Životní prostředí v květnu 2018

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council on the establishment of a framework to facilitate sustainable investment (COM(2018)353)

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council on disclosures relating to sustainable investments and sustainability risks and amending Directive (EU) 2016/2341 (COM(2018)354)

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2016/1011 on low carbon benchmarks and positive carbon impact benchmarks (COM(2018)355)

• Komise 24. 5. 2018 představila první konkrétní opatření, která znásobují roli finančního sektoru EU ve snaze o ekologičtější a čistší ekonomiku, jež je zároveň udržitelná a konkurenceschopná.

Pozadí

EU se při schvalování Pařížské dohody o změně klimatu a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 zavázala k plnění cíle v podobě udržitelnější ekonomiky a společnosti, k nimž patří mimo jiné snížení emisí skleníkových plynů o 40 %. EU už v tomto směru se blíží dosažení výsledků, a to díky rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, energetické unii, akčnímu plánu pro oběhové hospodářství a provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Avšak stávající úroveň investic není dostatečná pro podporu environmentálně udržitelného hospodářského systému. Pro zajištění chybějících investic ve výši přibližně 180 mld. € ročně, jež by měli vést k dosažení cílů EU schválených v Pařížské dohodě, je zapotřebí do udržitelných investic přesměrovat také soukromý kapitál. Prvním krokem Komise byl akční plán o financování udržitelného růstu z března 2018, který vycházel ze závěrečné zprávy z ledna 2018, kterou vypracovala skupina odborníků na vysoké úrovni pro udržitelné finance zřízená Komisí v roce 2016 (více v příspěvku „Komise má plán, jak financovat udržitelný růst ekonomiky“, Životní prostředí v březnu 2018). Poté Komise uspořádala konferenci na vysoké úrovni, na níž se diskutovalo o tom, jak nejlépe strategii pro udržitelné financování uvést do praxe.

Klíčové a sporné body

• V rámci nových pravidel by měla být definována kritéria určující, zda je určitá ekonomická činnost z environmentálního hlediska udržitelná, díky čemuž bude moci do udržitelných aktivit proudit více investic. Tento harmonizovaný celounijní klasifikační systém – taxonomie – by měl pomoci investorům, kteří mnohdy postrádají dostatek informací o tom, co je ekologické a co nikoliv. Všechny finanční subjekty spravující investice jménem svých klientů či příjemců je budou muset informovat o tom, jaký vliv mají jejich aktivity na životní prostředí.

Komise by pak měla postupně určit aktivity, které kritéria udržitelnosti splňují, a to na základě stávající tržní praxe a iniciativ a také doporučení expertní skupiny, kterou v současnosti sestavuje. Co všechno se považuje za udržitelnou činnost, by tak mělo být pro hospodářské subjekty a investory jasnější. Také by z toho měly vzejít chystané standardy a označení udržitelných finančních produktů, jež vyhovují ekologickým nebo nízkouhlíkovým kritériím.

Díky navrhovanému nařízení by měl být způsob, jakým institucionální investoři (správci aktiv, pojišťovny, penzijní fondy či finanční poradci) začleňují do svých investičních rozhodovacích procesů environmentální, sociální a správní kritéria, jasný a konzistentní. Přesné požadavky stanoví akty v přenesené pravomoci, které Komise chce přijmout v pozdější fázi. Kromě toho správci aktiv a institucionální investoři by měly muset prokázat, že jsou jejich investice v souladu s cíli v oblasti environmentální, sociální a správní, a doložit, jak své povinnosti plní.

• Na základě navrhovaných pravidel by také měla vzniknout nová kategorie referenčních hodnot pro snižování emisí uhlíku sestávající z: (1) referenčních hodnot pro nízké emise uhlíku („dekarbonizované“ verze standardních indexů) a (2) referenčních hodnot pro pozitivní dopad v oblasti emisí uhlíku. Tento nový tržní standard by měl odrážet uhlíkovou stopu společností a dát investorům více informací o uhlíkové stopě určitého investičního portfolia. Zatímco referenční hodnoty pro nízké emise uhlíku by měly vycházet ze standardních referenčních hodnot pro dekarbonizaci, referenční hodnoty pro pozitivní dopad v oblasti emisí uhlíku by měly zajistit, že investiční portfolia budou lépe odpovídat cíli Pařížské dohody udržet globální oteplování pod 2° C.

Komise již zahájila konzultace, aby zjistila, jak co nejlépe zahrnout environmentální, sociální a správní kritéria do poradenských služeb, jež investiční podniky a distributoři pojištění nabízí svým klientům. Účelem je změnit akty v přenesené pravomoci týkající se směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II) a směrnici o distribuci pojištění. Při posuzování investičního produktu a toho, zda splňuje požadavky jejich klienta, by podniky podle navrhovaných pravidel také měli zvažovat preference klienta ohledně udržitelnosti. Udržitelné investice by se tak měly otevřít širší škále investorů.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou nyní projednány EP a Radou.

Odkazy

• Udržitelné financování: finanční sektor bude mít v boji proti změně klimatu výraznější roli
• Frequently asked questions: Commission proposals on financing sustainable growth
• Delivering on sustainable finance for a greener and cleaner economy: First actions

Komise navrhla omezit či úplně zakázat užívání plastů na jedno použití

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (KOM(2018)340)

• Komise 28. 5. 2018 navrhla nová unijní pravidla pro 10 druhů jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také pro ztracená a opuštěná lovná zařízení.

Pozadí

Množství škodlivého plastového odpadu v oceánech a mořích se stále zvyšuje, výše jmenované předměty dohromady tvoří 70 % všech odpadků v mořích. Aby se dosáhlo co nejlepších výsledků, měly by se na různé výrobky uplatňovat rozdílná opatření.

Návrh směrnice vychází ze stávajících pravidel, jako jsou rámcová směrnice č. 56/2008 o strategii pro mořské prostředí a směrnice č. 98/2008 o odpadech, a doplňuje další opatření proti znečišťování moří, například v rámci návrhu na revizi směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, a navrhovaná omezení mikroplastů a oxo-rozložitelných plastů.

Navrhovaná směrnice by měla být přínosem z hlediska životního prostředí i hospodářství. Nová opatření by měla zamezit emisím 3,4 mil. t ekvivalentu CO₂, zabránit škodám na životním prostředí, které by do roku 2030 představovaly ekvivalent 22 mld. € a podle odhadů ušetří spotřebitelům 6,5 mld. €.

Klíčové a sporné body

Obecně jestliže existují dostupné a cenově přijatelné alternativy, má být prodej plastových výrobků na jedno použití zakázán. U produktů, které nelze snadno nahradit, se návrh zaměřuje na jejich omezení prostřednictvím snižování spotřeby v jednotlivých státech, požadavků na design a označování a povinností výrobců ohledně nakládání s odpady / odklízení odpadků.

Zákaz by se měl vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které by měly být vyrobeny výlučně z udržitelnějších materiálů. Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty mají na trhu povoleny pouze v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě. Členské státy by měly omezit používání plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků. Mohly by například stanovit vnitrostátní cíle pro snižování spotřeby, poskytovat v místě prodeje alternativní produkty nebo zajistit, aby plastové výrobky na jedno použití nebyly nabízeny bezplatně.

Výrobci plastových produktů by se měli podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady a úklidem a také s osvětovými opatřeními, pokud jde o nádoby na potraviny, sáčky a obaly (např. od bramborových lupínků a cukrovinek), nápojové obaly a kelímky, tabákové výrobky s filtry (např. cigaretové nedopalky), vlhčené ubrousky, balonky a lehké plastové tašky. Měli by také obdržet pobídky k vývoji méně znečišťujících alternativ k těmto produktům.

Některé produkty by měly mít jasné a standardizované označení, které obsahuje informace o tom, jak se má odpad odstraňovat, o negativním dopadu výrobků na životní prostředí a o přítomnosti plastů v nich. Jedná se o hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky.

Členské státy by měly být povinny do roku 2025 zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od nápojů, a to např. prostřednictvím systémů vratných záloh. Členské státy by také měly zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativních dopadech vyhazování plastů na jedno použití a rybolovných zařízení a také o dostupných systémech pro opětovné použití a možnostech nakládání s odpady ze všech těchto výrobků.

Pokud jde o lovná zařízení, která tvoří 27 % všech odpadků na plážích, hodlá Komise doplnit stávající rámec politiky zavedením systémů odpovědnosti pro výrobce lovných zařízení, která obsahují plasty. Výrobci těchto zařízení by měli být povinni hradit náklady na sběr odpadu z přístavních zařízení pro příjem odpadu, jeho přepravu a zpracování. Měli by rovněž nést náklady na osvětová opatření.

Jeden soubor pravidel v celé EU by měl dát firmám možnost dosáhnout úspor z rozsahu a zvýšit jejich konkurenceschopnost na prudce se rozvíjejícím globálním trhu udržitelných výrobků. Zavedením systémů pro opětovné používání (např. systémů vratných záloh) si mohou podniky mimo jiné zajistit dle Komise stabilní přísun kvalitního materiálu.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy Komise budou předloženy k přijetí EP a Radě, výsledky by měly být známy ještě před volbami v květnu 2019.

Odkazy

• Plasty na jedno použití: nová pravidla EU omezí množství odpadků v mořích
• Single-use plastics: New EU rules to reduce marine litter

Krátce…

Rada přijala nová pravidla pro nakládání s odpady a recyklaci

Členské státy ve složení Rady 22. 5. 2018 schválily jako součást širší politiky EU v oblasti oběhového hospodářství soubor opatření s cílem přizpůsobit právní předpisy EU o odpadech budoucímu vývoji. Nová pravidla by měla přispět k předcházení vzniku odpadů a, pokud to není možné, k podstatnému zvýšení recyklace komunálního odpadu a obalových odpadů. Členské státy budou povinny zvýšit opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a splnit přitom tyto cíle: do 2025 55 %, do 2030 60 % a do 2035 65 %. Právní předpisy vymezují také konkrétní cíle pro recyklaci jednotlivých obalů. Postupně se bude ustupovat od skládkování a bude se podporovat využívání ekonomických nástrojů, např. systém rozšířené odpovědnosti výrobce. Nové právní předpisy mají posílit „hierarchii způsobů nakládání s odpady“, tj. vyžadují, aby členské státy přijaly zvláštní opatření, která místo ukládání odpadu na skládku a jeho spalování upřednostňují předcházení vzniku odpadů, opětovné použití a recyklaci, čímž se oběhové hospodářství má stát skutečností. Komise přijala balík týkající se oběhového hospodářství v prosinci 2015 (více v příspěvku „Komise představila nový balík návrhů k odpadovému hospodářství“, Životní prostředí v prosinci 2015). Coreper schválil finální dohodu s EP v únoru 2018 (více v příspěvku „Rada schválila dohodu s EP týkající se nakládání s odpady v EU“, Životní prostředí v únoru 2018). Tímto je legislativní proces u konce, nová pravidla vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU.