07.10.2015
Euroskop
OSN představila novou Agendu pro udržitelný rozvoj,Rada učinila poslední krok k vytvoření stálé rezervy EU ETS, ENVI navrhl mandát EP pro Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži
|
OSN představila novou Agendu pro udržitelný rozvoj
- Zvláštní summit OSN v New Yorku schválil všeobecný rámec obsahující 17 cílů udržitelného rozvoje – Agenda 2030. Rámec má ve všech zemích přispět k vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje do roku 2030.
Pozadí
Agenda stanovuje celosvětový rámec pro vymýcení chudoby a dosažení cílů udržitelného rozvoje (environmentální, sociální a ekonomické) do roku 2030, přičemž vychází z rozvojových cílů tisíciletí, přijatých v roce 2000. Kromě 17 cílů udržitelného rozvoje obsahuje 169 cílů dílčích, k jejichž splnění zmobilizuje všechny země (a to i prostřednictvím vlivu na domácí politiku) a zúčastněné subjekty. Součástí agendy je i akční program OSN z Addis Abeby, schválený v červenci 2015, který vymezuje nejrůznější prostředky nezbytné k jejímu uskutečnění, například domácí zdroje, soukromé financování a oficiální rozvojovou pomoc.
Na Agendě 2030 se neformálně dohodly státy OSN letos v srpnu a na zářijovém summitu byla oficiálně stvrzena Valným shromážděním. Komisi zastupovali první místopředseda Frans Timmermans, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Federica Mogheriniová a komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica.
Klíčové a sporné body
EU stojí v čele úsilí o podporu tohoto procesu. Zavazuje se prosazovat tuto agendu jak uvnitř EU (např. v nových unijních iniciativách, jako je strategie pro oběhové hospodářství s cílem dosáhnout udržitelnějších modelů výroby a spotřeby), tak prostřednictvím vnější politiky EU ve formě pomoci jiným, zejména nejpotřebnějším zemím při plnění agendy. Spolu s členskými státy je zdaleka největším dárcem pomoci na světě – jen v roce 2014 společně poskytly 58 mld. €. EU se zavázala zvýšit společnou oficiální rozvojovou pomoc a dosáhnout 0,7% HND EU v časovém rámci Agendy 2030.
Rozvojové cíle tisíciletí určovaly směr rozvojové politiky EU za posledních 15 let a EU významně přispěla k jejich dosažení. Zatímco se rozvojové cíle tisíciletí zaměřily na země rozvojové, Agenda 2030 je první celosvětovou dohodou, která stanoví všeobecný a souhrnný akční program pro všechny země, s dopadem na jejich domácí politiku. Pokrok v plnění rozvojových cílů tisíciletí byl v různých částech světa nerovnoměrný a nepodařilo se je všechny splnit. Geopolitické změny v posledních letech přinesly poznání, že pro dnešní dobu je vhodnější univerzálnější soubor cílů, které vyžadují integrovaná řešení. Nová agenda je tedy mnohem obsáhlejší a týká se všech zemí, např. v těchto oblastech: chudoba, nerovnost, potravinové zabezpečení, zdraví, udržitelná spotřeba a výroba, růst, zaměstnanost, infrastruktura, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji či změna klimatu, ale i rovnost žen a mužů, mírumilovné a inkluzivní společnosti, přístup ke spravedlnosti a odpovědnost institucí. Agenda bude mít silný mechanismus pro sledování a přezkum, který umožní monitorování pokroku při jejím plnění a zajistí odpovědnost vůči občanům. Jednou z významných novinek Agendy 2030 je uznání, že snaha o trvale udržitelný rozvoj si žádá souběžný pokrok na třech polích – ekonomické, sociální a environmentální otázky je třeba řešit společně a integrovaným způsobem.
Odkazy
- Evropská komise vítá novou Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030
- Sustainable Development Goals and the Agenda2030
- Millennium Development Goals (MDGs) – What has the EU achieved?
Krátce…
Rada učinila poslední krok k vytvoření stálé rezervy EU ETS
Rada 18. 9. 2015 formálně přijala rozhodnutí o vytvoření rezervy tržní stability pro EU ETS. Systém automatického stažení emisních povolenek z oběhu v případě přebytku bude zahájen 1. 1. 2019, tedy v termínu požadovaném EP. Zástupci Rady i EP se shodli na tom, že povolenky, které budou staženy v letech 2014-2016, nebudou opětovně vráceny na trh, s čímž se v návrhu Komise počítalo, ale jejich objem bude přidán do nově vzniklé rezervy v roce 2019 (více v příspěvku „Stálá rezerva emisních povolenek bude již od 2019“, Životní prostředí v květnu 2015). Plénum EP odsouhlasilo dohodu již na svém červencovém zasedání (více v příspěvku „Vznik stálé rezervy emisních povolenek potvrdilo plénum EP“, Životní prostředí v červenci 2015).
ENVI navrhl mandát EP pro Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži
Poslanci výboru ENVI 23. 9. 2015 přijali rezoluci k mandátu delegace EP na Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži konanou ve dnech 30. 11. – 11. 12. 2015. Poslanci se shodli, že je třeba v Paříži apelovat na 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, na zvýšení energetické efektivity o 40 % a na zavedení závazného cíle na navýšení obnovitelných zdrojů energie o 30 %, a to oproti roku 1990. Výbor se rovněž vyslovil pro povinné snižování emisí v letecké a námořní dopravě od konce roku 2016. ENVI požaduje, aby protokol vzešlý z konference byl právně závazný a obsahoval postupné ukončení emisí uhlíku okolo roku 2050. O mandátu bude hlasovat 14. 10. 2015 ještě plénum EP. Ve světle této nadcházející konference o klimatu podepsal komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete nové deklarace o posílené spolupráci v oblasti udržitelné energie se čtyřmi státy Oceánie, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Palau a Nauru. Cílem těchto deklarací je zvýšení udržitelnosti národních energetických sektorů díky vyšší podpoře obnovitelné energie a energetické účinnosti. Právě státy z Oceánie jsou nejvíce ohroženy změnami klimatu, které s sebou mohou přinést i zvýšení hladiny světových oceánů, což by mohlo mít za následek trvalého potopení mnoha ostrovů.