Životní prostředí v březnu 2020

Komise předložila opatření na podporu ekologické produkce

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions on an action plan for the development of organic production (COM(2021)141)

• Komise 25. 3. 2021 předložila akční plán pro rozvoj ekologické produkce. Hlavním cílem tohoto plánu je podpořit produkci a spotřebu ekologických zemědělských produktů, dosáhnout do roku 2030 toho, že ekologicky bude obhospodařováno 25 % zemědělské půdy, a výrazně zvýšit podíl ekologické akvakultury.

Pozadí

Ekologická produkce je přínosná z řady důvodů: ekologická pole mají přibližně o 30 % větší biologickou rozmanitost, zvířata v ekologickém chovu mají lepší životní podmínky a užívají méně antibiotik, ekologičtí zemědělci mají vyšší příjmy a jsou odolnější a spotřebitelé díky logu EU označujícímu ekologickou produkci přesně vědí, co si kupují. Akční plán je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti.

Komise chce, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní ekologické akční plány s cílem zvýšit jejich vnitrostátní podíl na ekologickém zemědělství. Mezi členskými státy existují významné rozdíly, pokud jde o podíl zemědělské půdy, na níž se v současnosti hospodaří ekologicky. Pohybuje se v rozmezí od 0,5 % do více než 25 %. Vnitrostátní ekologické akční plány doplní vnitrostátní strategické plány SZP a budou v nich stanovena opatření, která půjdou nad rámec zemědělství i toho, co nabízí SZP.

Předložený akční plán zohledňuje výsledky veřejné konzultace, která se konala v období září–listopad 2020 a díky níž získala Komise celkem 840 odpovědí od zúčastněných stran a občanů.

Jedná se o iniciativu oznámenou ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti, které byly zveřejněny v květnu 2020 (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Komise zintenzivňuje opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, Životní prostředí v červenci 2019, v příspěvku „Rada přijala závěry na ochranu lesů”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti, Životní prostředí v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030”, Životní prostředí v říjnu 2020). Tyto 2 strategie byly představeny v rámci Zelené dohody pro Evropu s cílem umožnit přechod k udržitelným potravinovým systémům a řešit hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti.

Do doporučení pro členské státy k jejich strategickým plánům SZP, která byla zveřejněna v prosinci 2020, Komise zahrnula cíl 25 % ekologických ploch v EU do roku 2030. Členské státy se vyzývají, aby pro tento cíl stanovily ve svých plánech SZP vnitrostátní hodnoty. Na základě svých místních podmínek a potřeb pak členské státy vysvětlí, jak hodlají tohoto cíle pomocí nástrojů SZP dosáhnout.

Komise předložila své návrhy na reformu SZP v roce 2018, kdy zavedla pružnější přístup založený na výkonnosti a výsledcích, který zohledňuje místní podmínky a potřeby a zároveň zvyšuje ambice na úrovni EU, pokud jde o udržitelnost. Nová SZP je založena na 9 cílech, které tvoří základ strategických plánů SZP zemí EU (více v příspěvku „Současná pravidla SZP mají platit až do konce roku 2022”, Zemědělství a rybolov v červnu 2020 a v příspěvku „Rada dohodla na SZP po roce 2020”, Životní prostředí v říjnu 2020).

Klíčové a sporné body

Akční plán je navržen tak, aby k dosažení 25% cíle poskytl rychle rostoucímu odvětví ekologické produkce vhodné nástroje. Aby se zajistil vyvážený růst tohoto odvětví, předkládá plán 23 opatření rozdělených podle 3 hledisek – posílení spotřeby, zvýšení produkce a další zlepšení udržitelnosti odvětví.

Přechod zemědělců na ekologické zemědělství, a tím i jejich vyšší zisky a odolnost, zásadním způsobem povzbudí rostoucí spotřeba ekologických produktů. Za tímto účelem akční plán předkládá několik konkrétních opatření zaměřených na zvýšení poptávky, udržení důvěry spotřebitelů a přiblížení ekologických potravin občanům. Patří mezi ně: informování o ekologické produkci, podpora spotřeby ekologických produktů obecně, podpora většího využívání ekologických produktů ve veřejných jídelnách prostřednictvím veřejných zakázek a zvýšení distribuce ekologických produktů v rámci projektu EU pro školy. Opatření se rovněž zaměřují např. na předcházení podvodům, zvýšení důvěry spotřebitelů a zlepšování sledovatelnosti ekologických produktů. Významnou úlohu může sehrát i soukromý sektor, například tím, že bude odměňovat zaměstnance poukázkami na ekologické produkty, které budou moci využít k nákupu biopotravin.

V současné době se v EU ekologicky hospodaří přibližně na 8,5 % zemědělské plochy a trendy naznačují, že při současném tempu růstu to bude do roku 2030 15–18 %. Soubor nástrojů obsažený v tomto akčním plánu má podnítit další úsilí, aby se dosáhlo hodnoty 25 %. Akční plán se z velké části zaměřuje na „efekt přitažlivosti“ na straně poptávky, nicméně klíčovým nástrojem podporujícím přechod na ekologické zemědělství zůstává SZP. V současné době se na podporu ekologického zemědělství vynakládá přibližně 1,8 % prostředků SZP (7,5 mld. €). Budoucí SZP na období 2023–2027 má zahrnovat ekorežimy, na které bude v závislosti na výsledcích jednání o SZP přidělen rozpočet ve výši 38–58 mld. €. Ekorežimy bude možné využít na podporu ekologického zemědělství.

Kromě SZP patří ke klíčovým nástrojům pořádání informačních akcí a vytváření sítí pro sdílení osvědčených postupů, certifikace pro skupiny zemědělců, nikoli pro jednotlivé zemědělce, výzkum a inovace, využívání technologie blockchain a dalších technologií ke zlepšení sledovatelnosti, zvýšení transparentnosti trhu, posílení místních a drobných zpracovatelských podniků, podpora organizace potravinového řetězce a zlepšení výživy zvířat.

Aby se zvýšila informovanost o ekologické produkci, má Komise každý rok pořádat „Den ekologické produkce EU” a udělovat ceny za ekologický přístup jako uznání excelence ve všech fázích ekologického potravinového řetězce. Komise by měla rovněž podporovat rozvoj sítí ekologického cestovního ruchu prostřednictvím „bioregionů“. „Bioregiony“ jsou oblasti, kde budou zemědělci, občané, provozovatelé cestovního ruchu, sdružení a veřejné orgány spolupracovat na udržitelném řízení místních zdrojů na základě ekologických zásad a postupů.

Akční plán rovněž uvádí, že ekologická produkce akvakultury zůstává relativně novým odvětvím, nicméně má značný potenciál růstu. Připravované nové pokyny EU pro udržitelný rozvoj akvakultury EU mají povzbudit členské státy a zúčastněné strany k podpoře růstu ekologické produkce v tomto odvětví.

Cílem akčního plánu je rovněž dále zlepšovat výkonnost ekologického zemědělství z hlediska udržitelnosti. Za tímto účelem se opatření zaměří na zlepšení životních podmínek zvířat, zajištění dostupnosti ekologického osiva, snížení uhlíkové stopy tohoto odvětví a minimalizaci používání plastů, vody a energie.

Komise má rovněž v úmyslu zvýšit podíl výzkumu a inovací a vyčlenit alespoň 30 % rozpočtu na výzkumné a inovační činnosti v oblasti zemědělství, lesnictví a venkovských oblastí, a to na témata, jež jsou pro odvětví ekologického zemědělství specifická nebo důležitá.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude situaci pozorně sledovat a každoročně přešetří pokrok spolu se zástupci EP, členských států a zúčastněných stran, a to prostřednictvím pololetních zpráv o pokroku a přezkumu v 1/2 období.

Odkazy

• Zelená dohoda pro Evropu: Komise předkládá opatření na podporu ekologické produkce

• Akční plán pro rozvoj ekologické produkce

• Otázky a odpovědi: opatření na podporu ekologické produkce

• Informativní přehled o odvětví ekologické produkce

• Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“

• Strategie v oblasti biologické rozmanitosti

• Ekologické zemědělství – stručný přehled

• Společná zemědělská politika

Krátce…

Rada schválila závěry o strategii EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek

Rada 15. 3. 2021 potvrdila novou strategii pro chemické látky, kterou se stanoví dlouhodobá vize politiky EU v oblasti chemických látek (více v příspěvku „Komise přijala novou strategii pro chemické látky”, Životní prostředí v říjnu 2020). Cílem této strategie je dosáhnout životního prostředí bez toxických látek a s vyšší úrovní ochrany lidského zdraví a životního prostředí a zároveň posílit konkurenceschopnost chemického průmyslu EU. Rada ve svých závěrech žádá Komisi, aby prováděla opatření vytyčená ve strategii, včetně cílených, zjednodušujících změn právních předpisů EU týkajících se chemických látek s cílem nahradit a minimalizovat látky vzbuzující obavy a postupně odstranit nejškodlivější chemické látky, jejichž používání není pro společnost nezbytné. Strategie konkrétně stanoví zákaz nejškodlivějších chemických látek ve spotřebních výrobcích, jako jsou kosmetické přípravky, hračky, detergenty, předměty pro péči o děti, nábytek, textilie nebo materiály určené pro styk s potravinami, s výjimkou případů, kdy je použití těchto látek nezbytné pro zdraví, bezpečnost nebo fungování společnosti, nebo pokud neexistují žádné alternativy. Rada rovněž zdůraznila, že je důležité omezit expozici endokrinním disruptorům (nebezpečným pro hormonální systémy) a snížit škodlivé účinky směsí chemických látek. Strategie usiluje o postupné odstranění škodlivých chemických látek, které mají dopad na zranitelné skupiny. Celkově by všechny chemické látky měly být používány udržitelnějším a bezpečnějším způsobem. Hlavní novinkou strategie je změna v přístupu spočívající v zaměření pozornosti na chemické látky, které jsou „ze své podstaty bezpečné a udržitelné“. Tento přístup, který vychází z životního cyklu chemických látek a zohledňuje jejich toxicitu ve všech fázích jejich existence – od výroby po použití, recyklaci a likvidaci, získal podporu členských států. Snahou je předejít již ve fázi návrhu tomu, aby se nebezpečné chemické látky do výrobků dostávaly. Dalším cílem tohoto přístupu je podpořit inovace a udržitelnost v odvětví chemických látek. Rada potvrzuje, že EU je celosvětovým lídrem, neboť prosazuje svá pravidla týkající se chemických látek jakožto zlatý standard a současně zaručuje, aby EU měla zajištěn přístup k chemickým látkám, které jsou kriticky důležité pro zdraví a fungování společnosti. V říjnu 2020 představila Komise sdělení nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“ (více v příspěvku „Komise přijala novou strategii pro chemické látky”, Životní prostředí v říjnu 2020). Strategie v oblasti chemických látek je zásadní součástí Zelené dohody pro Evropu a jejího cíle nulového znečištění. Jedná se rovněž o klíčovou složku plánu na podporu oživení po krizi COVID-19. S více než 40 právními předpisy disponuje EU komplexním souborem legislativních aktů pro oblast chemických látek. Ten zahrnuje zastřešující rámec pro registraci, hodnocení a posuzování chemických látek, jakož i pro jejich označování a klasifikaci, ale také odvětvové právní předpisy týkající se biocidů, hraček, kosmetických přípravků, barev, pesticidů atd.

Rada přijala svůj postoj k programu LIFE

Rada 16. 3. 2021 přijala svůj postoj v 1. čtení k programu LIFE na období 2021–2027, čímž připravila půdu pro jeho konečné přijetí. Posledním krokem bude schválení znění EP ve 2. čtení. Postoj Rady navazuje na předběžnou dohodu dosaženou s EP v prosinci 2020 (více v příspěvku „Program LIFE bude po roce 2020 pokračovat”, Životní prostředí v březnu 2019 a v příspěvku „Komise navyšuje rozpočet na projekty z programu LIFE”, Životní prostředí v listopadu 2020). Program LIFE je stěžejním programem EU pro ochranu přírody a biologické rozmanitosti a boj proti změně klimatu. Od roku 2021 bude program LIFE rovněž financovat opatření související s energetickou účinností a energií z obnovitelných zdrojů. Na základě dohody dosažené s EP je pro program LIFE na období 2021–2027 přiděleno celkové finanční krytí ve výši 5,432 mld. €. Toto navýšení rozpočtu odráží dohodu dosaženou v rámci dlouhodobého rozpočtu EU o tom, že na celkovou částku výdajů z unijního VFR a nástroje na podporu oživení Next Generation EU bude uplatněn celkový cíl ve výši nejméně 30 % výdajů, jež mají být věnovány na opatření v oblasti klimatu. Spolunormotvůrci se rovněž dohodli na tom, že doba trvání programu LIFE bude sladěna s délkou trvání VFR. Program LIFE, který byl zahájen v roce 1992, je jediným finančním nástrojem EU určeným výhradně pro cíle v oblasti životního prostředí a klimatu. Obecným cílem programu LIFE na roky 2021–2027 je přispět k přechodu na čisté, oběhové, energeticky účinné, klimaticky neutrální hospodářství odolné vůči změně klimatu, mimo jiné i přechodem na čistou energii, s cílem chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti. Dosud bylo z programu LIFE spolufinancováno více než 5 tis. projektů. EP přijal mandát k jednání o návrhu nařízení v prosinci 2018. Rada rovněž v prosinci 2018 dosáhla částečného obecného přístupu. Jednání mezi spolunormotvůrci byla zahájena v lednu 2019 a vedla v březnu 2019 k dosažení společného pohledu, který nezahrnoval rozpočtové a horizontální otázky týkající se VFR. V návaznosti na dohodu o VFR byla obnovena jednání o nařízení o programu LIFE a Rada a EP v prosinci 2020 předběžné dohody na konečném znění těchto bodů. Dalším krokem je formální schválení prozatímní dohody EP před tím, než nařízení vstoupí v platnost.

Členské státy budou jednat s EP o 8. akčním programu pro životní

Velvyslanci členských států 17. 3. 2021 schválili mandát Rady k zahájení jednání s EP s cílem dosáhnout dohody o 8. akčním programu pro životní prostředí. 8. akční program pro životní prostředí bude sloužit jako vodítko pro tvorbu a provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu do roku 2030. Členské státy doplnily do svého postoje ustanovení týkající se potřeby dále vymezit opatření, jakmile budou do roku 2024 zavedena klíčová opatření Zelené dohody pro Evropu (více v příspěvku „Rada přijala závěry k chystanému 8. akčnímu programu EU pro životní prostředí”, Životní prostředí v říjnu 2019). Návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, který předložila Komise, vychází ze Zelené dohody pro Evropu a ze souboru opatření, která jsou v ní podrobně popsána, a výjimečně neobsahuje žádný seznam opatření. Členské státy žádají Komisi, aby v roce 2024 provedla přezkum v 1/2 období, na nějž v roce 2025 naváže legislativní návrh na změnu 8. akčního programu pro životní prostředí, aby mohli spolunormotvůrci doplnit nezbytná opatření, která by měla být přijata v letech 2025–2030. V 8. akčním programu pro životní prostředí má být rovněž vymezen nový rámec pro monitorování, do nějž členské státy doplnily několik specifikací za účelem sledování pokroku při dosahování prioritních cílů programu. Členské státy doplnily zejména požadavek, aby Komise každoročně zhodnotila dosažený pokrok a předložila seznam opatření, která přijala, a opatření, která hodlá přijmout k provádění prioritních cílů. Cílem 8. akčního programu pro životní prostředí je urychlit ekologickou transformaci spravedlivým a inkluzivním způsobem a v souladu s dlouhodobým cílem do roku 2050 stanoveným již v 7. akčním programu pro životní prostředí, kterým je „spokojený život v mezích možností naší planety“. 6 tematických prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí se týká snížení emisí skleníkových plynů, přizpůsobení se změně klimatu, modelu růstu, který vrací planetě víc, než si bere, cíle nulového znečištění, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a snížení hlavních environmentálních a klimatických tlaků souvisejících s výrobou a spotřebou. Akční programy pro životní prostředí od počátku 70. let 20. století podněcují rozvoj politiky EU v oblasti životního prostředí. Rada v říjnu 2019 schválila závěry o budoucím 8. akčním programu pro životní prostředí, v nichž vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní a cílený program na období 2021-2030. Komise v říjnu 2020 předložila návrh „rozhodnutí EP a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030“.

Komise chce předcházet požárům

Komise 22. 3. 2021 zveřejnila nové pokyny, které mají lépe informovat o tom, jak předcházet požárům v krajině a účinně tento problém řešit. Poukazují na preventivní opatření, která lze přijímat v rámci správy, plánování a obhospodařování lesů, a uvádějí, jak mohou členské státy získat financování z EU na zlepšení odolnosti vůči lesním požárům a spolupracovat na úrovni EU. Lesy jsou nezbytné pro biologickou rozmanitost, regulaci klimatu a vodních zdrojů, získávání potravin, léků a materiálů, pohlcování a ukládání uhlíku, stabilizaci půdy a čištění vzduchu i vody. V Zelené dohodě pro Evropu byla na rok 2021 oznámena nová strategie EU v oblasti lesnictví, jejímž cílem je zajistit účinné zalesňování a ochranu a obnovu lesů v Evropě. To má pomoci omezit četnost a rozsah přírodních požárů. Rovněž strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 má přispět k tomu, aby EU a její členské státy byly dostatečně připraveny na předcházení velkým požárům, které vážně poškozují biologickou rozmanitost lesů, a na jejich zvládání. Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zdůrazňuje potřebu posílit odolnost lesů a obsahuje několik opatření na podporu tohoto cíle. Změna klimatu již nyní přímo i nepřímo poškozuje evropské lesy: přináší požáry, sucha a nebývalé kůrovcové kalamity. Je pravděpodobné, že tyto vlivy budou v budoucnu ještě silnější. Rizika spojená s požáry lze úspěšně řešit lepším obhospodařováním a plánováním využití půdy. Ke zmírnění těchto rizik je nutné se zaměřit na hospodaření v krajině a zajistit, aby struktura, složení a využívání lesů, zalesněných ploch a dalších porostů byly odolnější a pomáhaly lépe vzdorovat přírodním požárům. Je také třeba zajistit informování a vzdělávání obyvatelstva. Komise poskytuje na tyto vzdělávací akce finanční prostředky a usnadňuje spolupráci a koordinaci společné reakce. Společné výzkumné středisko (JRC) také vypracovalo profily jednotlivých zemí v rámci globálního systému informací o lesních požárech (GWIS), který pomáhá při zvládání požárů a snižování rizika katastrof v globálním měřítku a zejména v Latinské Americe a Karibiku. Tato činnost je součástí komplexního přístupu EU k podpoře ochrany a udržitelného rozvoje amazonských lesů. V současné době se na tuto regionální prioritu zaměřuje více než 50 programů EU a nový rozpočet pro Globální Evropu bude rovněž zahrnovat zvláštní strategii pro oblast Amazonie v koordinaci s členskými státy EU.