadu demografické změny. Atlas má poskytovat přístup ke komplexnímu souboru demografických údajů a poznatků shromážděných na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Obsahuje oficiální statistiky a prognózy Eurostatu, nové údaje ve vysokém prostorovém rozlišení vypracované Společným výzkumným střediskem a tematické příspěvky, které spojují demografické trendy s konkrétními oblastmi politiky. Atlas má pomoci zlepšit porozumění demografickým změnám a předvídat demografickou dynamiku. Je to „živý“ nástroj, který lze přizpůsobit a rozšířit na potřeby různých politik. Může podpořit tvorbu politik zaměřených na sociální soudržnost, které jsou prospěšné pro všechny občany EU. „Demografický atlas“ je veřejně přístupný a může podporovat činnosti v různých oblastech politiky, včetně zdraví, zaměstnanosti, vzdělávání, přístupu ke službám, jakož i územní politiky a politiky soudržnosti. Z nedávné zprávy JRC vyplývá, že v letech 2015 až 2019 se součástí populace v produktivním věku stalo 22,9 mil. mladých Evropanů, zatímco ve stejném období dosáhlo věku odchodu do důchodu 26,6 mil. pracovníků: to naznačuje možný nedostatek přibližně 3,8 mil. pracovníků. I když politická opatření mohou demografické trendy ovlivnit pouze částečně, mohou pomoci zajistit, aby demografické změny neměly negativní dopad na hospodářství, produktivitu, sociální soudržnost nebo demokratický život. V červnu 2020 zahájila Komise svou činnost v této oblasti prostřednictvím zprávy o dopadu demografické změny.

Komise 29. 4. 2021 zveřejnila průzkum týkající se rozvojové spolupráce. Podle průzkumu Eurobarometr se téměř 90 % občanů EU domnívá, že je důležité navazovat partnerství se zeměmi mimo EU v zájmu snižování chudoby. Celosvětová pandemie neoslabila podporu občanů pro činnost EU na mezinárodní scéně a výsledky potvrzují výraznou tendenci posledních let, kdy spolupráce s partnerskými zeměmi zůstává jednou z nejpozitivněji vnímaných politik EU. Z průzkumu především vyplynulo, že vzrostly obavy ohledně zdraví, které 36 % respondentů označilo za nejpalčivější úkol pro budoucnost rozvojových zemí, což je o 5 p. b. více než v roce 2019. V situaci zvýšených obav veřejnosti ohledně onemocnění COVID-19 se EU v současnosti zaměřuje na očkování svých obyvatel a na mezinárodní úsilí o globální očkování, přičemž významným způsobem přispívá na nástroj COVAX a předběžně financuje výrobu očkovacích látek, které se vyvážejí do 34 zemí. EU rovněž posiluje systémy zdravotní péče, přičemž vychází z balíku globální reakce „týmu Evropa“, který disponuje částkou přes 40 mld. € na podporu partnerských zemí zasažených pandemií. Mezi dalšími naléhavými problémy se uvádějí vzdělávání (35 %), mír a bezpečnost (32 %) a hospodářský růst a zaměstnanost (29 %). Přibližně 1/4 respondentů zmínila vodu a hygienická zařízení (27 %), demokracii a lidská práva (26 %) a potravinové zabezpečení a zemědělství (24 %). Občané EU v převážné většině (88 %) souhlasí, že by EU měla řešit problém změny klimatu a jeho dopady v rozvojových zemích, zatímco 77 % občanů rozhodně souhlasí, že jednou z hlavních priorit EU by se měl stát boj proti chudobě, a 61 % respondentů uvádí, že rozvojová politika EU by se měla zaměřit také na snižování nerovností v rozvojových zemích. Přibližně 1/3 respondentů (34 %) se domnívá, že rozvojová politika EU by se měla zaměřovat pouze na pomoc rozvojovým zemím při posilování jejich ekonomik. V otázce vztahů s Afrikou více než 4 z 5 občanů EU (81 %) uvedli, že by EU měla posilovat svá partnerství s africkými zeměmi v zájmu vytváření pracovních míst a zajišťování udržitelného vývoje na obou kontinentech. Výsledky dobře rezonují se společným sdělením EU „Na cestě ke komplexní strategii s Afrikou“ a s navrhovanými 5 partnerstvími EU s Afrikou.

Rada 29. 4. 2021 přijala rozhodnutí o uzavření dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a VB a dohody o bezpečnosti informací. Pro EU se jedná o poslední krok při ratifikaci těchto dohod. V prosinci 2020 sjednali po několika kolech jednání obě dohody (více v příspěvku „Přípravy na brexit pokračují“, Institucionální záležitosti v červenci 2018, v příspěvku „Dohoda o brexitu uzavřena“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018, v příspěvku „Příprava na tvrdý brexit zahájena”, Institucionální záležitosti v prosinci 2018, v příspěvku „Komise představila plány pro brexit bez dohody”, Institucionální záležitosti v září 2019, v příspěvku „Brexit v říjnu 2019 nebude”, Institucionální záležitosti v říjnu 2019, v příspěvku „Rada schválila zahájení jednání mezi EU a VB a přijala směrnice pro tato jednání“, Institucionální záležitosti v únoru 2020 a v příspěvku „Pokračování brexitu – Komise zveřejnila návrh právního textu”, Institucionální záležitosti v březnu 2020 a v příspěvku „Jednání o brexitu byla ukončena“, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Na konci prosince 2020 přijala Rada rozhodnutí o podpisu dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a VB a dohody o bezpečnosti informací a o jejich prozatímním provádění od 1. 1. 2021. Obě strany poté 30. 12. 2020 uvedené dohody podepsaly. Dohody se provádějí prozatímně od začátku roku 2021(více v příspěvku „Jednání o brexitu byla ukončena“, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). V dohodách bylo stanoveno časově omezené prozatímní provádění do konce února 2021, pokud se strany nedohodnou na pozdějším datu. Dne 23. 2. rozhodla Rada partnerství EU–VB na žádost EU o prodloužení prozatímního provádění do konce dubna 2021, aby byl dostatek času na dokončení právně-jazykové revize dohody, což bylo dokončeno 21. 4. 2021. V únoru 2021 požádala Rada o vyjádření souhlasu s rozhodnutím o uzavření dohod EP, který tak učinil 27. 4. 2021. V doprovodném usnesení vypracovaném Koordinační skupinou EP pro Spojené království a Konferencí předsedů EP vítá uzavření EU a VB. Podle poslanců dohoda zmírňuje nepříznivé důsledky vystoupení VB. Zákonodárci však označují samotný brexit jako historickou chybu. EP ocenil, že obchodní dohoda mezi EU a VB je založena na nulových kvótách a nulových clech. Ustanovení dohody týkající se spravedlivé hospodářské soutěže by podle poslanců mohlo sloužit jako vzor pro budoucí dohody o volném obchodu. Plénum rovněž vyjádřilo souhlas s dalšími částmi dohody týkajícími se mimo jiné rybolovu, ochrany spotřebitelů, letecké dopravy a energetiky. Poslanci zároveň vyjádřili politování nad tím, že VB odmítlo rozšířit působnost dohody na oblast zahraniční, bezpečnostní a rozvojové politiky. Byli rovněž zklamáni rozhodnutím britské vlády neúčastnit se studentského výměnného programu Erasmus+. Dohoda vstoupí v platnost 1. 5. 2021.

Komise 30. 4. 2021 obdržela oficiální plány obnovy a odolnosti od Dánska, Španělska, Lotyšska a Lucemburska. Tyto plány stanoví reformy a projekty veřejných investic, které každý členský stát plánuje provést s podporou nástroje pro obnovu a odolnost (RRF). RRF je klíčovým nástrojem v rámci Next Generation EU, což je plán EU na silnější vznik pandemie COVID-19. Poskytne až 672,5 mld. € na podporu investic a reforem (v cenách roku 2018). Dělí se na granty v celkové hodnotě 312,5 mld. € a půjčky 360 mld. €. RRF má hrát klíčovou roli při pomoci Evropě dostat se z krize a při zajišťování zelených a digitálních přechodů. Komise nyní obdržela celkem 9 plánů obnovy a odolnosti od Dánska, Německa, Řecka, Španělska, Francie, Lotyšska, Lucemburska, Portugalska a Slovenska, i když termín pro odevzdání byl do konce dubna 2021. Komise představené plány v příštích 2 měsících posoudí na základě stanovených 11 kritérií a převede jejich obsah do právně závazných aktů. Toto posouzení bude zahrnovat zejména přezkum toho, zda plány přispívají k účinnému řešení všech význačných výzev uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru. Komise rovněž posoudí, zda plány věnují alespoň 37 % výdajů na investice a reformy podporující cíle v oblasti klimatu a 20 % na digitální přechod.