08.10.2014
Euroskop
Pracovní mobilita jako řešení demografických změn, Síť veřejných služeb zaměstnanosti byla spuštěna, Rada schválila nová transparentní pravidla v oblasti sociální odpovědnosti
Pracovní mobilita jako řešení demografických změn
Komise 18. 9. 2014 vydala zprávu týkající se demografických změn s názvem „Jak sladit ekonomickou migraci s potřebami trhu práce“, na které pracovala společně s OECD.
Pozadí
Evropa se již dlouhodobě potýká s demografickými změnami a do budoucna se bude muset vyrovnat se stárnutím populace a nedostatkem určitých kvalifikací. Dle prognóz by mělo v Evropě v období 2013 – 2020 obyvatelstvo v produktivním věku (15-64 let) klesnout o 7,5 mil., což představuje asi 2,2 %. Na druhou stranu v rámci zemí OECD by mělo dojít k nárůstu v podobné výši.
Společně usilují OECD a EU již tři roky o vyřešení otázky, jak sladit ekonomickou migraci s potřebami trhu práce. V roce 2012 byla vydána první publikace: Free Movement of Workers and Labour Market Adjustment – Recent Experiences from OECD Countries and the European Union (Volný pohyb a adaptace pracovníků a trhů práce – nové zkušenosti zemí OECD a Evropské unie).
V roce 2012 byl vydán balíček týkající se zaměstnanosti, který se snažil stanovit vizi skutečného evropského trhu práce. Komise se pomocí opatření na podporu integrace cizinců z nečlenských zemí, zejména prostřednictvím fondu pro integraci, snažila o pokrok v řešení problémů na trhu práce. Vydala též strategické pokyny k integraci migrantů na trhu práce v každoročních doporučeních těm členským státům, kde jsou rozdíly v zaměstnanosti migrantů a občanů nejvýraznější.
Problémy na trhu práce nejsou způsobovány pouze demografickými změnami, ale také dynamickou proměnou trhu práce. Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce se neustále zvětšuje a podle evropského průzkumu společností za rok 2013, který provedla nadace Eurofound, má 40 % společností v EU navzdory volným kapacitám na pracovním trhu potíže s nalezením pracovníků s vyhovující kvalifikací. Z těchto důvodů zahájila EU a OECD užší spolupráci a navrhla 3 základní opatření: (1) podpora pracovní mobility uvnitř EU s cílem zajistit lepší rozložení dovedností; (2) lepší integrace migrantů z nečlenských zemí s cílem zlepšit využívání jejich dovedností a (3) přilákání kvalifikovaných migrantů, které evropský pracovní trh potřebuje. Na základě těchto doporučení byla zveřejněna závěrečná zpráva Matching Economic Migration with Labour Market Needs (Jak sladit ekonomickou migraci s potřebami trhu práce) a krátký politický dokument. Publikace vychází z konference, která se konala v Bruselu v únoru 2014.
Klíčové a sporné body
Kniha poskytuje důkazy o významnosti mezinárodní migrace pro trh práce. Analyzována je v ní dostupnost migrantů, jejich možné využití včetně jejich dovedností. Kniha se konkrétněji věnuje 3 výše uvedeným oblastem.
U podpory pracovní mobility uvnitř EU z výzkumů vyplývá, že lidé, kteří se v rámci EU stěhují, vykazují vyšší míru zaměstnanosti než ti, kteří se nepřesouvají. Musí být dle zprávy odstraněny všechny bariéry, které by mohly migraci bránit.
Míra zaměstnanosti cizinců z nečlenských zemí byla o 12 p. b. nižší než průměr u občanů EU. Je nutné zjednodušit uznávání zahraničních kvalifikací.
Většina členských států EU vykazuje nízkou míru migrace kvalifikované pracovní síly ze třetích zemí. Zpráva navrhuje zlepšit nástroje pro zprostředkování styku mezi zaměstnavatelem a možnými pracovníky z mimoevropských zemí včetně studentů.
Předpokládaný další vývoj
Komise bude nadále tuto oblast sledovat a vydávat pravidelné zprávy o pokroku.
Odkazy
- European Semester 2014
- Evropský průzkumu společností za rok 2013
- Pracovní mobilita je klíčová pro řešení demografických problémů a nedostatku pracovních sil v EU
- Facilitating the integration of non-EU immigrants
- Matching Economic Migration with Labour Market needs
- Employment package
Síť veřejných služeb zaměstnanosti byla spuštěna
Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (KOM(2013)430)
Nová síť veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) byla 23. 9. 2014 spuštěna. Nová struktura pro spolupráci by měla pomoci členským státům lépe koordinovat své kroky a opatření proti nezaměstnanosti.
Pozadí
EU se potýká s obrovským množstvím nezaměstnaných a Komise se proti tomu snaží bojovat. Komise vypracovala návrh rozhodnutí, jehož cílem je maximalizovat efektivitu veřejných služeb zaměstnanosti prostřednictvím užší spolupráce, která by umožnila lépe reagovat na potřeby nezaměstnaných i na potřeby podniků.
Fungující služby zaměstnanosti jsou klíčem k postupnému zlepšování politiky zaměstnanosti v jednotlivých členských státech. Veřejné služby zaměstnanosti mohou poskytovat záruky pro mladé, kteří v EU trpí nezaměstnaností nejvíce. Veřejné služby zaměstnanosti mohou jednotlivým uchazečům o práci poskytnout poradenství ohledně odborného vzdělávání, učňovské přípravy, stáží a dalších možností vzdělávání odpovídajícího situaci uchazečů a požadavkům zaměstnavatelů.
Kvůli zisku informací a pro pomoc s hledáním možných řešení funguje již od roku 1997 neformální poradní skupina veřejných služeb zaměstnanosti, kterou by měl návrh rozhodnutí formalizovat a měl by stanovit její přesné úkoly. Zároveň by mělo dojít k snazšímu provádění projektů na trhu práce financovaných ESF.
Veřejné služby zaměstnanosti by nadále měly vzájemně spolupracovat v rámci sítě EURES, portálu pro vyhledávání pracovních nabídek. Plénum EP 16. 4. 2014 schválilo poměrem 509:21:43 návrh rozhodnutí o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ).
Klíčové a sporné body
Hlavním cílem rozhodnutí je zlepšení funkčnosti a efektivity veřejných služeb zaměstnanosti, díky čemuž by mělo dojít k efektivnějšímu poskytování služeb pro cca 25 mil. nezaměstnaných osob. Výsledků by mělo být dosaženo, krom jiného díky jasnému statusu a vymezeným úkolům pro VSZ. Díky rozhodnutí by mělo být možné porovnávat výkonnost, učit od sebe navzájem a identifikovat osvědčené a prověřené postupy.
Nová struktura by měla zajistit lepší srovnávání výkonnosti jednotlivých služeb zaměstnanosti. Ke srovnání by mělo docházet pomocí relevantních měřítek. Jedním z prvních úkolů nové sítě by měla být výměna poznatků a prověřených postupů ohledně implementace záruky pro mladé lidi, protože většina VSZ má v rámci této reformy sloužit jako kontaktní místa.
Řada států musí zapracovat na zlepšení situace, aby mohlo docházet k tomu, že mladí lidé budou moci získat náležité poradenství ohledně pracovních míst, vzdělávání či odborné přípravy. Cílem reformy je efektivní fungující VSZ, která by do 4 měsíců měla být schopná zajistit konkrétní nabídku.
Nová síť by také měla pomoci členským státům zlepšit provádění konkrétních doporučení týkajících se VSZ, která pro jednotlivé státy vydala Evropská rada v rámci tzv. evropského semestru. Během roku 2014 doporučení obdrželo celkem 11 členských států – Belgie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Aby mohly sítě efektivně fungovat, měla by být jejich činnost řízena radou, kde by měli zasednout nejzkušenější vedoucí pracovníci VSZ, které by měli být nominování z každého členského státu a nominovat by měla i Komise.
Předpokládaný další vývoj
Po uplynutí 4 let od vstupu rozhodnutí v platnost Komise vypracuje zprávu o jeho uplatňování. Ve zprávě bude posouzeno zejména to, nakolik síť přispívá k dosažení definovaných cílů.
Odkazy
- Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (KOM(2013)430)
- Commissioner Andor welcomes European Parliament’s approval of Decision to improve cooperation between public employment services
- EURES: The European Job Mobility Portal
- Komise vítá spuštění nové sítě veřejných služeb zaměstnanosti, klíčového prvku tzv. záruky pro mladé lidi
- Evropský semestr
- State of play on implematation of the Youth Guarantee
Rada schválila nová transparentní pravidla v oblasti sociální odpovědnosti
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami (COM(2013)207)
Rada 29. 9. 2014 přijala návrh směrnice o zveřejňování nefinančních informací u některých velkých společností, což by mělo vést k posílené transparentnosti a odpovědnosti společností.
Pozadí
EU v říjnu 2011 přijala strategii, jejímž cílem je podpora sociální odpovědnosti u podniků (více v příspěvku „Komise chce, aby podnikání v EU bylo „odpovědnější‘“,Vnitřní trh v říjnu 2011) a později Akt o jednotném trhu, resp. „12 projektů pro jednotný trh roku 2012“ z dubna 2011 (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise“, Vnitřní trh v dubnu 2011). Cílem této strategie bylo zlepšit zveřejňování informací zejména velkých podniků. Kvůli návrhu na úpravu stávající legislativy proběhla veřejná konzultace (zahájená v listopadu 2010 a ukončená v lednu 2011).
Zveřejňování nefinančních informací může dle Unie přispět k větší sociální spravedlnosti a k lepšímu životnímu prostředí. Díky zprávám, které se týkají nefinanční oblasti podniků, by mělo být možné hodnotit dopad na společnost. Z těchto důvodů došlo k návrhu směrnice, která by měla být prvním právním předpisem v této oblasti a měla by se stát nástrojem pro inteligentní a udržitelný růst.
Klíčové a sporné body
Nově schválená směrnice by měla přimět společnosti veřejného zájmu s počtem zaměstnanců vyšším než 500, aby každoročně zveřejňovali ve výročních zprávách informace (prohlášení) týkající se problematiky životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých záležitostí, dodržování lidských práv a antikorupce a úplatkářství.
Nová úprava se zaměřuje na posílení transparentnosti a odpovědnosti společností při současném snížení administrativní zátěže. Cílem je zajistit v celé Unii stejné a rovné podmínky pro velké společnosti. Prohlášení by mělo obsahovat popis politik, výsledky a rizika, která se týkají těchto otázek.
Směrnice konkrétně definuje oblasti působení, a jak již bylo řečeno, jedná se o podniky veřejného zájmu s počtem zaměstnanců přesahujících 500. Mezi společnosti veřejného zájmu lze zařadit banky, pojišťovny a společnosti, které jsou z dalších důvodů významné pro veřejný zájem. Nová právní úprava stanovuje, že velké společnosti by měly poskytovat informace o své politice rozmanitosti, včetně aspektů týkajících se věku, pohlaví, zeměpisné rozmanitosti a vzdělání a profesních zkušeností. Tyto informace by měly být uvedeny v každoročním prohlášení společně s cílem, prováděním a výsledky této politiky. Společnosti, které politiku rozmanitosti nemají, by měly být nadále povinny podat vysvětlení.
Předpokládaný další vývoj
Členské státy by měly mít nyní 2 roky na to, aby začlenily nové ustanovení do vnitrostátního práva. Nová směrnice by měla být použita od roku 2017.
Odkazy
- Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011-2014
- Directive of the European parliament and of the Coucil of amending Directive 2013/34/EU as regards disclosure of non-financial and diversity information by certain large undertakings and groups
- New transparency rules on social responsibility for big companies
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami