Vnější obchodní vztahy v únoru 2019

08.03.2019
Euroskop

Obchodní dohoda mezi EU a Japonskem vstoupila v platnost, Komise zavedla konečná ochranná cla na dovoz výrobků z oceli, EU spustila řízení pro dočasné pozastavení obchodních preferencí vůči Kambodži, EP schválil obchodní dohodu a dohodu o investicích mezi EU a Singapurem, EP podpořil vytvoření pravidel pro prověřování přímých zahraničních investic

  • Vstupem v platnost obchodní dohody mezi EU a Japonskem vznikla největší zóna volného obchodu na světě

  • Rozhodnutí Komise zavést konečná ochranná opatření na dovoz ocelových výrobků je jedním z důsledků zavedení cel na dovoz ocelových výrobků ze strany USA

  • Kambodžské orgány musí podnítit kroky k nápravě situace v oblasti dodržování lidských práv, jinak zemi budou odejmuty celní preference, rozhodla Komise

  • Obchodní dohoda a dohoda o investicích mezi EU a Singapurem má představovat základní kámen budoucí dohody o meziregionálním obchodu a investicích mezi EU a celým regionem ASEAN

  • EU je o krok blíže k přijetí celoevropského rámce pro prověřování přímých zahraničních investic

Obchodní dohoda mezi EU a Japonskem vstoupila v platnost

  • Dohoda by měla spotřebitelům poskytnout větší výběr a nižší ceny, evropským podnikům prospěch ze zrušených cel a jednodušších celních režimů a malým firmám na obou stranách by měla umožnit rozšířit jejich podnikání na nový trh.

  • Předpokládá se, že roční objem obchodu mezi EU a Japonskem by se po úplném provedení dohody mohl zvýšit o téměř 36 mld. €.

  • Potvrzuje také jejich společné závazky k udržitelnému rozvoji a zahrnuje i konkrétní závazek týkající se Pařížské dohody o klimatu.

Proposal for a Council Decision on the conclusion of the Economic Partnership Agreement between the European Union and Japan (COM(2018)19)

Pozadí

Jednání o dohodě o hospodářském partnerství byla zahájena v roce 2013. Dohoda byla podepsána na summitu mezi EU a Japonskem v červenci 2018. Závěrečná jednání byla dokončena v prosinci 2018 (více v příspěvku „EU a Japonsko dokončily jednání na dohodě o hospodářském partnerství“, Vnější obchodní vztahy v prosinci 2018).

Dohoda odstraňuje převážnou většinu cel v hodnotě 1 mld. €, jež platí společnosti v EU vyvážející do Japonska, a řadu dlouhodobých necelních překážek. Dohoda rozšiřuje exportní příležitosti EU nejen v odvětví zemědělství, ale i v řadě dalších odvětví. Nadto dohoda potvrzuje společné závazky EU a Japonska k udržitelnému rozvoji a poprvé zahrnuje i konkrétní závazek týkající se Pařížské dohody o klimatu.

Klíčové a sporné body

  • Dohoda ruší clo u řady druhů sýrů a vývozu vína, umožňuje zvýšit vývoz hovězího masa do Japonska, a pokud jde o vepřové maso, bude zrušeno clo na zpracované maso a čerstvé maso se bude dovážet téměř bez cla. To má zajistit v Japonsku ochranu více než 200 evropských zemědělských produktů, jimž bylo uděleno zeměpisné označení, a rovněž zajistit ochranu vybraných japonských zeměpisných označení v EU.
  • Dohoda otevírá také trhy se službami, zejména finanční služby, elektronický obchod, telekomunikace a dopravu.
  • Rovněž zaručí společnostem z EU přístup k rozsáhlým trhům veřejných zakázek a odstraní překážky na vnitrostátní úrovni při získávání veřejných zakázek v odvětví železniční dopravy.
  • Řeší specifické požadavky EU, např. v automobilovém průmyslu, kde bude před zrušením cel platit nejvýše 7leté přechodné období.
  • Obsažena je rovněž komplexní kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji, která upravuje konkrétní prvky zjednodušení pro malé a střední podniky, stanovuje normy v oblasti pracovního práva, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a spotřebitelů, posiluje aktivity obou stran na podporu udržitelného rozvoje a změny klimatu a plně zaručuje veřejné služby.

EU a Japonsko se rovněž dohodly na vzájemném uznávání svých systémů ochrany údajů (více v příspěvku („Začalo platit rozhodnutí o odpovídající ochraně mezi EU a Japonskem“, Informační společnost v lednu 2019). Společně s dohodou o hospodářském partnerství začíná prozatímně platit i značná část dohody o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, která byla rovněž podepsána na summitu mezi EU a Japonskem v červenci 2018. Jedná se vůbec o první dvoustrannou rámcovou dohodou, jež podporuje hlubší politickou spolupráci a společné akce v otázkách společného zájmu např. regionální a globální problémy. Dohoda vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy.

Předpokládaný další vývoj

První schůzka výboru EU-Japonsko se uskuteční v dubnu 2019, jejímž úkolem bude vyhodnotit první měsíce provádění dohody. Obě strany rovněž usilují o dosažení dohody v rámci jednání o normách a řešení sporů v oblasti ochrany investic. Schůzka hlavních vyjednavačů je naplánována na březen 2019.

Odkazy

Krátce…

Komise zavedla konečná ochranná cla na dovoz výrobků z oceli

  • Z šetření vyplývá, že v návaznosti na zavedení amerických cel se zvýšil dovoz do EU.

  • Zavedením konečných ochranných opatření chce Komise chránit evropské výrobce.

  • Na veškeré dovozy převyšující stanovené kvóty budou daněny dodatečných clem ve výši 25 %.

Komise 1. 2. 2019 vydala nařízení o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli, které nahradilo prozatímní opatření zavedená od července 2018 (více v příspěvku „Komise schválila vyrovnávací cla na některé zboží dovážené z USA“, Vnější obchodní vztahy v červnu 2018). Komise vydala dané nařízení v návaznosti na šetření zahájené v březnu 2018 jakožto reakce na rozhodnutí USA uvalit cla na evropské výrobky z oceli. Výsledky šetření ukázaly prudký nárůst dovozu výrobků z oceli do EU, což je vzhledem k přetrvávající nadměrné kapacitě na celosvětovém trhu s ocelí a výskytu velkého množství případů nekalých obchodních praktik některých obchodních partnerů ohrožující pro výrobce oceli v EU. Navíc z šetření vyplývá, že omezení na trhu USA způsobená cly na ocel způsobují odklon obchodních toků do EU. Konečná ochranná opatření v podobě celních kvót se týkají 26 kategorií výrobků z oceli, při jejichž překročení se použije clo ve výši 25 %. Celní kvóty budou postupně zvyšovány. Za účelem minimalizovat negativní dopady na obchod a zachovat tradiční obchodní režimy, pokud jde o množství a původ, je v nařízení např. stanoveno, že hlavní dodavatelské země budou těžit z individuálních kvót na základě jejich vlastního historického dovozu. Platnost těchto opatření by měla být nanejvýš 3 roky. Paralelně Komise projednává s USA i o dalších obchodních záležitostech (více v příspěvku „Komise vydala zprávu o pokroku dosaženém v rámci obchodních jednání s USA“, Vnější obchodní vztahy v lednu 2019).

EU spustila řízení pro dočasné pozastavení obchodních preferencí vůči Kambodži

  • Důvodem jsou důkazy o závažném a systematickém porušování základních lidských a pracovních práv v Kambodži.

  • Skutečné zrušení celních preferencí představuje až poslední možnost v rámci celého řízení.

  • Největší položky (97 %) v rámci celkového vývozu do EU tvořily v roce 2018 textil, obuv, potravinářské a zeleninové výrobky (rýže) a jízdní kola.

Komise 11. 2. 2019 zahájila postup, který by mohl vést k dočasnému zastavení preferenčního přístupu Kambodži na evropský trh v rámci obchodního režimu „Vše kromě zbraní“. Tento režim umožňuje nejméně rozvinutým zemím světa uplatňovat nižší nebo nulové clo na vývoz do EU. Dle dostupných údajů přitom bylo z celkového vývozu 4,9 mld. z Kambodže do EU 99 % (4,8 mld. €) způsobilých pro vývoz v režimu „Vše kromě zbraní“. Důvodem je dle Komise zhoršující se stav demokracie a porušování lidských práv, zejména práva na politickou účast a na svobodu shromažďování, projevu a sdružování. Rada již v únoru 2018 projevila vážné znepokojení o vývoji v zemi. Po období posílené spolupráce, včetně zjišťovací mise v Kambodži v červenci 2018 a následných dvoustranných jednání na nejvyšší úrovni, však Komise dospěla k závěru, že kambodžská vláda dosud neprojevila přesvědčivou aktivitu na nápravu situace. V tuto chvíli EU zahájila 6měsíční období intenzivního monitorování a hodnocení, po kterém bude následovat 3měsíční lhůta na vypracování zprávy o hlavních zjištěních a po uplynutí 12 měsíců Komise rozhodne o případném zrušení celních preferencí, včetně rozsahu a doby jejich odnětí.

EP schválil obchodní dohodu a dohodu o investicích mezi EU a Singapurem

  • Komise hodnotí obchodní dohodu jako oboustranně výhodnou, která vytvoří nové příležitosti pro výrobce, pracovníky, zemědělce a spotřebitele na obou stranách.

  • Dle údajů sídlí v Singapuru více než 10 000 společností z EU, které využívají tuto zemi jako základnu pro obchodování s celým tichomořským regionem.

  • V rámci obchodní dohody budou odstraněna všechna cla a netarifní překážky na dovoz evropského zboží.

EP 13. 2. 2019 schválil obchodní dohodu a dohodu o investicích mezi EU a Singapurem, což představuje důležitý krok na cestě ke vstupu dohod v platnost. Rada tyto 2 dohody přijala v říjnu 2018, obě strany dohody následně podepsaly (více v příspěvku „Rada přijala obchodní a investiční dohodu mezi EU a Singapurem“, Vnější obchodní vztahy v říjnu 2018). Jedná se o první dvoustrannou obchodní dohodu mezi EU a zemí jihovýchodní Asie. Mezi zeměmi ASEAN navíc Singapur představuje pro EU nejvýznamnějšího obchodního partnera, kdy celkový dvoustranný obchod se zbožím dosahuje hodnoty více než 53 mld. € a v případě obchodu službami je to 51 mld. €. Singapur je také největším příjemcem evropských investic směřujících do Asie, jelikož jen v roce 2017 dosáhl jejich objem 344 mld. €. Kromě toho, že dle dohody budou odstraněna všechna zbývající cla uvalená na výrobky z EU, dojde v klíčových odvětvích k odstranění i necelních překážek obchodu, zejména uznání unijních norem a zkoušek bezpečnosti v oblastech jako elektronika, textilní výrobky nebo automobilové části a součásti. Obchodní dohoda rovněž obsahuje kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji, včetně společných akcí v boji proti změně klimatu. Dohoda o ochraně investic se Singapurem má zlepšit investiční klima a poskytnout větší jistotu investorům. Obě dohody navíc zachovávají práva EU i Singapuru regulovat a naplňovat cíle veřejné politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, bezpečnost nebo životního prostředí. EP současně schválil i dohodu o partnerství a spolupráci, kterou zástupci EU a Singapuru podepsali během summitu ASEM v říjnu 2018 (více v příspěvku „Summit EU a Asie: obchodní dohoda s Vietnamem či konektivita mezi kontinenty“, Vnější obchodní vztahy v říjnu 2018). Tato dohoda staví na společných závazcích prosazovat multilateralismus a posilovat spolupráci v četných oblastech, jakými jsou např. udržitelný rozvoj, bezpečnost, informační společnost, vzdělávání a kultura, vědecko-technická spolupráce a spolupráce na poli globálních výzev. Aby mohla obchodní dohoda vstoupit v platnost, Singapur musí dokončit své vlastní schvalovací postupy a obě strany dokončit závěrečné formality. Dohodu o ochraně investic musí před jejím vstupem v platnost ještě ratifikovat všechny členské státy dle vnitrostátních postupů.

EP podpořil vytvoření pravidel pro prověřování přímých zahraničních investic

  • Dle OECD má EU jeden z nejotevřenějších investičních režimů na světě

  • V roce 2017 činily přímé zahraniční investice v EU ze třetích zemí 6 295 mld. €.

  • Celoevropský rámec má členským státům a Komisi poskytnout prostor pro společné řešení případných rizik určitých investic pro bezpečnost a veřejný pořádek.

EP 15. 2. 2019 podpořil návrh zabývající se vytvořením celounijního rámce pro prověřování přímých zahraničních investic. Komise navrhla rámec k prověřování přímých zahraničních investic v rámci projevu o stavu Unie v září 2017. Předsednictví Rady dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP v listopadu 2018 (více v příspěvku „Předsednictví dosáhlo politické dohody ohledně prověřování investic ze třetích zemí“, Vnější obchodní vztahy v listopadu 2018). V současnosti existuje vnitrostátní prověřovací mechanismus ve 14 členských státech. Společný rámec stanovuje mechanismus spolupráce mezi členskými státy a Komisí, v rámci kterého si budou moci vyměňovat informace o určitých investicích a upozorňovat se v případě, že vzbuzují obavy. Navrhované nařízení má rovněž umožnit Komisi vydávat poradní stanoviska, pokud se bude domnívat, že investice by mohla mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v několika členských státech, nebo ohrozit projekt nebo program v zájmu celé EU. Poslední slovo o povolení dané investiční operace mají však nadále dotyčné členské státy. Navrhované nařízení nyní musí schválit Rada. Poté budou mít členské státy a Komise 18 měsíců na to, aby zavedly nezbytná opatření pro spuštění nového mechanismu.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality